ČSO jako členská organizace sdružuje profesionální i amatérské ornitology, zájemce o pozorování ptáků a milovníky přírody.
- spolek
- přes 8 200 členek a členů
- 40 lidí profesionálně pracujících v kanceláři ČSO
- 9 regionálních poboček
- 8 pracovních skupin
- 9 členek a členů výboru
- 4 000 darujících lidí
- přes 500 lidí dobrovolnicky se zapojujících
„Počátky naší společnosti dlužno hledati vlastně již v roce 1926, kdy ozvalo se volání několika nadšených jednotlivců, aby všichni čeští ornitologové sdružili se ve spolek, jehož úkolem by byl ornitologický výzkum naší republiky…. Výsledkem této snahy byla pak schůze přípravného výboru, svolaná o velikonocích roku 1926 do Prahy. V restauraci “U Bumbrlíčka” sešlo se nás pár nadšenců, lehce by nás byl spočítal na prstech obou rukou. Málo jsme se znali osobně, proto s určitým ostychem a nedůvěrou pohlíželi jsme jeden na druhého, ale mnoho plánů, ani nedomyšlených, měli jsme ve svých hlavách.“
Josef Musílek, desátá výroční zpráva Československé ornithologické společnosti
Důležité milníky v historii ČSO
5. 4. 1926 – v pražské restauraci U Bumbrlíčka byla založena Československá ornithologická společnost (ČsOS), která zvolila prozatímní předsednictvo v čele s prof. Jiřím Jandou. Další účastníci: Alfred Hořice, Josef Jirsík, Josef Musílek, Karel Plachetka, Jaroslav Karásek, Jan Sv. Procházka, Jiří Židlický, Karel Podhajský, O. Farský, Petr Krejčí, Vilém Němec, Rozven Fafejta. Následovala příprava stanov a komunikace s úřady, což se poněkud protáhlo.
18. 3. 1928 – po schválení stanov se koná ustavující členská schůze ČsOS
1934 – byla založena Kroužkovací stanice při ČsOS (v roce 1964 přešla pod Národní muzeum)
1936 – vychází první číslo časopisu Sylvia
„Při pevné vůli a cílevědomé snaze členstva mohutní idea společnosti, jež z nepatrných začátků probírá se k úrovni skutečné vědecké činnosti, která však až dosud velmi citelně postrádala svého vlastního časopisu. Proto se rozhodla společnost pro vydávání samostatného, s počátku ovšem skrovného, ale přece jen vlastního a účelného časopisu ,Sylvia‘. jenž by soustřeďoval všecku vědeckou činnost členstva a vyhovoval nejen po stránce vědecké, ale i po stránce propagační.
Alfréd Hořice, předseda ČSoS
1939 – po odtržení Slovenska ČsOS změnila název na Českou ornithologickou společnost. V období okupace a druhé světové války pokračovala v činnosti, ale nevycházela Sylvia, ani Kroužkovací zprávy, kroužkování bylo omezeno. Do obhajoby demokracie a svobody se zapojilo i několik českých ornitologů, kteří položili své životy. Čest jejich památce!
1952 – založena první teréní stanice ČsOS Velký Tisý na Třeboňsku
1954 – založena druhá terénní stanice ČsOS Blatec – Dívčice na Českobudějovicku
1965 – ČsOS se zapojuje do mezinárodního zimního sčítání vodního ptactva
1973–1977 – poprvé mapujeme hnízdní rozšíření ptáků
1982 – začínáme pravidelně sčítat ptáky v Jednotném programu sčítání ptáků, což je hlavní nástroj sloužící ke zjišťování dlouhodobých změn početnosti běžných ptačích druhů
1982 – Československá ornithologická společnost se mění na Českou společnost ornitologickou (ČSO) Slováci samozřejmě mohou být nadále členy, nicméně na Slovensku brzy vznikne samostatná Slovenská ornitologická spoločnosť (SOS)
1985 – na Slovensku vzniká Slovenská ornitologická spoločnost (SOS)
1986 – Skupina pro ochranu a výzkum dravců a sov při ČSO vydává první číslo odborného časopisu Buteo, zaměřeného na dravce a sovy
1987 – Vzniká Faunistická komise ČSO, která se zabývá posuzování spolehlivosti a věrohodnosti recentních i historických údajů o výskytu ptáků na území Česka
1987 – Na podkladě odborných údajů mnoha členů ČsOS vychází první Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČSSR 1973–1977. Zatím poslední, čtvrtý Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2014–2017 vyšel na podzim 2021
1989 – Vydáním evropského seznamu významných ptačích území startuje jeden z nejvýznamnějších mezinárodních programů územní ochrany ptactva, do kterého se zapojuje i ČSO. Pod její záštitou vzniká v ČR síť patronátních skupin významných ptačích území. Tento ryze český fenomén se postupně rozšíří do celého světa.
