Zazimování ptačího parku a zasazení Stromu svobody

Srdečně Vás zveme na Zazimování ptačího parku a zasazení Stromu svobody u příležitosti 100 let od vzniku samostatného Československa.

Akce proběhne 3. 11. 2018 (sobota) od 9:00, ve vstupním areálu ptačího parku u Starého Plesu (50.3415N, 15.9513E).

Můžete se těšit na slavnostní (nezapomeňte odpovídající oděv na převlečení) a pracovně-vzdělávací akci pro celou rodinu a všechny, kteří s námi chtějí po ochranářsku oslavit sto let od vzniku republiky. Horký čaj zajištěn, ale sváču s sebou!

  • samotné zasazení stromu proběhne v 9:30 za účasti předsedy České společnosti ornitologické
  • vypuštění koní na jejich zimní pastvinu se uskuteční ve 14:00

.

Na spolupráci se těší Česká společnost ornitologická.

Kontakt: Břeněk Michálek, josefovskelouky@birdlife.cz, mob.: 734 226 037

Souběžně bude probíhat i brigáda Na Plachtě v Hradci Králové pod vedením ČSOP JARO Jaroměř a AOPK, kde bude Zoostrom svobody vysazen ve 13:00.

Netopýr parkový

Popularita Noci netopýrů v ptačím parku stoupá

Noc netopýrů III  Ptačího parku Josefovské louky neboli 22. Mezinárodní noc netopýrů, potřetí konaná v Josefově pod hlavičkou ČSO a České společnosti pro ochranu netopýrů, hostila přes osmdesát návštěvníků a další nový druh netopýra Josefovských luk.
Netopýr parkový v ptačím parku. Foto: Břeněk Michálek

První „sedící“ část akce – novou přednášku Josefa Hotového o východočeských netopýrech si vyslechlo přes 40 fandů netopýrů. Další návštěvníci se nabalovali postupně při návštěvě podzemních i nadzemních prostor Bastionu IV a Umělecké kolonie Josefova i při vyvrcholení celé sešlosti u bran ptačího parku, kde proběhl odchyt netopýrů do sítí a jejich sledování pomocí detektorů. Zdá se, že příznivci ptačího parku nejsou jen obdivovateli ptáků. Na Netopýří noci III se nakonec dostavilo přes osmdesát milovníků přírody. Noc skutečně patřila netopýrům. Představili se netopýří pacienti ze záchranné stanice – bizarní netopýr černý, mohutný netopýr večerní a dva pidižvíci – netopýr hvízdavý a netopýr nejmenší, který byl již vyléčený vypuštěn na svobodu. Síť nad řekou Metují pak zachytila dalšího příbuzného našich nejmenších netopýrů – netopýra parkového. Parkový netopýr v parku by neměl být takovým překvapením, ale na seznamu savců naší rezervace zatím chyběl. Stal se tak tedy osmým zaznamenaným druhem letouna. Děkujeme všem účastníkům za upřímný zájem, skvělou atmosféru a dobrovolné vstupné, které bude díky své výši použito na výkup dalších pozemků na Josefovských loukách (více v náhledu do transparentního účtu ČSO na josefovskelouky.cz)

Josef Hotový z Muzea východních Čech v Hradci Králové představuje netopýry východních Čech. Foto: Břeněk Michálek
Josef Hotový ukazuje nový druh netopýra Josefovských luk – netopýra parkového. Foto: Břeněk Michálek

Česko je vyprahlé, ale Josefovské louky sucho netrápí – umělý mokřad překypuje životem

Zatímco většina Česka je spálená sluncem, ptačí park České společnosti ornitologické překypuje životem. Umělý mokřad, který ornitologové řízeně zaplavují, ukazuje v období sucha naplno svůj význam pro ochranu přírody i pro zadržení vody v krajině. Mláďata zde úspěšně vyvedly drobné kachničky čírky nebo například dva druhy bahňáků – čejky a kulíci. Ptačí park také hostí čtyři druhy skrytě žijících mokřadních ptáků – chřástalů a může se pyšnit hojným výskytem vzácného česneku hranatého nebo jednoho z nejhezčích tesaříků, tesaříka pižmového. Bohatá škála potravy sem pravidelně láká i čápy a jeřáby. Bujnou vegetaci letos nově pomáhají ochranářům krotit divocí koně.
I v době největšího sucha poskytují Josefovské louky útočiště pro mokřadní ptáky. Foto: Archiv ČSO

Continue reading „Česko je vyprahlé, ale Josefovské louky sucho netrápí – umělý mokřad překypuje životem“

Na brigádníky čekala na Josefovských loukách parádní odměna

O víkendu skončil Volný pracovní tábor na Josefovských loukách. Dobrovolníci, kteří se do ptačího parku sjeli z celé republiky, se v týdnu tropických veder činili. Postavili ohradu kolem celého Slavíkovského ptačníku. Díky tomu mohou ptačník spásat – a bránit tak jeho zarůstání – oslík Lojza a ovce. Pracovníci také odvozili dřevo ze zimního ořezávání stromů, vztyčili bytelnou ohradu na nové pastvině divokých koní, posekali louky ve vstupním areálu a nakonec provedli generální úklid na správě ptačího parku v Josefově.
Osel s ovcemi v nově ohrazeném Slavíkovském ptačníku. Foto: Břeněk Michálek

Odměna byla vskutku velkolepá. Těsně před koncem tábora bylo nalezeno hnízdo vzácného ostříže lesního na jednom z topolů nad Novou Metují. Ostřížům se evidentně líbí louky plné vážek a vlaštovek, které tu představují jejich oblíbenou potravu. Momentálně podruhé v tomto roce zavlažované louky lákají díky bohaté nabídce hmyzu právě vlaštovky, jiřičky a břehule.

Objevené hnízdo ostříže s jeho obyvatelem. Foto: Břeněk Michálek

Moc velký díky patří všem účastníkům tábora!

Čáp a vodouši šedí v ptačím parku. Foto: Alice Janečková

 

Aktuality z volného pracovního tábora na Josefovských loukách

Břeněk Michálek, správce ptačího parku hlásí, že i přes úmorná vedra je Volný pracovní tábor na Josefovských loukách v plném proudu:

Podařilo se nám postavit již první ohradu, kterou jsme umístili kolem Ptačníku. Zde bude proti zarůstání této soustavy tůní bojovat oslík Lojza a jeho věrné ovčí parťačky. Právě v blízkosti Ptačníku se kulíkům a čejkám podařilo vyvést z náhradních snůšek mláďata. Na druhé straně ptačího parku pak dokončujeme rozšíření pastviny divokých koní.

 

Během prací se nám daří téměř každý den objevit něco přírodovědecky cenného. Na pastvině koní jsme potvrdili slušnou populaci celoevropsky chráněného druhu motýla – modráska bahenního. Následně jsme našli nový druh brouka pro ptačí park, a to jednoho z nejhezčích tesaříků – tesaříka pižmového. Louky jsou letos bohaté i na nejcennější rostlinku území – česnek hranatý, který letos roste roztroušeně po celé ploše. Našli jsme i nezvyklý trs albína tohoto druhu. Naopak nalezený křižák čtyřskvrnný je vzácně červená varianta tohoto běžného druhu.

Tesařík pižmový

Z důvodu veder, která se na nás začala podepisovat, se jezdíme na polední přestávku od 12:00 do 15:00 chladit do příjemně vlažné Pevnosti Josefov. Všem brigádníkům, kteří nám na Josefovské louky přišli pomoci, patří velké poděkování!

Letošní druhý ročník tábora skončí v sobotu 28. července, která bude posledním pracovním dnem.

            

 

Hledáme architekta či projektanta pro pozorovatelny a turistickou infrastrukturu na Josefovských loukách

Atraktivita Josefovských luk vzrostla v letošním roce nebývale jak pro ptačí, tak pro lidské návštěvníky. Ptákům velmi svědčí dvě letošní novinky – mozaika vypasené a vyšší trávy, která vniká pastvou divokých koní, a také mělké tůně a břehy Slavíkovského ptačníku. Loni vyhloubený ptačník umožnil hnízdění několika párům kulíků a čejek, spolu s bekasinami tak na loukách prokazatelně hnízdí již tři druhy bahňáků. Kromě toho na zamokřených loukách opět hnízdí chřástali kropenatí a čírky modré. Počet druhů, které se během letošního jara zastavily na tahu, je ještě mnohokrát delší.

Na čerstvých březích ptačníku vyhnízdilo několik párů kulíků říčních. Kulíci se stali třetím prokazatelně hnízdícím druhem bahňáků.  Foto: Jaroslav Vaněk, 10. 6. 2018, avif.birds.cz.

Bohatý výskyt ptáků jak na tahu, tak později v hnízdní sezóně přitahuje ornitology a fotografy z široka daleka a další lidé se přicházejí podívat na divoké koně. V letošním roce padl i rekord v počtu školních dětí.

Pozorovatelna ve vstupním areálu vybudovaná v roce 2015 je stále jedinou pozorovatelnou na území ptačího parku. Foto: archiv ČSO.

