Dvě mláďata jeřábů popelavých se vylíhla v ptačím parku Josefovské louky, který spravuje Česká společnost ornitologická (ČSO). Je to vůbec poprvé, co se tady jeřábům podařilo vyhnízdit. Tento chráněný druh je známý svou plachostí a skrytým způsobem života. Vyhnízdění obezřetných jeřábů i přes stále vzrůstající návštěvnost ptačího parku ČSO je dalším důkazem toho, že obnovené mokřady mohou skvěle sloužit ptákům i lidem.Continue reading „V ptačím parku Josefovské louky poprvé vyhnízdili jeřábi popelaví. Mají dvě mláďata“
Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Regionálního pracoviště správa CHKO Slavkovský les, řeší případ zabité samice ohroženého orla mořského, podezření je na otravu. Pár orlů již pečoval o několik týdnů staré mládě, které zahynulo přímo na hnízdě. Případ šetří kriminální policie jako trestný čin. V celém Karlovarském kraji hnízdí odhadem pouze do 5 párů orlů mořských a ztráta každého dospělého ptáka i mláděte je citelná. Česká společnost ornitologická za letošní rok eviduje už 18 otrávených dravců, z toho 10 orlů mořských. Continue reading „Zmařené hnízdění orlů mořských na Toužimsku. Někdo zabil samici s mládětem, podezření je na otravu“
Čeští a slovenští ornitologové analyzovali data o úhynu u 24 druhů dravců a sov v letech 1913–2017. Výsledky ukázaly, že mezi hlavní příčiny úhynu dravců a sov v Česku patří přímé pronásledování člověkem, tedy otrávení, zastřelení či jiný způsob úmyslného usmrcení. Mnohé druhynavícohrožuje neúmyslná, takzvaná antropogenní úmrtnost, jako jsou střety s vozidly či usmrcení na drátech či sloupech napětí. Právě na řešení ptačí kriminality je potřeba se podle vědců zaměřit v budoucnu, abychom zajistili efektivní ochranu dravců a sov, z nichž mnohé druhy patří k ohroženým. Studii zveřejnil prestižní vědecký časopis Biological Conservation. Continue reading „Nejčastější příčinou úhynu dravců a sov v Česku za poslední století je zabití člověkem, zjistila rozsáhlá analýza“
Hnízdění čápů bílých v Česku je v plném proudu a na několika místech se už vylíhla první čápata. Dvě hnízda ale letos poutají pozornost veřejnosti i ornitologů více než jiná kvůli neobvyklým párům. V jihočeském Chýnově společně hnízdí dvě samice, které pečují o vejce, z nichž každá snesla čtyři. V kraji Vysočina v Horní Cerekvi potom bylo zaznamenané mezidruhové páření samce čápa černého a samice čápa bílého. Do sledování čapích hnízd se v oblíbeném programu České společnosti ornitologické (ČSO) každoročně zapojují stovky dobrovolníků, kteří vkládají svá pozorování na stránku birdlife.cz/capi. Continue reading „Stejnopohlavní pár i mezidruhové páření. Sezónu čápů bílých v Česku zpestřují neobvyklá hnízdění“
Přes 3 hektary tůní navíc mají letos k dispozici ptáci hnízdící v mokřadním ptačím parku České společnosti ornitologické (ČSO) Josefovské louky. Ornitologové tu vyhloubením centrálního ptačníku významně rozšířili již existující mokřad u Jaroměře, který s počtem téměř 200 pozorovaných druhů ptáků patří k nejvýznamnějším v kraji. Nově vytvořené mělké tůně s ostrůvky lokalitu ještě více zatraktivní, a to i pro obojživelníky, hmyz a návštěvníky. Už nyní lze na novém ptačníku pozorovat vzácné druhy mokřadních kachen, jako je čírka obecná, čírka modrá a lžičák pestrý. Skvělou zprávou je první zahnízdění hus velkých v parku. Continue reading „Lákadlo pro bahňáky i ledňáčky. Ornitologové vytvořili na Josefovských loukách tříhektarový mokřad s ostrůvky“
Veselé švitoření jiřiček a vlaštovek už se opět začalo ozývat na mnoha místech republiky. Zvládly náročný let přes Saharu a teď je čeká další nelehký úkol – v těsné blízkosti lidí si postavit hnízdo a vyvést mláďata. Bohužel, každoročně se Česká společnost ornitologická (ČSO) setkává s případy cíleného shazování jiřiččích a vlaštovčích hnízd, ničení hnízdišť a zabraňování hnízdění, a to ze strany jednotlivců i organizací. To vše je v rozporu se zákonem. Ornitologové apelují na veřejnost, aby jiřičkám a vlaštovkám pomohla vytvořit příznivé a bezpečné prostředí k jejich životu. Continue reading „Vlaštovky a jiřičky se vracejí. Nechte je u sebe bydlet, vyzývají ornitologové veřejnost“