1992 – Vychází první republikový seznam Významná ptačí území v Evropě, Československo. V roce 2001 pak vyjde nový národní seznam Významná ptačí území v České republice
1992 – prvním Ptákem roku Česka se stává vlaštovka obecná
1992 – v Praze a v Domažlicích se koná první Vítání ptačího zpěvu, akce se stala tradicí a koná se každoročně na více než 100 místech po celém Česku
1993 – ČSO má prvního zaměstnance a profesionalizuje se
1994 – Jiří Janda zakládá populárně-naučný časopis Ptačí svět
1994 – ČSO přistupuje k BirdLife International jako národní partner za ČR
1994 – BirdLife International pořádá první mezinárodní Festival ptactva, v Česku jej organizuje ČSO. Světový festival ptactva bude v roce 1997 zapsán do Guinessovy knihy rekordů jako největší akce spojená s pozorováním ptáků
2000 – Vzniká program Volná křídla, ve kterém bojujeme proti nelegálnímu pronásledování ptáků
2002 – začínáme koordinovat Celoevropský monitoring běžných druhů ptáků (PECBMS)
2002 – připravili jsme a pomohli prosadit návrh 41 ptačích oblastí soustavy Natura 2000, evropských chráněných území. O dva roky později bude 38 navržených ptačích oblastí vyhlášeno vládou ČR.
2002 – Volná křídla získávají cenu za nejlepší ochranářský projekt roku v soutěži Ford Conservation and Environmental Grants Programme
2003 – k odborným a propagačně výchovným akcím přibývá i akce kulturní – koná se první Ornitologický ples
2004 – členská základna přesahuje hranici 2 000 členů a členek
2004 – pořádáme první kurz Členové členům (který se od roku 2024 jmenuje Kurz sčítání a mapování ptáků)
2006 – založili jsme první ptačí park, Josefovské louky
2006 – ČSO stěhuje sekretariát do nového sídla v ulici Na Bělidle 34 na pražském Smíchově
2010 – spouštíme Faunistickou databázi birds.cz, známou jako Avif
2013 – ČSO se stává spolukoordinátorem druhého Evropského atlasu hnízdního rozšíření ptáků (EBBA2), který vyjde v roce 2020 a získá cenu časopisu British Birds a organizace British Trust for Ornithology za nejlepší ptačí knihu roku
2014 – startuje program občanské vědy Čapí hnízda, v němž se široká veřejnost podílí na sběru dat o hnízdění čápů bílých
2017 – začínáme aktivně cíleně chránit sýčka obecného před vyhynutím
2017 – vzniká plně profesionální psí jednotka pro vyhledávání otrávených dravců
2017 – ve spolupráci s ČESONem poprvé pořádáme Vycházky za ptačími sousedy zaměřené na pozorování jiřiček, rorýsů a netopýrů
2018 – zakládáme dlouhodobý monitorovací program Liniové sčítání druhů (LSD)
2019 – koordinujeme zemědělskou petici Vraťme život do krajiny s 56 tisíci podpisy
2019 – vzniká malá síť čtyř ptačích parků – k Josefovským loukám se přidávají Mnišské louky u České lípy, Kosteliska u Dubňan na Hodonínsku a pískovna s kolonií vlh Malá Lipová u Přerova
2019 – pořádáme první Kurz určování ptáků a první ročník Ptačí hodinky
2020 – vysíláme první díl webináře Ornitolog na drátě seznamující veřejnost s ornitologickými tématy jako náhradu neuskutečněných akcí v důsledku pandemie
2021 – koná se první Ornitologická akademie pro mládež
2021 – poprvé v historii byl odsouzen travič dravců, odhalený díky spolupráci psí jednotky ČSO a policie. Do roku 2026 budou odsouzeni ještě další dva.
