Jak mohou zemědělci přispět k ochraně klimatu, zlepšování stavu půdy a zachování biologické rozmanitosti? Na tuto otázku se pokoušel odpovědět mezinárodní projekt Landcare Europe Captures Carbon, do kterého se zapojila také Česká společnost ornitologická (ČSO). Projekt podpořený Evropskou iniciativou na ochranu klimatu (EUKI), který probíhal od listopadu 2023 do září 2026, propojil odborníky a zemědělce z pěti evropských zemí, umožnil sdílení zkušeností a představil příklady šetrného hospodaření v praxi.
Zemědělská krajina jako součást řešení klimatické změny
Zemědělství patří mezi odvětví, která jsou klimatickou změnou významně negativně ovlivňována, ale současně se podílejí na vzniku emisí skleníkových plynů. Vhodný způsob hospodaření však může přispívat k jejich snižování a k ukládání uhlíku v půdě a vegetaci. Půda, travní porosty, rašeliniště a dřeviny v zemědělské krajině představují významná přírodní úložiště uhlíku. Jejich stav a způsob využívání ovlivňují nejen uhlíkovou bilanci, ale také schopnost krajiny zadržovat vodu, odolávat suchu a poskytovat vhodné biotopy volně žijícím organismům.
Právě hledání způsobů, jak tyto funkce krajiny podpořit a současně zachovat ekonomickou životaschopnost zemědělských podniků, bylo hlavním cílem projektu Ochrana klimatu skrze zachycování uhlíku v zemědělské krajině (Landcare Europe Captures Carbon). Projekt probíhal pod vedením německé organizace Deutscher Verband für Landschaftspflege (DVL). Vedle ČSO se do něj zapojily partnerské organizace z Litvy, Chorvatska a Rumunska. Spolupráce na projektu se uskutečnila v rámci evropské sítě Landcare Europe, která propojuje zemědělce, ochránce přírody a další aktéry při společné péči o krajinu.
Praktické zkušenosti zemědělců napříč Evropou
Jednou z hlavních myšlenek projektu bylo propojit odborné poznatky se zkušenostmi zemědělců, kteří již klimaticky šetrnější způsoby hospodaření na svých farmách uplatňují. V jednotlivých partnerských zemích proto proběhla série odborných workshopů a terénních exkurzí zaměřených na čtyři oblasti: ochranu půdy a ukládání půdního uhlíku, extenzivní hospodaření na travních porostech, agrolesnické systémy a obnovu rašelinišť. V Chorvatsku se diskutovalo o extenzivní rotační pastvě a vhodné péči o travní porosty. Konference v České republice seznámila účastníky s ochranou půdy, efektivním hospodaření s vodou a možnostech podpory biodiverzity na zemědělské půdě. Setkání v Rumunsku představilo tradiční i moderní agrolesnické systémy, zatímco v Litvě se pozornost soustředila na obnovu rašelinišť a možnosti jejich šetrného zemědělského využívání. Zkušenosti z různých evropských regionů ukázaly, že neexistuje jediné univerzální řešení. Při výběru vhodných opatření musíme vždy zohlednit místní přírodní podmínky a možnosti konkrétních farem.
Sdílení zkušeností mezi zemědělci v Česku
Nedílnou součástí projektu byla také setkávání zemědělců a odborníků v České republice. V listopadu 2025 jsme na Královehradecku uspořádali v rámci konceptu Farmers-to-Farmers dvoudenní konferenci Zemědělci Zemědělcům, které se zúčastnilo 59 lidí. Program se zaměřil na ochranu půdy, regenerativní zemědělství, protierozní opatření a podporu biologické rozmanitosti. Záznam z konference je ke shlédnutí zde.
V červnu 2026 následoval Polní den regenerativního zemědělství na rodinné farmě Naše hospodářství v Osicích. Zemědělec Jakub Erler zde představil své zkušenosti s regenerativním způsobem hospodaření. Účastníci si prohlédli zázemí farmy, zemědělskou techniku i jednotlivé porosty a diskutovali o možnostech propojení ekonomicky udržitelného zemědělství s péčí o půdu a krajinu. O této akci jsme podrobněji psali zde.
Nový manuál: Jak hospodařit ve prospěch klimatu?
