Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a Nadace Partnerství:
Ekologické organizace dnes spouštějí výzvu Za zdravou a pestrou krajinu, která reaguje na zásadní a dosud nedostatečně řešené problémy zemědělské krajiny. Opírají se přitom o data od mnoha odborníků, kteří se profesně zemědělstvím a zemědělské krajině věnují. Žádají veřejnost i zemědělce o podporu pro řešení, která by vedla k tomu, aby 200 miliard korun v nových zemědělských dotacích krajinu ozdravily a přispěly k návratu pestrého života do krajiny, zlepšení stavu půdy či snížení obsahu reziduí pesticidů v potravinách. Apeluje na politiky, aby vycházeli z dlouhodobých obav českých vědců o naše zdraví, stabilitu zemědělství na venkově i udržitelnost druhově rozmanité přírody v Česku.
Jan Skalík z Hnutí DUHA k motivaci všech tří hlavních organizací zakládajících Koalici za zdravou krajinu říká: „Ročně ztrácíme až 21 milionů tun ornice a více než polovina půdy je ohrožena erozí. Za posledních 30 let ubyly v zemědělské krajině 2 miliony ptáků. Kvůli klimatické změně vysychají studny a zároveň jsou obce zaplavované přívalovými dešti. Poškození zemědělské půdy jako problém vnímá 86 % Čechů a Češek. Spolu s nimi, vědci i zemědělci se v kampani Zasaďme se chceme zasadit o to, aby budoucnost české krajiny a nás všech, kteří v ní žijeme, byla zdravější.“
Václav Zámečník z České společnosti ornitologické uvedl: „Bez zvyšování pestrosti krajiny se nepodaří zastavit dosavadní propad druhové rozmanitosti a krajina nebude schopna čelit probíhajícím klimatickým změnám. Součástí otevřené zemědělské krajiny se musí stát nejrůznější prvky na úrovni nejméně 10 % její výměry jako jsou meze, liniová zeleň, remízky, mokřady, úhory nebo květnaté pásy, které podpoří mizející druhy živočichů a současně přispějí ke snížení rizika eroze a k lepšímu zadržení vody v krajině.“
Martin Rexa z Hnutí DUHA poukázal: „Ekologické zemědělství, které je vnímáno jako jedno ze zásadních řešení neduhů krajiny a půdy v celé Evropě, protože nahrazuje pesticidy a umělá hnojiva zdravější praxí. I díky tomu je půda plná života, zadržuje více vody a je odolnější vůči erozi. Do roku 2030 je třeba zvýšit rozlohu ekologického zemědělství nejméně na 25 %. V České republice sice ekologičtí zemědělci již hospodaří na 15 % procentech půdy, naprostá většina z toho jsou ale pastviny a louky. V kampani Zasaďme se chceme zasadit o změnu, která nám bude chutnat a umožní důstojný život zemědělcům i zvířatům a zdraví celé krajině.“
Václav Izák z Nadace Partnerství doplnil: „Přispět k lepšímu stavu zemědělské krajiny může i velká část veřejnosti. Zhruba tři miliony drobných vlastníků půdy dávají svá pole k zemědělskému hospodaření různým zemědělským subjektům. Pokud ve smlouvách se zemědělskými hospodáři nastaví dobré podmínky, podpoří nejen šetrnější zacházení s půdou, ale současně budou lépe pečovat o dlouhodobé udržení hodnoty svého majetku. K tomuto cíli slouží i portál “Rádce pro vlastníky půdy” na stránce www.propudu.cz.“
Výzva Za zdravou a pestrou krajinu navazuje na petici České společnosti ornitologické a Českomoravské myslivecké jednoty “Vraťme život do krajiny”, kterou v minulém roce podepsalo přes 56 tisíc lidí. I díky ní Ministerstvo zemědělství ČR omezilo maximální rozlohu monokultur na 30 hektarů. To však stále představuje rozlohu zhruba 50 fotbalových hřišť.
Ekologické organizace s kampaní za požadavky pro přechod k udržitelnému zemědělství přicházejí v době, kdy se na evropské i národní úrovni rozhoduje o rozdělení 200 miliard korun v zemědělských dotacích, které ze Společné zemědělské politiky poplynou do našeho zemědělství mezi roky 2021 a 2027. Na netransparentnost a špatnou kvalitu příprav takzvaného Národního strategického plánu, v němž Ministerstvo zemědělství rozdělení dotací navrhuje, upozornily v minulém měsíci ekologické i zemědělské nevládní organizace ve svých otevřených dopisech.