2021 – členská základna přesáhla 6 000 členů
2022 – v ČSO vzniklo sídlo první profesionální kanceláře Evropské rady pro sčítání ptáků (EBCC)
2022 – vzniká Strategie rozvoje ptačích parků, podle které chceme do roku 2042 je provozovat alespoň jeden plně funkční ptačí park v každém kraji Česka
2023 – v souladu s poslední vůlí Veleslava Wahla vydáváme aktualizované vydání Pražského ptactva
2023 – zakládáme ptačí park Zbudovská blata
2024 – zakládáme ptačí park Rzy
2025 – zakládáme ptačí park Střimická výsypka
2025 – vzniká podcast Ptačí řeči
2026 – stoletá ČSO je v plné síle, uznávaná na národní i mezinárodní úrovni, otevřená všem zájemcům o ptáky. Členskou základnu tvoří přes 8 tisíc lidí a další tisíce ji podporují finančně i dobrovolnicky. Řídí ji devítičlenný výbor, v kanceláři pracuje ve čtyřech odděleních přes 40 zaměstnanců a dva psi. Má devět regionálních poboček. Vlastní a rozvíjí sedm ptačích parků a plánuje založit ptačí park v každém kraji. Ve vlastním Obchodě ČSO nabízí výrobky pro ochranu ptáků a přírody. Propaguje občanskou vědu, pořádá 44. ročník sčítání ptáků v hnízdní době a 8. ročník Ptačí hodinky. Vydává 62. ročník Sylvie a 33. ročník Ptačího světa a podcast Ptačí řeči. Vládě dodává indikátor polních a lesních ptáků pro Evropskou komisi a pomáhá sestavit národní plán na obnovu přírody.
O České společnosti ornitologické
Činnost ČSO již od počátku stála na třech pilířích, stejně jako dnes – výzkum, ochrana a osvěta. V roce 1934 byla založena při ČsOS Kroužkovací stanice s adresou Národního muzea Praha a kroužkování ptáků se tehdy stalo dalším z hlavních programů činnosti členů. Od roku 1936 vydává společnost odborný časopis Sylvia, který vychází dodnes. V roce 1952 došlo k vybudování první terénní stanice na Velkém Tisém. Důležitým milníkem v historii organizace byl rok 1982, kdy došlo z administrativních důvodů k ukončení celorepublikového (tedy česko-slovenského) působení, a tudíž i k přejmenování ČsOS na nynější název Česká společnost ornitologická. V roce 1990 získala ČSO svou současnou právní formu a porevoluční změny vedly k jejímu rychlému rozvoji a intenzivnímu zapojení do mezinárodní ornitologie a ochrany ptáků. Klíčové bylo navázání spolupráce s BirdLife International, mezinárodní organizací na ochranu ptactva, ke které přistoupila ČSO v roce 1994 jako její výhradní český zástupce a od roku 1998 je jejím plnoprávným národním Partnerem za Českou republiku.
Struktura společnosti
Nejvyšším orgánem ČSO, který může rozhodovat o nejzásadnějších otázkách, včetně změn stanov nebo zániku ČSO, je členská schůze. Přesné podmínky pro svolání členské schůze a pro hlasování určují stanovy a jednací řád členské schůze. Účastí na členských schůzích, případně účastí v korespondenčním hlasování a volbou členů výboru rozhodují členové o nejdůležitějších věcech spojených s existencí a činností ČSO.