Ministerstvo zemědělství od 21. února povolilo trávit hraboše zvýšenou dávkou jedu Stutox II. vkládáním do nor. [1] V teritoriích kriticky ohrožených sýčků obecných se ale naštěstí jed aplikovat nesmí, a to za žádných okolností. Hraboši jsou hlavní kořistí sýčků a v případě pozření přiotrávených hlodavců by těmto malým sovám bezprostředně hrozila sekundární otrava. Česká společnost ornitologická (ČSO) sice vítá kompromis nerozhazovat jed v teritoriích sýčků a sov pálených, ale dlouhodobě upozorňuje, že trávení je pouze dočasným řešením gradace hrabošů. V Česku převládá monokulturní intenzivní hospodaření s velkými lány, které hůře čelí různým aktuálním problémům, jako je sucho či degradace půdy. Pestrá krajina, která hostí ptačí i savčí predátory, by si s hlodavci poradila lépe. Za zcela nepochopitelné potom ČSO považuje rozhodnutí vyplácet zemědělcům dotace na trávení z rozpočtu ministerstva životního prostředí (MŽP) a nikoliv ministerstva zemědělství (MZe). Stanovisko ČSO podporují ekologické nevládní organizace Hnutí DUHA, WWF (Světový fond na ochranu přírody) a Beleco.
Čápi bílí v Česku postupně obsazují svá hnízdiště a můžeme očekávat, že blížící se teplé a slunečné počasí jejich přílet ještě urychlí. Jak ukazuje mapa čapích hnízd na www.birdlife.cz/capi, zatím 57 hnízd (údaj ke 13. březnu 10:00) je obsazeno. Kdy čápi obsadí zbývající? Kolik párů přiletí a kolik vyvedou mláďat? Odpovědi na tyto otázky zjišťuje Česká společnost ornitologická (ČSO) s pomocí veřejnosti. Continue reading „Čapí sezóna začala. Zapojte se do sledování hnízd ve vašem okolí“
Sýčkům se možná blýská na lepší časy. Výzkum mezi zemědělci ukázal, že mají i nadále zájem spolupracovat s ornitology na záchraně této kriticky ohrožené sovy. Klíčové jsou pro ně osobní konzultace s ornitology a přivítali by zjednodušení komunikace s úřady, kterou teď hodnotí jako přehnaně byrokratickou a mnohdy nesrozumitelnou. Proto většinou rezignují na podávání žádostí o dotace. Výzkum zadala Česká společnost ornitologická (ČSO), aby lépe porozuměla potřebám a motivacím zemědělců, kteří jsou zásadními spojenci v ochraně sýčků. ČSO chce spolupráci prohloubit a naplánovat potřebné kroky v ochraně sýčka, kterého v Česku zbývá jen zhruba sto párů. Hlavním důvodem je velkoplošné intenzivní hospodaření vedoucí ke ztrátě pestrosti krajiny a k velkým lánům, kde sýček nemá kde hnízdit ani co lovit. Continue reading „Výzkum mezi zemědělci potvrzuje, že mají zájem spolupracovat s ornitology na záchraně sýčka“
Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF Central and Eastern Europe
Vyčlenění alespoň tří procent orné půdy pro přírodu a biodiverzitu mělo být hlavní novou ekologickou podmínkou pro dotace ze Společné zemědělské politiky. Opatření mělo napomoci řešit alarmující úbytek biodiverzity, vyčerpání půdy a potřebu adaptovat krajinu na klimatické změny. Ministerstvo zemědělství však na středeční jednání vlády po netransparentní přípravě a na poslední chvíli předkládá ke schválení nařízení, které zemědělcům umožní povinnost obejít. [1] Ekologické organizace považují kroky ministerstva za neakceptovatelné.Continue reading „Ministr Nekula rezignuje na ekologii v zemědělských dotacích. Na poslední chvíli významně oslabil podporu biodiverzity“
Polák velký je středně velká potápivá kachna. Pozorovat ho můžeme na vodních plochách, především rybnících. Ovšem čím dál méně. Z naší dříve nejpočetnější kachny se stal ohrožený druh. Za posledních třicet let jsme přišli o třetinu české populace poláků. Důvodem je intenzivní rybníkářství s nadměrnou rybí obsádkou, úbytek příbřežní vegetace a zarůstání břehů a ostrůvků dřevinami. Problematické je také střílení poláků, kteří jsou v Česku dosud na seznamu lovné zvěře.
