Doplnění údajů o současném hnízdním rozšíření chřástala polního ve střední části Českomoravské vrchoviny

Obr. č. 1: Obilné pole a travnatá mez s výskytem chřástala polního, k. ú. Dobronín (JI), 27.6.2018. Foto: Filip Hruška

Chřástal polní patří podobně jako moták lužní nebo bekasina otavní mezi ptačí druhy, které se staly neodmyslitelnou součástí přírody Českomoravské vrchoviny. Zcela zásadní podíl na tom má bezpochyby velkoplošný monitoring hnízdního rozšíření druhu, jenž je v této oblasti každoročně prováděn již déle než 10 let. Výjimkou v tomto ohledu nebyl samozřejmě ani rok 2018, kdy byl vlastní monitoring realizován za podpory ČSO, a to v rámci tzv. malých členských grantů.Je všeobecně známo, že ptáci vázaní na zemědělskou krajinu patří mezi druhy, jež v průběhu posledních desetiletí postihl vůbec největší úbytek početnosti. V případě chřástala polního tomu nebylo pochopitelně jinak, neboť z původně „hojného“ zástupce avifauny nížinných niv se postupem času stal vzácný obyvatel horských a podhorských luk. Ve druhé polovině 80. let minulého století bylo možné na našem území zaslechnout hlas tohoto tajemného nočního ptáka už jen ojediněle. Jeho výskyt byl v té době značně omezen – chřástalem polním byla obsazena necelá třetina mapovacích čtverců, přičemž celkový odhad početnosti druhu činil pouhých 200–400 „párů“ (volajících samců). Změna k lepšímu nastala až v souvislosti s vývojem politicko-společenské situace po roce 1989. Dočasný útlum zemědělské produkce ve východoevropských zemích totiž zapříčinil, že po celá 90. léta počty volajících samců na území našeho státu utěšeně narůstaly. Ačkoliv bylo novodobého populačního maxima dosaženo již v letech 1998–2003, udržovaly se vysoké početní stavy ve většině sledovaných oblastí i nadále. K dalšímu zvratu došlo teprve v posledních letech (2016–2017), kdy byl zaznamenán značný pokles početnosti chřástala polního ve všech pravidelně sledovaných oblastech v rámci ČR. V případě Českomoravské vrchoviny pozorovaný úbytek činil dokonce více než 80 %. Zatímco v letech 2013–2015 bylo ve sledovaném území každoročně zjištěno 98–130 volajících samců, tak v roce 2017 se ve stejné oblasti ozývalo pouhých 17 samců! Rychlost těchto změn je dobře patrná z obr. č. 2.

Obr. č. 2: Zaznamenané změny v rozšíření a početnosti chřástala polního ve sledované oblasti v letech 2014 – 2017

Uvedený pokles početních stavů mohlo zapříčinit hned několik faktorů, resp. jejich kombinace (opětovný nárůst intenzity zemědělské produkce u nás i jinde, pokročilá sukcese hnízdních lokalit ve východní Evropě či nepříznivé klimatické podmínky na hnízdištích a zimovištích). Do jisté míry pak mohlo jít rovněž o projev přirozené fluktuace, která je pro populaci tohoto druhu naprosto příznačná. Ať tomu bylo jakkoliv, je zcela zřejmé, že početnost chřástala polního na Vysočině v roce 2017 poklesla na nejnižší hodnotu přinejmenším za posledních 10 let. Bylo tudíž velice důležité sledovat, jak se bude vzniklá situace vyvíjet v následujícím roce. 

Během monitoringu v roce 2018 se podařilo zmapovat území o rozloze  1862 km2 (317 katastrálních území). Zkontrolováno bylo celkem 26 linií o úhrnné délce 2246 km. Výskyt chřástala polního byl zaznamenán na 21 lokalitách situovaných tradičně především v západní polovině sledovaného území, viz obr. 3. Dohromady bylo evidováno 33 volajících samců, z nichž se podařilo 28 jedinců odchytit za účelem kroužkování. Biotopová preference druhu odpovídala našim dosavadním znalostem. Nejvyhledávanějším prostředím byly různé typy luk (73%), v menší míře byly obsazovány porosty polních plodin (18%) a v ojedinělých případech (9%) se volající samci ozývali také z oplocenek, mezí či jiných travnatých ploch menšího rozsahu. Zde se jako pozoruhodná jeví zejména naprostá absence chřástala na lokalitách, které byly přihlášeny do agroenvironmentálních opatření pro tento druh (plochy s posunutým termínem senoseče).

Obr. č. 3: Rozšíření chřástala polního ve sledované oblasti v roce 2018

Přestože došlo během uplynulé hnízdní sezóny ve střední části Českomoravské vrchoviny ve srovnání s rokem 2017 k nárůstu početnosti chřástala polního, byly počty volajících samců v regionu nadále výrazně podprůměrné (cca. 60 % obvyklého stavu). Tomu koneckonců odpovídala i nízká obsazenost katastrálních území obcí, která činila pouhých 7 %. Ani rok 2018 tedy nebyl na Vysočině pro chřástala polního příznivý. Nezbývá proto než doufat, že opět přijdou roky silnější a křehotavé volání chřástalích samečků bude možné slyšet častěji, neboť bez něho noční krajina Vysočiny působí poněkud osiřelým dojmem.

Filip Hruška