Hraboš polní: aktuální informace

Věra Sychrová / / Ptáci zemědělské krajiny, Zemědělství

Na této stránce najdete aktuální vývoj ohledně tématu gradace hraboše polního v roce 2026, souhrn situace v minulých letech a další věci, co s tématem souvisí (vyjádření ČSO ohledně trávení jedem Stutox II; zaznamenané případy otrávených necílových živočichů; příklady dobré praxe zemědělců, kteří gradaci hrabošů řeší přirozenou; mediální výstupy).

Aktuálně: v tuto chvíli je zakázáno rodenticid aplikovat na povrch půdy. Rodenticid je povoleno aplikovat pouze bodově do nor, a to za využití zvýšených dávek. Více zde.

Ministerstvo zemědělství společně s ministerstvem životního prostředí ale oznámilo, že chce připravit podmínky, za kterých by zemědělci mohli trávit hraboše jedem rozsypávaným po povrchu půdy.

Co lze nyní dělat a jak se zapojit

 

Česká společnost ornitologická (ČSO) se důrazně staví proti povrchové aplikaci jedů v krajině a usiluje o prosazování dlouhodobého řešení problému a prevence, kterou spatřuje v pestré krajině hostící řadu přirozených savčích i ptačích predátorů, jež s regulací populace hrabošů výrazně pomáhají. Proces ozdravení krajiny ale nějaký čas ještě potrvá. ČSO si váží zemědělců, kteří se snaží o šetrné hospodaření a používání jedů na svých pozemcích odmítají.

 

 

Aktuální vývoj v roce 2026

Ministerstvo zemědělství (MZe) společně s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) 25. března oznámilo, že chce připravit podmínky, za kterých by zemědělci mohli trávit hraboše jedem rozsypávaným po povrchu půdy. Více ZDE. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) podřízený Ministerstvu zemědělství vydal k 1. dubnu rozhodnutí, kterým povoluje použití zvýšených dávek přípravku Stutox II proti hrabošům do nor. Více ZDE.

I přes vlnu kritiky ornitologů, ochránců přírody i části veřejnosti se resorty zemědělství a životního prostředí opakovaně vyjadřují, že od plánu povrchové aplikace jedu ustoupit nechtějí. Podle nich rozsypávání jedu není problematické ani pro krajinu ani její obyvatele a sekundární otravy nehrozí. Vyjádření si můžete přečíst v článku Aktuálně.cz, Hospodářských novin nebo Seznam Zpráv.

Profesor Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jakub Hruška upozornil na výsledky výzkumu týkajícího se vztahu mezi velikostí pole a výskytu hrabošů. Studie týmu profesora Emila Tkadlece z Univerzity Palackého v Olomouci prokázala, že hustota výskytu hrabošů je vyšší na velkých polích než na malých. Prakticky to potvrzuje například velmi nízký výskyt hraboše v sousedním Rakousku, kde jsou půdní bloky řádově menší než v ČR. Je zřejmé, že tím hlavním a dlouhodobým opatřením proti přemnoženým hrabošům je tedy pestřejší krajina. Více v článku ČTK.

V polovině dubna se proti povrchovému rozsypávání jedu vymezila Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) během jednání s ministrem životního prostředí, 24. dubna pak vydala oficiální stanovisko, ve kterém zdůrazňuje, že použití Stutoxu po povrchu půdy by znamenalo poškození dobrého jména sedláků. Současně ASZ ČR připomíná, že přirozenou regulaci počtu hrabošů efektivně zajistí jejich predátoři, zejména dravci. S nimi, i s jinými nechemickými metodami předcházení nebo alespoň určitého tlumení hraboší gradace, mají mnozí členové ASZ ČR dobré zkušenosti.

Poslanec a bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík ve čtvrtek 23. dubna interpeloval kvůli Stutoxu ministra zemědělství Martina Šebestyána, přičemž argumentoval sekundárními otravami dravců i čápů a v interpelacích položil ministrovi otázku, zda se věc projednala s ornitology či myslivci. Za ČSO dodáváme, že slibovaná jednání expertů prozatím neproběhla, zatímco po uplynulých 5 let jsme se pravidelně účastnili jednání dlouhodobé pracovní skupiny - i díky nim se podařilo dosáhnout toho, že se celých 5 let žádný jen na hraboše na povrch půdy nerozsypával.

S poštolkami proti hrabošům. Česká televize ve středu 23. dubna odvysílala ve večerních Událostech reportáž o podpoře poštolek pomocí budek, které vyvěšují zemědělci v Písku v Královéhradeckém kraji (Farma Kosičky a Rovina Písek, a.s., se kterými ČSO úspěšně spolupracuje - čtěte více zde).

Klikněte pro přehrání reportáže.

Co lze nyní dělat proti plánu na povrchovou aplikaci Stutoxu?

1. Napsat ministrovi zemědělství

 

2. Napsat ministrovi životního prostředí

 

3. Napsat premiérovi

 

3. Podepsat petici ČSOP https://www.petice.com/petice_proti_traveni_ceske_krajiny

4. Vyjádřit se na sociálních sítích s hashtagem #StopStutoxu

  • např. vyfotit se s cedulí Stop Stutoxu, podobně jako Dan Pitek - sedlák pod Milešovkou, člen ASZ a člen ČSO, který ke Stutoxu napsal 16. dubna toto vyjádření.
  • sdílejte na sítích s hashtagem #StopStutoxu
  • označte ministerstvo zemědělství, ministerstvo životního prostředí a premiéra Andreje Babiše

 

5. Všímejte si svého okolí a informujte o podezřelých úhynech ptáků na náš e-mail cso@birdlife.cz

6. Podpořte zemědělce a sedláky ve vašem okolí, kteří hospodaří s respektem ke krajině

  • kupujte jídlo přímo od sedláků ve vašem okolí, o kterých víte, že hospodaří rozumně
  • kupujte biopotraviny - u nich je jistota, že při jejich pěstování neumírala příroda

Shrnutí situace ohledně hraboše polního v uplynulých letech

2019

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) podřízený ministerstvu zemědělství schválil od 5. srpna možnost hubit hraboše povrchově rozsypávaným jedem, a to ve 48 okresech Česka ze 76. Kromě nebezpečí pro necílové živočichy jsme zdůraznili, že místo jedu by si s hrabošem lépe poradila pestrá krajina. Více zde.   Následně se zvedla velká vlna nevole u veřejnosti, takže ministr zemědělství Miroslav Toman v pátek 9. srpna rozhodnutí pozastavil a v pondělí 12. srpna jeho pozastavení oficiálně potvrdil jako výsledek jednání, kterého se účastnila i Česká společnost ornitologická. Za zrušení se postavilo i Ministerstvo životního prostředí, jehož postoj přispěl k pondělnímu rozhodnutí. Na něm mimo jiné zaznělo od hlavní hygieničky ČR Evy Gottvaldové, že riziko přenosu chorob z hraboše na člověka je minimální, což byl jeden z hlavních argumentů pro povrchovou aplikaci jedu.

Mezitím se ale Stutoxem II stihli na otrávit 2 čápi bílí, skoro 80 zajíců a bažanti. Více ZDE.

Zemědělský svaz České republiky (požadující povrchovou aplikaci jedu) vyzval ministra životního prostředí Richarda Brabce k návštěvě zemědělců do oblasti s gradací hraboše 14. srpna, přizval i novináře. Kvůli obavám z jednostranně podávaných informací jsme uspořádali pro všechny účastníky pokračování exkurze na ekofarmu VH Agroton, Velké Hostěrádky. ÚKZÚZ 23. září definitivně zrušil možnost aplikovat jed povrchově, a to na základě otrav čápů a dalších živočichů Stutoxem II. Předtím bylo rozhodnutí pouze pozastavené.

