Hnízdní ostrovy i nové tůně. Ornitologové v ptačích parcích cíleně podpoří ohrožené druhy bahňáků 

Bahňáci. Rozmanitá skupina ptáků, kteří jsou zpravidla vázaní na vodu, mokřady a podmáčené louky a kteří vlivem intenzivního způsobu hospodaření z české krajiny ubývají. Česká společnost ornitologická (ČSO) zahájila projekt, ve kterém bude obnovovat stanoviště pro ohrožené druhy bahňáků v pěti ptačích parcích po celém Česku. Projekt je spolufinancován z Programu švýcarsko-české spolupráce.  

Ornitologové se v tříletém projektu zaměří na podporu hnízdních i potravních biotopů pro druhy bahňáků, jako jsou čejka chocholatá, vodouš rudonohý, bekasina otavní, kulík říční, břehouš černoocasý či pisila čáponohá. „Právě tyto druhy v posledních desetiletích z české krajiny dramaticky ubývají kvůli odvodňování krajiny a intenzivnímu způsobu hospodaření. ČSO ve vlastních ptačích parcích obnovuje přírodu, šetrně tu hospodaří a zadržuje vodu, aby se tu dařilo právě bahňákům, kteří patří k cílovým druhům parků. Projekt nám umožní tyto aktivity výrazně posílit,” vysvětluje Josef Rutterle, správce ptačího parku Mnišské louky. 

ČSO má nyní již sedm ptačích parků a osmý brzy založí. Do projektu na podporu bahňáků se zapojí pět mokřadních ptačích parků – Josefovské louky u Jaroměře, Rzy u Chocně, Mnišské louky u České Lípy, Zbudovská blata u Zlivi a Kosteliska u Dubňan. „Cílenými zásahy na jednotlivých lokalitách chceme vytvořit, obnovit a stabilizovat kvalitní hnízdní biotopy s důležitými prvky, jako jsou mělké vodní plochy bez ryb, s obnaženými okraji pro sběr potravy, otevřené plochy bez vertikálních překážek, porosty udržované pravidelnou sečí a pastvou či ostrůvky a fragmentované mikrostanoviště pro hnízdění a úkryt,” říká Břeněk Michálek, správce ptačích parků Josefovské louky a Rzy.  

 

Přehled konkrétních aktivit v jednotlivých ptačích parcích a foto stavu před uskutečněním projektu: 

Ptačí park Josefovské louky (Královéhradecký kraj) 

  • vytvoření terénních sníženin v nivní louce (cca 1 300 m²), 
  • rozšíření pastvy velkých kopytníků na nové mokřadní plochy (nový ohradník cca 1 350 m), 
  • odstranění náletových dřevin (olše), 
  • cílem je návrat čejky chocholaté a zajištění potravních stanovišť pro vodouše rudonohého, bekasinu otavní a další bahňáky 

 

Ptačí park Mnišské louky (Liberecký kraj) 

  • stržení drnu a prohloubení zamokřených sníženin na ploše cca 3 100 m², 
  • navázání na stávající pastvu kopytníků, 
  • pravidelná seč nedopasků zblochanu vodního 
  • vytvoření podmínek zejména pro čejku chocholatou a bekasinu otavní 

 

Ptačí park Zbudovská blata (Jihočeský kraj) 

  • vyhloubení systému mělkých kanálů a obnovení otevřených mokřadních ploch (cca 1 800 m²), 
  • přivedení vody do mokřadu z přilehlé vodoteče pomocí potrubí, 
  • pravidelná dvouseč luk a udržování otevřené krajiny, 
  • klíčová lokalita pro návrat břehouše černoocasého a vodouše rudonohého 

 

Ptačí park Rzy (Pardubický kraj) 

  • vytvoření pěti mělkých tůní v litorálu rybníka (celkem cca 1 500 m²), 
  • každoroční seč a redukce rákosin (cca 0,11 ha), 
  • podpora hnízdění čejky chocholaté a kulíka říčního 

 

Ptačí park Kosteliska (Jihomoravský kraj) 

  • vybudování velkého hnízdního ostrova pro bahňáky (cca 4 000 m²), 
  • vytvoření několika malých ostrůvků pro pisilu čáponohou, 
  • pravidelná seč ostrůvků a udržování otevřených ploch, 
  • stabilizace zdejší jedné z mála pravidelných populací pisily čáponohé v ČR 

 


Ve všech ptačích parcích pak z aktivit bude těžit také kuňka obecná.  

Projekt počítá s pravidelným monitoringem ptáků poběží každoročně od března do srpna ve všech parcích podle jednotné metodiky ČSO. Proběhnou také dvě mezinárodní exkurze se švýcarským partnerem – ve Švýcarsku (2026) a v Česku (2028). 

 

 

 

Projekt „Ptačí parky ČSO jako síť stanovišť pro ohrožené ptačí druhy ze skupiny bahňáků“ je spolufinancován z Programu „Udržitelný turismus a posílení biodiverzity“ v rámci Programu švýcarsko-české spolupráce. 

https://www.swiss-contribution.cz/  

 


 

 

Česká společnost ornitologická (ČSO) je s více než 8 tisíci členy a členkami největší ochranářskou organizací v Česku, v roce 2026 slaví 100 let od založení. ČSO je dobrovolné zájmové sdružení profesionálních pracovníků i amatérů zabývajících se výzkumem a ochranou ptáků, zájemců o pozorování ptáků a milovníků přírody. V České republice zastupuje organizaci BirdLife International, největší mezinárodní sdružení na ochranu ptáků. ČSO zkoumá a chrání ptáky, jejich prostředí a přírodu jako celek a svou činností k tomu motivuje i širokou veřejnost. Prosazuje ochranu přírody založenou na vědeckých poznatcích a pomáhá rozvoji ornitologie i ochrany ptáků bez ohledu na politické hranice. ČSO usiluje o svět, kde žijí lidé a ptáci v harmonii, kde lidé s pokorou obdivují přírodu, snaží se jí porozumět a využívají ji udržitelně pro sebe, pro ptáky i pro ostatní organismy. 

Ptačí parky České společnosti ornitologické jsou logickou reakcí na dramatický úbytek ptáků zemědělské krajiny, mokřadů a přetrhávané vazby mezi lidmi a přírodou. První ptačí park v Česku Josefovské louky založila ČSO především na vlastním financování z darů členů a podporovatelů. Podařilo se vzkřísit jeden z nejkvalitnějších mokřadů, umožnit tu návrat jinde mizejících či vymizelých ptáků a zprostředkovat kontakt mezi lidmi a přírodou. Další již existující ptačí parky pokračují ve stejném duchu a stejně tak budou pokračovat i ptačí parky budoucí. ČSO má nyní 7 ptačích parků, osmý založí letos. Do roku 2042 chce mít ČSO ptačí park v každém kraji Česka. https://www.birdlife.cz/rezervace/ 

Ptačí park Josefovské louky v roce 2019 získal díky hlasování veřejnosti Cenu sympatie v soutěži Adapterra Awards. V roce 2024 ptačí parky ČSO zvítězily v kategorii Změna klimatu a biodiverzita v Cenách SDGs a v roce 2025 vyhrály titul nejlepšího ekologického projektu roku v 17. ročníku prestižní soutěže E.ON Energy Globe.  

ČSO v ptačích parcích nejen vykupuje pozemky, ale i šetrně hospodaří. Tak, aby se zde ptákům a dalším živočichům a rostlinám dařilo. ČSO při péči a obnově využívá tradičních metod jako je sečení a pasení, vyřezávání náletových dřevin a invazních rostlin a buduje tůně s ostrůvky. Zároveň vytváří pozorovatelny a stezky pro návštěvníky. Ptačí parky jsou otevřené celoročně a vstup je zdarma.