Jedním z hlavních výstupů projektu je publikace Hospodaření pro klima: Praktický manuál pro zemědělce o ukládání uhlíku v půdě a ochraně klimatu, kterou v roce 2026 vydala Česká společnost ornitologická. Na 48 stranách přibližuje možnosti, jak prostřednictvím vhodného hospodaření podporovat ukládání uhlíku v zemědělské krajině, omezovat emise skleníkových plynů a současně zlepšovat její ekologickou stabilitu. Manuál je určen zemědělcům, zemědělským poradcům, pracovníkům ochrany přírody a dalším zájemcům o šetrnější hospodaření.
Co konkrétně může zemědělství pro ochranu klimatu udělat?
Základem je péče o půdu. Organická hmota v půdě představuje významnou zásobárnu uhlíku a současně pomáhá zlepšovat půdní strukturu, zadržování vody a dostupnost živin. Manuál proto doporučuje například omezování intenzivního zpracování půdy, využívání meziplodin, střídání plodin a ponechávání rostlinných zbytků na poli.
Důležitou roli mají také trvalé travní porosty. Jejich zachování a vhodně nastavená pastva či seč mohou přispívat k ochraně půdního uhlíku a současně podporovat druhovou rozmanitost rostlin a živočichů. Další možnost představuje agrolesnictví, tedy propojení zemědělské produkce se stromy a keři. Dřeviny ukládají uhlík do biomasy i půdy, poskytují stín hospodářským zvířatům, zmírňují větrnou erozi a vytvářejí stanoviště pro volně žijící organismy.
Zvláštní pozornost si zaslouží rašeliniště, která patří mezi nejvýznamnější přírodní zásobárny uhlíku. Jejich odvodňování vede k rozkladu rašeliny a uvolňování skleníkových plynů. Obnova vodního režimu degradovaných rašelinišť proto může významně přispět k ochraně klimatu. Manuál představuje také paludikulturu, tedy možnosti zemědělského využívání zamokřených půd bez nutnosti jejich odvodňování.
Publikace obsahuje také konkrétní příklady dobré praxe. Čtenáři se například seznámí s regenerativním hospodařením v rumunském pohoří Harghita nebo obnovou slatiny v litevské Baisogale.
Stáhnout manuál Hospodaření pro klima (PDF, 48 stran)
Ochrana klimatu a biodiverzity musí jít ruku v ruce
Mnohá opatření zaměřená na zlepšování stavu půdy a zadržování vody mohou být přínosná také pro volně žijící organismy. Vedle výměny zkušeností se projekt proto zaměřil také na hledání možností, jak účinněji podporovat šetrné hospodaření prostřednictvím zemědělské politiky. ČSO proto připravila doporučení pro Strategický plán společné zemědělské politiky České republiky. Zdůrazňuje v nich potřebu důslednější ochrany půdy před erozí a podpory pestřejší zemědělské krajiny. Zároveň upozorňuje na význam zachování účinných agroenvironmentálně-klimatických opatření a posílení odborného poradenství.
Projekt Landcare Europe Captures Carbon ukázal význam spolupráce a výměny zkušeností napříč evropskými zeměmi. Přestože se přírodní podmínky i způsoby hospodaření v jednotlivých regionech liší, řada problémů je společná. Od degradace půdy přes úbytek biologické rozmanitosti až po rostoucí dopady klimatické změny. Zkušenosti z projektu zároveň potvrdily, že zemědělci potřebují nejen odborné informace, ale také praktickou podporu, stabilní dotační podmínky a příležitosti ke sdílení zkušeností. Péče o půdu, ochrana klimatu a zachování biologické rozmanitosti nejsou oddělené cíle. Jsou to vzájemně propojené součásti hospodaření, které může přispívat k dlouhodobě produktivní a odolnější zemědělské krajině.
Projekt Landcare Europe Captures Carbon – Supporting Natural Climate Protection in Agricultural Landscapes byl realizován v rámci Evropské iniciativy na ochranu klimatu (EUKI) německého Spolkového ministerstva životního prostředí, ochrany klimatu, ochrany přírody a jaderné bezpečnosti (BMUKN).
Projekt byl podpořen:
Partneři projektu:
