sýček

Sýčků je letos více než loni. Pomohla mírná zima i dostatek hrabošů

Kriticky ohrožených sýčků obecných žije letos v Česku více než loni. Ornitologové z České společnosti ornitologické, Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Muzea města Ústí nad Labem spočítali v jádrové oblasti v severních Čechách 62 volajících samečků, v roce 2019 to bylo 56. Každý nově zjištěný sýček je velký úspěch. Intenzivní zemědělství a s ním spojený úbytek hmyzu je hlavní příčinou toho, že nyní u nás zbývá asi stovka párů této dříve běžné sovy. Sýčci nyní hnízdí  a v červnu začnou vyvádět mláďata.

Ochránci sýčků letos zkontrolovali v severních Čechách, kde žije nejsilnější česká populace sýčků, 418 lokalit. Na 45 lokalitách zaznamenali přítomnost celkem 62 samečků této kriticky ohrožené sovy. „Loni to bylo 56 samečků. Meziroční nárůst o 6 se může zdát malý, ale u tak malé populace jako je ta v Česku, je důležitý každý jedinec a každý nový je zároveň důvodem k radosti,“ říká Miroslav Bažant, terénní pracovník ochrany sýčků z České společnosti ornitologické.

Dnes u nás žije asi posledních 100 párů sýčků obecných. Ještě na začátku 20. století byl s desítkami tisíc párů nejběžnější sovou. Foto: Jiří Hornek

Při monitoringu sýčka ornitologové zaznamenali i další druhy sov. Nalezli 14 teritorií podobně ohrožených sov pálených, 7 teritorií puštíků obecných, 2 teritoria výra velkého a 88 teritorií kalouse ušatého. „V případě kalousů se jedná o náš historicky nejvyšší zaznamenaný počet. Například loni to bylo 39 zaznamenaných teritorií. Vyšší počet samečků sýčků i kalousů může svědčit o tom, že mláďata i dospělci lépe přežívali díky mírné zimě, která byla zároveň bohatá na potravu v podobě hrabošů,“ vysvětluje Martin Šálek, hlavní koordinátor ochrany sýčků z České společnosti ornitologické a Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Velmi pravděpodobně sýčkům pomohla i opatření, která pro ně ornitologové dělají. „Jde například o speciální budky zabezpečené proti predátorům, jako jsou kuny nebo kočky. Z nich loni vylétlo 29 mláďat, což je přes 40 % ze všech, o kterých víme. Kromě toho také spolupracujeme s farmáři a na louky s pásovou sečí umisťujeme bidýlka, ze kterých mohou sýčci lovit. Zároveň zabezpečujeme technické pasti, jako jsou napáječky pro dobytek, okapy, roury či sudy s vodou, kde se mohou sýčci utopit. V takových pastech hyne třetina sýčků, u kterých známe příčinu úmrtí,“  doplňuje Šálek.

Sýček je u nás vázán na hospodářské budovy, které mu poskytují místa vhodná pro hnízdění a zároveň jsou nedaleko od pastvin, kde loví potravu. Foto: Jiří Hornek

Při letošním monitoringu ornitologové sýčky také kroužkovali a u již dříve okroužkovaných jedinců kroužky odečítali. „Odchytli jsme ke kroužkování 25 dospělých sýčků, přičemž 7 z nich už kroužky mělo – jednalo se o mláďata z minulých let, která jsme okroužkovali my. Díky tomu víme, že jeden sameček se přesunul jen do vedlejší vesnice, zatímco jiného jsme zaznamenali o 26 kilometrů dále od místa, kde se narodil,“ sděluje Bažant.

Díky soustavnému kroužkování sýčků mají ochránci velkou prokroužkovanost celé populace a mohou zjistit víc o tom, kam se mláďata vydávají po opuštění hnízda a také o teritoriích dospělých, což mohou využít při ochraně sýčků. „V jedné vesnici jsme několik let pozorovali 3 samostatné samce. Letos všichni tito 3 zmizeli a objevil se jeden mladý houkající ze stejného statku jako jeho předchůdce. Bez kroužkování bychom tuto informaci nezjistili a mysleli bychom, že jde pořád o stejného samečka,“ vysvětluje Šálek.

Sýček loví na pastvinách drobné obratlovce a velký hmyz. Anebo žížaly jako v tomto případě. Foto: Jiří Hornek

Počet volajících samců sýčků obecných v jednotlivých letech:

  • 2017: 65
  • 2018: 57
  • 2019: 56
  • 2020: 62

Další informace:

https://www.facebook.com/OchranaSycka/

https://www.birdlife.cz/sycek

 

Projekt ATHENE je založen na spolupráci Centra životního prostředí Drážďany, České společnost ornitologické, Muzea města Ústí nad Labem, p. o. a Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Kooperační partneři se v česko–saském příhraničí věnují péči o zbytkové populace sýčka a podporují jeho další šíření pomocí monitoringu, výzkumu a konkrétních opatření na jeho ochranu. Projekt ATHENE funguje v rámci přeshraničního Programu spolupráce Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014–2020. Tento projekt je podpořen Evropskou unií v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj. Na projekt přispívá prostřednictvím darů několik set jednotlivých dárců.