Česká společnost ornitologická (ČSO) vyhlašuje ptákem roku 2023 poláka velkého. Na pomyslném trůnu vystřídá zvonka zeleného. Udělením titulu polákovi velkému chtějí ornitologové upozornit na neutěšený stav naší rybniční krajiny a na to, že polák v České republice stále patří mezi lovné druhy, a to i přesto, že je celosvětově ohrožený. Nicméně dobrou zprávou nejen pro poláka je celounijní zákaz olověných broků na mokřadech, který vešel v platnost ve středu 15. února. Na otravu olovem v Evropě každoročně hynulo milion ptáků. To se má nyní změnit. Continue reading „Pták roku 2023: polák velký“
Dnes vstupuje v platnost nařízení Evropské unie, podle kterého se již na mokřadech nesmí k lovu používat olověné broky[1]. Na otravu jedovatým olovem v Evropě každoročně zahyne odhadem milion ptáků. To se díky nařízení má změnit. Členské státy a lovci měli 2 roky na to, aby se na změnu připravili. Zákaz používání olova na mokřadech v EU je úspěchem více než dvacetiletého společného úsilí BirdLife Europe a jeho partnerů v jednotlivých zemích. Continue reading „Myslivci v EU už nesmí lovit na mokřadech olověnými broky. Ročně otrávily milion ptáků“
Přes 28 tisíc dobrovolníků se 6.–8. ledna zapojilo do programu sčítání ptáků během akce Ptačí hodinka České společnosti ornitologické (ČSO). Pomocí dlouhodobého projektu ornitologové ve spolupráci s veřejností zjistí více o chování a populacích zimujících ptáků, významu přikrmování a odhalí další zajímavé výsledky. Letos účastníci pozorovali přes 517 tisíc ptáků. Nejčastějším hostem krmítek a zahrad byla, stejně jako ve všech čtyřech předchozích ročnících, sýkora koňadra. Zaznamenalo ji 85 % sčitatelů. Kompletní výsledky jsou k dispozici na ptacihodinka.cz. Continue reading „Lidé během Ptačí hodinky pozorovali půl milionu ptáků. Vítězství obhájila sýkora koňadra“
Česká populace orla královského se loni rozrostla o devatenáct mláďat. Je to nejvíc od roku 1998, kdy v Česku tento vzácný dravec začal hnízdit. Zatímco v předcházejících sezónách hnízdili výhradně na jižní Moravě, v roce 2022 poprvé orli královští zahnízdili mimo tuto oblast, na střední Moravě a v jižních Čechách, což ukazuje na úspěšné osidlování nových území. Největší hrozbou pro orly královské je člověk, který dravce vyrušuje při hnízdění anebo v některých případech dokonce cíleně zabíjí. Česká společnost ornitologická (ČSO) proti pytlákům a travičům bojuje v terénu pomocí psí jednotky v projektu PannonEagle Life, která vyhledává otrávené návnady. Continue reading „Orli královští v Česku loni vyvedli rekordních devatenáct mláďat. Vzácným dravcům se daří“
Zítra začíná pátý ročník Ptačí hodinky, programu občanské vědy České společnosti ornitologické (ČSO). V něm budou tisíce lidí v celém Česku od 6. do 8. ledna opět sledovat svá ptačí krmítka a zapisovat opeřené návštěvníky. Pomocí dlouhodobého projektu ornitologové ve spolupráci s veřejností zjistí více o chování a populacích zimujících ptáků, významu přikrmování a odhalí další zajímavé výsledky. Sčítání se může zúčastnit úplně každý bez předchozích zkušeností a nutnosti se předem registrovat. Kdykoliv od pátku do neděle si stačí vyhradit hodinu času, během které budou lidé sledovat své krmítko a výsledky vloží do formuláře na ptacihodinka.cz. Continue reading „V pátek začíná Ptačí hodinka! Celé Česko bude sčítat ptáky na krmítkách“
Čejka chocholatá je nezaměnitelný ptačí druh s charakteristickou chocholkou na hlavě, jejíž vzdušné akrobacie doprovázené typickým voláním vždy patřily k jarním koloritům zemědělské krajiny. Bohužel za posledních 40 let jsme na úrovni České republiky přišli o 80 % čejek. I proto se Česká společnost ornitologická snaží čejkám a dalším mizejícím druhům bahňáků pomoci. Ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou navrhla dotační program, který od roku 2015 chrání nejvýznamnější hnízdiště čejek na orné půdě. Od příštího roku začnou pro zemědělce platit nové podmínky pro čerpání dotací. I v případě opatření na podporu čejky je čekají změny – v průběhu roku 2022 došlo k revizi a rozšíření původního návrhu hnízdišť zařazených do tohoto programu. Počet vhodných hnízdišť se navýšil ze 433 na více než 700.