V době mezi členskými schůzemi řídí ČSO výbor, v jehož čele stojí předseda. Mezi nejzásadnější úkoly výboru patří stanovení dlouhodobého směřování ČSO a schvalování a kontrola ročních plánů a rozpočtů. Výbor se schází několikrát ročně a členové ČSO se na něj mohou kdykoli obracet s návrhy či připomínkami zásadnějšího charakteru.
Kontrolním orgánem nezávislým na výboru je kontrolní komise. Je zřízena, aby nezávisle kontrolovala, zda je rozhodování a činnost ČSO v souladu se stanovami a obecně závaznými právními předpisy.
K naplnění svých cílů zaměstnává ČSO pracovníky, zaměstnance kanceláře. Jejich práci řídí ředitel, který je přímo zodpovědný výboru a plní jeho rozhodnutí.
Regionální pobočky
Česká společnost ornitologická má díky svým devíti pobočkám zastoupení po celé České republice. Posláním jednotlivých poboček je provádění vlastních výzkumných, ochranářských a popularizačních aktivit v regionu.
Pracovní skupiny
Pracovní skupiny ČSO zřizuje výbor na základě iniciativy členů. Pracovní skupiny se zaměřují na výzkum či ochranu určitých druhů, skupin druhů nebo území.
Tři pilíře činnosti ČSO:
1. Výzkum
Cílem ČSO jakožto vědecké organizace bylo již od počátku zkoumat ptáky a jejich populace a tento cíl se ani po uplynutí století nezměnil. Díky sčítání a monitoringu získává ČSO cenné informace o rozšíření a početnostech ptáků v Česku i v zahraničí a tím i výchozí data nezbytná pro následný výzkum a ochranu ptáků. Od roku 2002 koordinuje Celoevropský monitoring běžných ptáků (PECBMS), který je projektem Evropské rady pro sčítání ptáků (European Bird Census Council; EBCC). ČSO tak shromažďuje údaje ze sčítacích programů v Evropě a na základě dlouhodobých dat o početnosti ptačích druhů počítá celoevropské druhové indexy a indikátory, odrážející celkový stav životního prostředí. Od roku 2010 vede faunistickou databázi Avif na webu birds.cz, která je největším zdrojem dat o pozorování ptáků na území Česka. V rámci občanské vědy ČSO zapojuje do výzkumu také širokou veřejnost, mj. v projektu Čapí hnízda nebo Ptačí hodinka. Zkušení dobrovolníci se pravidelně zapojují do monitorovacího programu Liniového sčítání druhů (LSD).
Činnost ČSO zahrnuje řadu publikační aktivit. Výsledky výzkumů jsou pravidelně uveřejňovány v mezinárodních vědeckých časopisech. V letech 2010–2020 se ČSO, jako jedno ze tří koordinačních pracovišť, významně podílela na přípravě druhého Evropského atlasu hnízdního rozšíření ptáků. Za významnou publikaci lze považovat také Pražské Ptactvo 1800-2020 – doplněné vydání knihy Veleslava Wahla z roku 1944. ČSO vydává pravidelně dva časopisy. Recenzovaný odborný časopis Sylvia vychází jednou ročně a obsahuje původní ornitologické články, krátké zprávy a review v češtině (slovenštině) nebo angličtině. Časopis Ptačí svět vznikl v roce 1994 a je jediným periodikem v Česku zaměřeným výhradně na popularizaci domácí i světové ornitologie a ochrany ptáků. Vychází čtyřikrát ročně.
2. Ochrana
ČSO se věnuje ochraně vzácných i běžných druhů ptáků a jejich lokalit. Mezi klíčové ochranářské činnosti ČSO patří ochrana ptáků zemědělské krajiny, koordinace záchranného programu pro kriticky ohroženého sýčka obecného, shromažďování důkazů a spolupráce s policií v případech ptačí kriminality a řešení a prevence konfliktů mezi ptáky a lidmi. Aby byla ochranářská opatření účinná, navazuje ČSO spolupráci se zemědělci, energetiky, architekty, obcemi a dalšími fyzickými i právními osobami. Zároveň se snaží formou seminářů, školení a dalších osvětových nástrojů vzdělávat laickou i odbornou veřejnost a předcházet tak zbytečným konfliktům mezi člověkem a přírodou.