Přesto ale ptačí park neplní svoji osvětovou funkci dokonale. Kromě vstupního areálu chybějí pozorovatelny i povalové chodníky, které by jednak umožnily přístup i do silně zamokřených částí parku, jednak usměrnily pohyb návštěvníků tak, aby během návštěvy minimálně rušili ptačí obyvatele. Fotografové by jistě přivítali i speciální fotografické kryty umožňující dostat se k ptákům opravdu blízko.
Přestože vybudování podobných věcí není složité, pro získání povolení jsou nezbytné řádné technické dokumenty. Proto se nyní obracíme na členy a příznivce ČSO s výzvou, zda se najde projektant či architekt, který by měl chuť potřebnou dokumentaci pro ČSO zpracovat. Forma spolupráce je věcí dohody, může jít jak o dobrovolnou práci, tak o standardní objednávku a fakturaci. Zásadní je zájem vytvořit na Josefovských loukách pro návštěvníky pěkné, příjemné a užitečné prostředí.
Zájemci, hlaste se prosím správci parku Břeňkovi Michálkovi na email michalek@birdlife.cz, 734 226 037.

Pozvánka na přednášku „Od meliorační trubky k ptačímu parku“

Václav Zámečník a Břeněk Michálek z České společnosti ornitologické odstartují 26. dubna v Národním zemědělském muzeu v Praze přednáškový cyklus o významu vody a půdy v krajině. Účastníci první části cyklu Voda a půda jako společenské dilema se mimo jiné dozví, jak půda a voda ovlivňují (nejen) lidské životy, k čemu je nám chřástal a čejka nebo jak krajinu změnilo zemědělství a jak ji mění Ptačí park Josefovské louky. Přednášející budou povídat i o tom, co v krajině dokáže způsobit řízená povodeň a co pastva divokých koní.

Zájemce o krajinu, venkov a zemědělskou problematiku zveme i na další přednášky z cyklu Voda a půda jako společenské dilema. O zadržování vody v krajině, způsobech hospodaření, nečekaných změnách počasí i o mimoprodukční roli zemědělské krajiny budou v Národním zemědělském muzeu v Praze přednášet odborníci z univerzit, výzkumných institucí i přímo ze zemědělské praxe. Šest témat ve dvanácti přednáškách nabídne posluchačům různé přístupy i možnosti řešení a představí řadu aktuálních výzkumů a dat. Cyklus je určen nejen odborné veřejnosti. Témata se věnují problematice zajímavé i pro laiky, kteří se zemědělstvím nemají osobní zkušenost.

Vstup na přednášky je zdarma, místa si mohou zájemci dopředu rezervovat prostřednictvím webových stránek muzea.

Program přednášek:

26. 4.  Voda a půda jako společenské dilema

17:00–18:00  Od meliorační trubky k ptačímu parku (Ing. Václav Zámečník a Mgr. Břeněk Michálek, Česká společnost ornitologická)
18:00–19:00   Cena za zdravou krajinu: Kde se střetává realita se sny (Ing. Jaroslav Pražan, Ph.D., Ústav zemědělské ekonomiky a informací)

3. 5. Úroda vs. úrodnost

17:00–18:00  Jak systém hospodaření ovlivňuje půdní úrodnost (Ing. Miroslav Florián, Ph.D., Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský)
18:00–19:00 Klikatá cesta za rovnováhou (Ing. Martin Hutař, ekologický producent)

10. 5. Prostupnost krajiny: šance nejen pro vodu a půdu

17:00–18:00 Co chybí české krajině. Léčba a prevence (Ing. Zdeněk Jahn, CSc., Státní pozemkový úřad, Pobočka Nymburk)
18:00–19:00  Cesta do krajiny vede kolem nás všech (Ing. Vratislava Janovská, Ph.D., CooLAND, z.s.)

17. 5. Co se vejde do polévkové lžíce aneb otrávený edafon

17:00–18:00  Půda jako živý ekosystém. Dialog mezi půdou a kořenem (Ing. Jaroslav Záhora, CSc., Mendelova univerzita)
18:00–19:00  Půda jedová (Dr. Ing. Milan Sáňka, Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, Masarykova univerzita)

24. 5. Kam mizí voda a půda z české krajiny

17:00–18:00   Význam půdy pro zadržení vody v krajině (Ing. Jan Vopravil, Ph.D., Výzkumný ústav meliorací a půdy, v.v.i.)
18:00–19:00   Zadržení vody a půdy v krajině – praktická řešení (Ing. František Pavlík, Ph.D., Státní pozemkový úřad)

31. 5. Klimatické změny: malé i velké bitvy

17:00–18:00 Klima a krajina: Z partnerů soupeři (prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D., Mendelova univerzita, CzechGlobe)
18:00–19:00  Příběh vody z Milešovky. Diverzita jako životní styl (Daniel Pitek, soukromý zemědělec)