Zemědělský specialista ČSO Václav Zámečník se 2. října účastnil schůze poslaneckého zemědělského výboru, který se zabýval situací ohledně hraboše polního. Více zde. Druhý den jsme vydali vyjádření k rozhodnutí poslaneckého zemědělského výboru. Upozornili jsme, že výbor jedná protiprávně, když určuje, jak mají dopadnout správní řízení u žádostí o aplikaci jedu na hraboše. Více zde.

Do stále nerozhodnutého sporu ministra zemědělství a životního prostředí na podzim vstoupil premiér Andrej Babiš. Mimo jiné uvedl, že je proti plošné aplikaci jedu Stutox II proti hrabošům, neboť by to mohlo postihnout i jiné druhy zvířat.

Za účasti veřejnosti jsme předali dlouhodobou petici s Českomoravskou mysliveckou jednotou za pestrou krajinu ministrovi zemědělství Miroslavu Tomanovi předali s 56 602 podpisy. Více zde.

2020

Ministerstvo zemědělství v lednu oznámilo, že znovu plánuje umožnit aplikaci jedu proti hrabošům na povrch půdy. Opětovně jsme upozornili na nebezpečí jedu pro necílové živočichy. Více zde. Zároveň jsme se v tento den zúčastnili konference Asociace soukromých zemědělců Pestrá krajina. Zúčastnění sedláci nám sdělili, že zásadní problémy s hraboši nemají díky tomu, že hospodaří na menších polích s množstvím zeleně, remízků a dalších přirozených krajinných prvků, které jsou zároveň přátelské pro predátory hrabošů.

V únoru jsme analyzovali oficiální vyjádření ministerstva k trávení hrabošů. Text byl plný logických nesouladů, protiřečících si tvrzení a polopravd a svědčí o tom, že ÚKZÚZ a MZe nehodnotily reálná rizika, ale snažily se vyhledávat argumenty pro povolení povrchové aplikace. Náš komentář ZDE.

V polovině února jsme vydali tiskovou zprávu k rozhodnutí ÚKZÚZ a MZe ze 13. února povolit povrchové rozsypávání jedu Stutox II. Více ZDE. Zároveň jsme vyzvali podporovatele, aby napsali ministrovi zemědělství. Více ZDE. V dubnu byla potvrzena otrava bažanta Stutoxem II, ale také káně lesní.  Psí jednotka na místě dohledala desítky otrávený hrabošů a granule jedu. Více ZDE.

V květnu jsme informovali o tom, že volajících samců kriticky ohrožených sýčků jsme spočítali 62, což je o 6 víc než v uplynulém roce. Za nárůstem stojí mírná zima a dostatek hrabošů. Při monitoringu jsme zjistili nárůst i kalousů ušatých, konkrétně 88 teritorií, což je meziroční nárůst o 49 teritorií. Více ZDE. Rok 2020 byl pro sýčky výjimečně úspěšný. Díky velkému množství hrabošů mohli vyvést 95 mláďat, což je o třetinu víc než předchozí rok a také historicky nejvíce za dobu, kdy Česká společnost ornitologická detailně sýččí populaci sleduje. Sýčci běžně mívají 3 až 5 mláďat, v roce 2020 jsme objevili 5 snůšek se 6 mláďaty a 1 snůšku se 7 mláďaty. Více ZDE.

Rekordní snůška sýčků se 7 mláďaty v roce 2020. Foto: Martin Šálek, hlavní koordinátor ochrany sýčků z České společnosti ornitologické a Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

V srpnu jsme informovali o spuštění záchranného programu pro sýčka obecného, který je nejohroženějším ptačím druhem v Česku Současně jsme zdůraznili velké nebezpečí, kterým by byl povrchově rozsypávaný Stutox II pro tyto malé sovy. Více ZDE. Začátkem září jsme se znovu postavili proti rozhodnutí ÚKZÚZ a MZe ze povolit povrchové rozsypávání jedu Stutox II. Více ZDE. Společně s Hnutím Duha a Nadací Partnerství jsme pak 9. prosince spustili výzvu Za zdravou a pestrou krajinu, ve které žádáme vládu a parlament o podporu nezbytných změn v zemědělství. Výzva volně navázala na naši petici.