Další možnost na záchranu mizejících sýčků. Pracovní skupina odborníků ochrany přírody koordinovaná Českou společností ornitologickou (ČSO) vytvořila metodiku, která doporučuje, jak v praxi provádět repatriace sýčků. Vypouštění sýčků z chovů do přírody patří k možnostem, jak sýčky podpořit. Dosud ale tento způsob nebyl příliš úspěšný kvůli chybnému provádění. Nově vytvořená metodika nabízí detailní návod, který dává nejvyšší šance na úspěch. Repatriace je nicméně pouze doplňkovou možností, jak pomoci kriticky ohroženým sýčkům. Prioritou ochránců je stále záchrana divoké populace včetně nabídky bezpečných hnízdišť a úpravy loveckých teritorií v úzké spolupráci se zemědělci. Continue reading „Šance na záchranu sýčka mohou zvýšit správně prováděné repatriace podle nově vzniklé metodiky“
Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické plánuje umístit hnízdní ostrůvky z betonu na několik rybníků v Jihomoravském kraji. Chce tak podpořit hnízdění vzácných rybáků obecných. Ti k hnízdění potřebují štěrkové ostrůvky, které v Česku kvůli regulaci toků chybí. Tato alternativní hnízdění se již v Česku osvědčila na několika lokalitách. Na jižní Moravě chtějí ornitologové poprvé hnízdní ostrovy doplnit plovoucími ostrovy s vegetací, které budou sloužit jako útočiště pro mláďata rybáků v době, kdy začínají létat. Projekt Plovoucí ostrovy – podpora biodiverzity a kvality vod byl podpořen z Norských fondů ve výzvě Rago. Continue reading „Rybáci na jižní Moravě zahnízdí na ostrůvcích z betonu. Vznikne i „školka“ pro mláďata“
Vánoční svátky bychom neměli trávit pouze konzumací cukroví a televizních pohádek. Mezi důležité formy odpočinku patří i rodinné procházky zimní krajinou. Výpravy do zemědělské krajiny je možné zpestřit sledováním výskytu hejnek ubývající koroptve polní. Podle České společnosti ornitologické (ČSO) je to skvělý způsob, jak udělat něco pro sebe a zároveň i pro zdravější zemědělskou krajinu. K pátrání po koroptvi stačí dalekohled, vhodná obuv a teplé oblečení. Na bíle zasněžených polích jsou koroptve dobře viditelné, a proto si jich může všimnout i nepříliš zkušený pozorovatel. Pro ty, kteří se chtějí dozvědět více o tom, kde mohou koroptev v průběhu roku pozorovat a pomoci s její ochranou, připravili ornitologové z ČSO na 27. prosince vycházku v Hradci Králové.Continue reading „Jak nepřibrat přes svátky? Choďte na procházky a hledejte koroptve“
Tři roky podmíněně s odkladem na tři roky. Takový je rozsudek pro muže, který dlouhodobě trávil v Milovicích na Břeclavsku dravce a další živočichy prudce jedovatým karbofuranem. Jeho vinou zahynuli i dva kriticky ohrožení luňáci červení. Rozsudek Okresního soudu v Břeclavi je pravomocný. Je to teprve podruhé, co byl v Česku někdo odsouzen za trávení volně žijících zvířat. Jde přitom o velký a široce rozšířený problém. Psí jednotka České společnosti ornitologické (ČSO), která pátrá po otrávených návnadách a jejich obětech, letos eviduje už 36 otrávených ptáků. Většinou jde o dravce. Psí jednotka ČSO významně napomohla k objasnění případu traviče z Milovic. Jednak v terénu dohledáním obětí a návnad a také při domovní prohlídce dohledáním karbofuranu. Continue reading „Vinen. Chovatel holubů a myslivec z Břeclavska zabil luňáky „způsobem přivozujícím nepřiměřenou bolest a utrpení““
