Výsledky monitoringu flóry a vegetace (RNDr. Richard Višňák, Ph.D. 2025)

Došlo k průzkumu celého území pomocí kruhových vegetačních snímků v pravidelné síti. Díky tomu byla vytvořena též vegetační mapa pro celé budoucí území parku. 

V ptačím parku zjištěno bylo celkem 382 druhů vyšších rostlin. 17 % z nich tvoří geograficky nepůvodní druhy, takzvané archeofyty. Patří sem i rostliny, které jsou u nás už dávno zdomácnělé, jako například ovsík vyvýšený. Bohužel se zde vyskytují i invazní druhy, z nichž největší problém představuje netýkavka žláznatá, která se nekontrolovaně šíří zejména po neobhospodařovaných plochách. 

Velkou radost nám udělal výskyt vzácných rostlin, které tvoří 6 % ze všech zjištěných druhů a spadají do některé z kategorií ohrožení Červeného seznamu. V kategorii kriticky ohrožený (C1) byl zjištěn jeden druh, ptačinec bahenní (Stellaria palustris), v kategorii ohrožených celkem osm druhů a v dalších kategoriích celkem 12 druhů (např. žebratka bahenní Hottonia palustris či bazanovec).   

Mezi nejčastějšími druhy byly zaznamenány kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), lipnice obecná (Poa trivialis), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), svízel přítula (Galium aparine) a metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa). Výskyt těchto rostlin naznačuje, že nemalá část území je degradovaná. Tyto běžné trávy a nitrofilní (dusíkomilné) byliny dominují tam, kde se v minulosti přestalo s pravidelným kosením a kde je v půdě příliš vysoký obsah živin. 

Nejchudší jsou porosty zblochanu vodního (Glyceria maxima) v periodicky zaplavovaných sníženinách. Naopak nejbohatší plochou jsou luční porosty s kalcifilními (vápnomilnými) druhy při severovýchodním a severním okraji území. Správná péče by měla kombinovat sečení a pastvu travních porostů, lokální výřezy či ponechání některých dřevinných porostů bez zásahu. Snahou by mělo být vyhnout se absenci péče mokřadních ploch či luk tak, jak tomu dosud u některých vlastníků v území bohužel stále je.