 

2021

Kolaps hraboší populace se odrazil ve špatné sezóně kriticky ohrožených sýčků. Zatímco v roce 2020 sýčci měli rekordní počet 95 mláďat sýčků (v průměru 5 vyvedených mláďat na jeden pár), v roce 2021 sotva polovinu a průměr mláďat klesl na 2. Více ZDE.

 

2023

Společně s organizacemi Hnutí DUHA, WWF a Beleco jsme v březnu vydali tiskovou zprávu s informací, že ministerstvo zemědělství povolilo trávit hraboše zvýšenou dávkou jedu Stutox II. vkládáním do nor. Současně ale došlo k rozhodnutí vyplácet zemědělcům dotace na trávení z rozpočtu ministerstva životního prostředí (MŽP) a nikoliv ministerstva zemědělství (MZe). Více ZDE.

 

2024-2025

Účastnili jsme se opakovaných jednání pracovní skupiny a i díky tomu se po celé roky jed na povrch nesypal.

 

Děkujeme všem zemědělcům, kteří hospodaří s respektem ke krajině, velmi si vás vážíme!

„Raději než aplikací drahých rodenticidů se snažíme decimovat hraboše dostatečným mechanickým a opakovaným zpracováním půdy, osevním postupem, volbou odrůd a podporou výskytu dravců v krajině. Jed neaplikujeme, protože nechceme dál ničit krajinu a její řád za cenu krátkodobého profitu. Nejsme jen zemědělci, jsme hospodáři, kterým byla pole v krajině svěřena předky a musí být zase předána potomkům. Když přijdou extrémy, jako je gradace hrabošů, tak samozřejmě každý zemědělec chce bránit svou úrodu. Ale je otázka, za jakou cenu. Pokud by přišel zloděj do domu, tak taky nebudu bourat dům, aby se mu nepodařilo nic vzít. V českém zemědělství jsme svědky narušených ekosystémů. Jsem přesvědčený, že správnou cestou k rovnováze je podpora sýčka a jeho přežití, stejně jako jiných sov a dravců,“ řekl farmář Antonín Štěpanovský. Patří mezi zemědělce, na jejichž farmě žije sýček.

Ekologický zemědělec a zakladatel společnosti PROBIO Martin Hutař potvrzuje, že hrabošovi lze čelit i bez jedu. „V roce 2019 nám hraboši spásali pole s vojtěškou. Kromě povláčení pole, abychom hrabošům zahrabali nory, jsme také zatloukli na celé ploše několik desítek bidýlek. Ta byla z počátku hodně obsazená káněmi, ale koncem zimy tu číhali dravci jen sporadicky. Byly tam sice tisíce hraboších nor, ale už nepoužívaných. To také vysvětlovalo nepřítomnost dravců. V souvislosti s hraboši jsme díky káním zaznamenali jen zanedbatelné, akceptovatelné škody," říká Hutař. „Zároveň pěstujeme meziplodiny. Hlodavci pak mají z čeho vybírat a neškodí tolik na hlavních plodinách. Hraboš má svou roli v ekosystému. Prokypřuje půdu, přináší do ní organickou hmotu a jeho nory slouží k jímání vody,“ dodává.

 

 

 

 

 

Pestrá krajina je zdravá krajina, která se o regulaci hraboší početnosti postará sama

 

 

Nejlepším nástrojem v boji proti hrabošům je zlepšení ekologické rovnováhy v krajině podporou přirozených predátorů hraboše polního, jako jsou lasicovité šelmy nebo dravci a sovy. V krajině je potřeba vytvářet remízy, biopásy a vysazovat dřeviny, které pomohou rozdělit velké půdní celky. Zároveň je vhodné podpořit dravce a sovy v otevřené krajině s nedostatkem dřevin umístěním dřevěných berliček a instalací hnízdních budek. 

Kde lze dále hledat inspiraci?

 

 

Aktuální informace o postupu při řešení výskytu hraboše polního na webu ÚKZÚZ

Mapa aktuálního rozšíření v ČR.