Průlomový dokument pro ochranu ptáků ve městech vznikl ze spolupráce České společnosti ornitologické (ČSO) a Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR). Standard Opatření v rámci prevence kolizí ptáků s transparentními a reflexními materiálynabízí řešení pro existující i nově vznikající budovy, aby jejich prosklené plochy nebyly nebezpečné pro ptáky. Nárazy ptáků do průhledných nebo zrcadlících oken a fasád patří mezi nejčastější příčiny úmrtí ptáků. Odborníci odhadují, že nárazem do skla se v Česku ročně zabije milion ptáků. Standard, schválený 1. prosince 2022, je vyvrcholením dlouhodobého úsilí ČSO, aby stavby v Česku byly bezpečnější pro ptáky, a to na systémové úrovni. Continue reading „Bude už pro ptáky bezpečno? Česko má nové opatření, které pomůže chránit ptáky před nárazy do skel“
Slyšet ve volné krajině zpívat strnada zahradního znamená mít opravdu štěstí. Podle odhadů z roku 2015 pro celou Českou republiku u nás zpívá jen asi 75–100 samců. Jednu z posledních populací tohoto kriticky ohroženého pěvce můžeme najít v Osoblažském výběžku. Bohužel, i zde jejich počty stále klesají. „Zahradníky“ zde dlouhodobě sleduje Patrik Molitor ze Slezské ornitologické společnosti. Ornitologové se dlouhodobě snaží zlepšit situaci strnadů navrhováním vhodných opatření v zemědělské krajině. Pro záchranu druhu je klíčová právě spolupráce s hospodáři v krajině, proto se ornitologové rozhodli uspořádat 9. 12. 2022 přímo v Osoblaze seminář, zaměřený na to, jakými dostupnými prostředky mohou sami zemědělci strnady zahradní na svých polích podpořit.
Strnad zahradní (Emberiza hortulana) patří v řadě evropských zemí mezi nejrychleji ubývající ptáky otevřené zemědělské krajiny. Ve Francii patřili strnadi dlouhá desetiletí k vyhledávané pochoutce. Než se však strnad dostal na talíř, byl nejprve oslepen a následně držen v kleci, dokud se nezvýšily jeho tukové zásoby. Poté byl doslova utopen v brandy a na závěr opečen. Ačkoliv byl v roce 1999 vydán ve Francii celoplošný zákaz lovu, úředníci, s ohledem na kulturní tradici, nad pytláctvím stále přivírají oči. Lov strnadů v Evropě způsobil od roku 1980 pokles populace až o 84 %.
Tato praktika však nebyla jedinou příčinou úbytku strnadů u nás i v Evropě. Další ránu strnadům totiž zasadila intenzifikace zemědělství a velké půdní celky, které vytvořily vhodné podmínky pro využití těžké mechanizace. S nárůstem používání pesticidů ubývá strnadům hlavní zdroj potravy – hmyz.
K tomu abychom mohli strnady zahradní v zemědělské krajině efektivně chránit, potřebujeme nejprve dobře znát jejich biotopové nároky. S tím mohou ornitologům pomoci nejen profesionální, ale i amatérští pozorovatelé. Pozorování strnadů mohou lidé zadávat do faunistické databáze Avif. Zároveň je dobré k zápisu připojit i popis, prostředí, kde byl strnad pozorován a zda byla na místě zjištěna i přítomnost samice. Výskyt strnada zahradního v zemědělské krajině je vázaný na pestrou zemědělskou krajinu tvořenou mozaikou menších polí, které se střídají s s místy neobdělávané půdy, remízky a dalšími krajinnými prvky. Velmi oblíbeným stanovištěm tohoto druhu je hranice listnatého lesa s biopásem, který volně přechází v pole. Právě v těchto místech bylo opakovaně zjištěno jeho hnízdění.