Cílem ČSO je přírodní lokality nejen chránit, ale také usilovat o jejich aktivní obnovu. V roce 2006 tak vznikl koncept ptačích parků a ČSO začala s vykupováním pozemků mimo dosavadní chráněná území, kde se cíleným hospodařením snaží o aktivní obnovu přírodních stanovišť a vytváření vhodného prostředí pro rozmnožování ohrožených druhů ptáků. Většina ptačích parků rovněž významně přispívá k zadržování vody v krajině a tím i ke zmírňování důsledků klimatické změny. ČSO využívá k obnově přírody převážně tradiční způsoby hospodaření. Hlavními nástroji jsou pastva velkých kopytníků, vyřezávání náletů, seč travnatých porostů, strhávání drnu, budování tůní a aktivní řízení vodního režimu. Motto ČSO „Společně pro ptáky i pro lidi“ je uplatňováno v koncepci všech parků, které jsou celoročně přístupné veřejnosti, je v nich budována návštěvnická infrastruktura a slouží nejrůznějším ekovýchovným aktivitám. K roku 2026 ČSO spravuje sedm ptačích parků v sedmi krajích České republiky.
3. Osvěta
Jedním ze stěžejních poslání ČSO je ekologická výchova a vzdělávání veřejnosti včetně dětí a mládeže. Každoročně tak pořádá řadu vycházek, seminářů, exkurzí, určovacích kurzů a vydává množství vzdělávacích publikací a dalších osvětových materiálů. Na celoročně pořádaných vycházkách za ptáky přibližují veřejnosti dobrovolníci z řad ornitologů život ptáků a dle svých možností zajišťují doprovodný program (mj. kroužkování ptáků, hry pro děti, návštěvy záchranných stanic). Pro zájemce o hlubší vzdělání pořádá ČSO určovací kurzy. Mladí ornitologové si mohou své vědomosti prohloubit v Ornitologické akademii nebo sdílet své nadšení pro přírodu na Žákovské ornitologické konferenci. Pro nejmladší zájemce o ornitologii pořádá ČSO již tradiční Musílkovu cestu a Víkend pro rodiny s dětmi. Veřejnost má možnost účastnit se také jedno či vícedenních exkurzí, ať už tuzemských či zahraničních. Na exkurzích jsou vždy přítomni odborní průvodci a pracovníci kanceláře ČSO, kteří zajišťují program i poznávání ptáků. Kromě laické veřejnosti se ČSO snaží také o vzdělávání učitelů a lektorů EVVO, pro které každoročně vypisuje nové semináře. Dále pořádá semináře pro architekty, veřejnou správu a odbornou veřejnost zaměřené zejména na ochranu synantropních ptáků a zajištění jejich bezpečného soužití s lidmi.
Již od roku 1992 ČSO uděluje titul Pták roku. Cílem kampaně je upozornit na zajímavé ptačí druhy vyskytující se v České republice, podnítit veřejnost k jejich sledování a praktické ochraně a zároveň vzbudit zájem lidí o ptactvo a přírodu obecně. Ptáka roku vybírá Výbor ČSO a obvykle se jím stávají pro lidi zajímavé, známé nebo u nás hojné druhy, které je možné snadno pozorovat nebo se přímo aktivně zapojit do jejich ochrany.
Ocenění
2019 – Adapterra Award pro ptačí park Josefovské louky
2021 – Cena Prague Science Film Fest za krátký film Slyšet sýčka
2022 – Nejlepší ptačí kniha roku pro Evropský atlas hnízdního rozšíření ptáků (European Breeding Bird Atlas) 2
2023 – Titul Nejkrásnější česká kniha roku pro Pražské ptactvo 1800-2020
2024 – Cena SDGs pro ptačí parky ČSO
2024 – Cena Josefa Hlávky za knihu Pražské ptactvo 1800-2020
2025 – E.ON Energy Globe Award pro ptačí parky ČSO