Každý rok v Česku zahynou odhadem statisíce ptáků kvůli pastem a nástrahám, které jsme jim do cesty postavili my, lidé. Přitom většině úmrtí by šlo předejít – kdybychom věděli, kde a kdy k nim dochází. 

I to je cílem nového programu občanské vědy Ptačí pasti, díky němuž chceme zjistit, které druhy ptáků jsou jednotlivými faktory nejvíce ohroženy, kolik jedinců takto hyne a která místa jsou v České republice pro ptáky nebezpečná. Program zastřešuje dosavadní aktivity České společnosti ornitologické (ČSO) a soustředí se na sběr dat o výskytu ptačích chorob a příčinách mortality ptáků způsobené člověkem. Sledování mortality ale rozšiřuje i o další nástrahy, jako jsou například nezabezpečené nádoby s vodou, duté prostory nebo lepové pasti. 

 

Co sledujeme 

Mezi sledované příčiny úhynu ptáků patří: 

• Kolize se skleněnými plochami

• Predace kočkou

• Kolize s elektrickým vedením

• Kolize s dopravními prostředky

• Otravy a pronásledování
• Ptačí choroby
• Jiné příčiny (utonutí, zamotání do sítí, zapadnutí do dutin apod.)

 

Zajímají nás ale i méně známé příčiny úhynu ptáků – utonutí v sudech nebo bazénech, uvíznutí v komínech nebo nebezpečných dutých prostorech (např. větrací šachtách, svislých rourách nebo okapech), zamotání do sítí nebo provázků nebo přilepení k lepovým pastím. Ptačí pasti ohrožují všechny ptáky a významný dopad mohou mít na málo početné druhy, jakými je třeba sýček obecný. 

K čemu data slouží 

Každý záznam putuje do faunistické databáze Avif. Na základě získaných údajů zjistíme, kolik ptáků hyne v jednotlivých pastech, které druhy jsou jimi nejvíce ohroženy, identifikujeme nejrizikovější místa a představíme doporučení, jak takové ptačí pasti zabezpečit. Čím více záznamů o nástrahách budeme mít, tím přesněji budeme vědět o jejich výskytu a vlivu na ptáky.   

Jak se zapojit? 

Zapojit se může úplně každý – bez registrace, přímo z terénu. 

1. Pokud najdete uhynulého ptáka, vložte pozorování do příslušného formuláře (podle příčiny).
2. Vyplňte základní údaje: druh (pokud ho nepoznáte, nevadí – lze zadat i jako neurčený, i taková informace je cenná) a počet jedinců, stav nalezeného jedince, místo a datum. Pokud můžete, vložte k pozorování i fotografie – vyfoťte ideálně druh i ptačí past dohromady. 
3. Odešlete záznam. 

Každý nález se počítá. Cenná jsou i hlášení z minulosti, ale vždy je důležité zaznamenat co nejpřesnější polohu nálezu a pasti. 

Mapa ptačích pastí 

Všechna zaznamenaná místa jsou průběžně zobrazována na interaktivní mapě. Snadno tak zjistíte, kde ve vašem okolí se nejčastěji ptáci zraňují nebo hynou, a můžete na tato místa zaměřit pozornost – a to jak při monitorování mortality, tak i při odstraňování ptačích pastí. 

Děkujeme všem účastníkům!

---

Projekt byl v roce 2026 podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí  vyjadřovat stanoviska MŽP.