Typická ukázka opakovaně obsazované hnízdní lokality strnada zahradního je hranice listnatého lesa a pole. Foto: Patrik Molitor
Největší vliv na početnost strnadů v zemědělské krajině mají zemědělci, kteří rozhodují o tom, jak se bude v krajině hospodařit. Na programu semináře konaného 9. 12. 2022 v Osoblažsku je proto navázání spolupráce, která povede k ochraně nejen strnadů ale i dalších obyvatel zemědělské krajiny. S nástupem nového programového období společné zemědělské politiky nebude pro mnohé zemědělce snadné se v nových dotačních možnostech na podporu biodiverzity správně orientovat. Účelem semináře je popsání vývoje početnosti a příčin úbytku polních ptáků a představení budoucí podoby zemědělských dotací, které mají potenciál dalšímu poklesu zabránit.
Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické:
„Na dnešním semináři bych rád zemědělcům představil negativní vývoj početnosti ptáků zemědělské krajiny, příčiny jejich úbytku a možná řešení, jak podpořit biodiverzitu na polích. Od roku 2023 budou muset zemědělci vykázat část své plochy ve prospěch přírody a to by mohlo vést i k většímu využívání biopásů, které jsou pro strnady zahradní přínosné. Proto chceme zemědělce motivovat, aby se pokusili spojit požadavky plynoucí z budoucí zemědělské politiky a životní potřeby strnadů zahradních a cíleně využívali nejen biopásy, ale i další opatření přínosná pro ubývající ptáky zemědělské krajiny.“
Patrik Molitor, předseda Slezské ornitologické společnosti:
„Strnada zahradního v zemědělské krajině mohou podpořit zemědělci vhodným hospodařením. Na základě provedeného monitoringu na Osoblažsku v letech 2012–2020 se ukázalo, že strnadi zahradní preferují stanoviště na rozhraní listnatých lesů a pole, které je doplněno biopásem s řídkým osevem jařiny. Zajímavá jsou pro ně i maková pole. Budu velmi rád, pokud se mi na semináři podaří navázat se zemědělci spolupráci, která povede k záchraně tohoto kriticky ohroženého druhu.“
Kontakty:
Ing.Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, 776 368 360, zamecnik@birdlife.cz
RNDr. Patrik Molitor, předseda Slezské ornitologické společnosti, patrik.molitor@seznam.cz
Pozorování ptáků na krmítku patří k oblíbeným a snadným způsobům, jak poznávat ptactvo našeho okolí. Převážně v období mrazů a sněhové pokrývky, kdy ptáci mají méně dostupné potravy, můžeme krmením pomoct běžným druhům ptáků navštěvujícím krmítko. Na 6.–8. ledna 2023 Česká společnost ornitologická (ČSO) připravuje pátý ročník sčítání ptáků na krmítkách Ptačí hodinka, pomocí kterého chce zjistit více o chování a populacích zimujících ptáků, významu přikrmování a odhalit další zajímavé výsledky. Program je určený pro širokou veřejnost. Více informací o programu i přikrmování a poznávání ptáků je k dispozici na webu ptacihodinka.cz. Continue reading „Přikrmujete ptáky? Dělejte to správně a zodpovědně, vyzývají ornitologové veřejnost“
Josefovské louky u Jaroměře, ptačí park České společnosti ornitologické (ČSO), získaly zásadní podporu východočeské firmy BEAS AGRO s.r.o. Rasošky. Majiteli jsou potomci legendárního lučního hajného Bedřicha Syrovátky, milovníka přírody a dlouholetého hospodáře místního rybářského spolku, který zasvětil život zavlažovaným loukám u Josefova dávno před tím, než tu vznikl ptačí park. BEAS AGRO s.r.o. Rasošky, společnost podnikající v zemědělství, prodala ornitologům za příznivou cenu všechny své pozemky na území ptačího parku a navíc je podpořila částkou 300 tisíc korun. Území v údolí Metuje pod pevností Josefov o velikosti 85 ha, které ČSO vykupuje z darů, slouží jako rezervace pro ptáky i malebné místo pro milovníky přírody. Continue reading „Potomci lučního hajného na Josefovských loukách významně podpořili ptačí park. Rozroste se o 6 hektarů“
Spravovat Souhlas s cookies
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
//
