Ochrana přírody je potřebná, ale nedokáže zastavit ubývání rostlinných a živočišných druhů a zvrátit krizi biodiverzity. K tomu je nutné přírodu také obnovovat, tedy vrátit zpět ekosystémy, které člověk poničil. Takové jsou hlavní myšlenky připravovaného evropského zákona o obnově přírody Nature Restoration Law. Ve středu 12. října se do Prahy sjedou přední odborníci a odbornice na téma obnovy přírody, aby tu na konferenci diskutovali o zákoně, který je jednou z mála vážných nadějí na zastavení ztráty biologické rozmanitosti v Evropě.
Conference on Nature Restoration Law 2022 – registrujte se zdarma
Konferenci organizují Česká společnost ornitologická (ČSO) a WWF Střední a východní Evropa. Koná se pod záštitou ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové a ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka.
Konference je zdarma a uskuteční se v Nové budově Národního muzea (Wilsonova 2, Praha). Je také možné sledovat přímý přenos.
Cílem konference je: (i) zapojit širokou komunitu osob s rozhodovací pravomocí, odborníky a osobnosti z praxe do diskuse a projednávání návrhu zákona o obnově přírody; (ii) umožnit kritické posouzení příležitostí a dopadů spojených s tímto návrhem; a (iii) přispět k všeobecnému konsenzu, že lze dosáhnout ambiciózního a realistického zákona o obnově přírody.
Obnova poničených ekosystémů = návrat živočichů i rostlin
Zákon pomocí závazných cílů zajistí obnovu poničených ekosystémů, jako jsou rašeliniště, řeky, mokřady či lesy. Evropská komise v návrhu zákona z letošního 22. června hovoří o obnově ekosystémů na 20 % suchozemských i vodních ploch EU do roku 2030 a obnově říčních toků a niv do přirozené podoby, aby jich do roku 2030 nejméně 25 000 kilometrů teklo zcela volně.
Ptačí parky jako příklad obnovy přírody
Spoluorganizátor konference ČSO má s obnovou přírody mnohaleté zkušenosti díky správě ptačích parků. Od počátku, v roce 2006, provázely jejich vznik dvě hlavní myšlenky: ochrana přírody formou vlastnictví pozemků a aktivní obnova hodnotného přírodního prostředí mimo státem zřízená chráněná území. Od roku 2008 existuje ptačí park Josefovské louky (u Jaroměře ve východních Čechách), ke kterému se v roce 2020 přidaly tři další: Mnišské louky (u České Lípy v severních Čechách), Kosteliska (u Dubňan na jižní Moravě) a Malá Lipová (u Přerova na střední Moravě).
- Součástí konference je exkurze do ptačího parku Josefovské louky 13. října.
Zejména na nejdéle existujícím ptačím parku Josefovské louky lze vidět obrovský efekt, jaký obnovní projekty mají. Za posledních 10 let tu stoupl počet zjištěných ptačích druhů o čtvrtinu – ze 143 v roce 2012 na současných téměř 200 druhů.
V ptačím parku Kosteliska ornitologové pozorovali už 190 ptačích druhů. Park přitom vzniká teprve od roku 2020. Původní opuštěné a nehostinné území u Dubňan na Hodonínsku zarostlé invazními druhy rostlin se díky péči Jihomoravské pobočky ČSO rychle proměnilo v mozaiku vodních ploch, rákosin, luk, lesíků a suchých písčin, které je rájem pro ptáky a další živočichy a rostliny.
„Je zřejmé, že k zastavení krize biodiverzity ochrana přírody již nestačí a je potřeba přírodu také obnovovat, čímž se bude zabývat nový zákon EU o obnově přírody (Nature Restoration Law) a který patří k prioritám českého předsednictví v Radě EU. Je ale potřeba říct, že ČSO je v tomto napřed a nepotřebuje k obnově přírody zákon. Ptačí parky jsou příklad hodný následování,“ řekla letos v červenci ministryně životního prostředí Anna Hubáčková při návštěvě ptačího parku Kosteliska.
V polovině července 2022 ČSO zveřejnila Strategii rozvoje ptačích parků, která je dlouhodobým příspěvkem České společnosti ornitologické k naplňování náročného celospolečenského závazku, kterým je obnova biodiverzity. V ní se zavazuje do roku 2042 mít v každém kraji republiky alespoň jeden ptačí park. „Pokud chceme v krizi biodiverzity udělat něco více, je nutné od ochrany přírody přistoupit k její obnově. V ptačích parcích ČSO se ukazuje, že obnovní projekty mají obrovský potenciál a že jejich fungování je v podmínkách nevládní neziskové organizace reálné,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.
Pro přírodu i pro lidi
Zákon o obnově přírody je zásadní pro řešení vzájemně propojených krizí klimatu a biodiverzity a přinese velké výhody pro přírodu, zmírňování dopadu klimatické změny a adaptaci na ni, dlouhodobou potravinovou bezpečnost, lidské zdraví a blahobyt a také pro ekonomiku.
Obnova přírody pomůže vytvářet příjemné klima ve městech, zajistí vodu ve studnách, zpívající ptáky nad hlavou, dostatek opylovačů pro hospodářské i divoké rostliny a celkově vrátí život do dnešních chudých lesů a polí, která často spíš připomínají poušť. Díky obnově přírody se všem bude žít lépe.
Nature Restoration Law je příslibem, že se krizi biodiverzity a klimatu podaří zvrátit. Bude to poprvé, co se někde obnova přírody stane zákonnou povinností. Zákon ale musí být dostatečně silný a ambiciózní, což je úkol i pro české Ministerstvo životního prostředí, které prohlásilo obnovu ekosystémů za jednu z priorit během právě probíhajícího českého předsednictví v Radě EU.
Kontakt pro novináře:
Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO, 773 380 285, verm@birdlife.cz
Další informace
Conference on Nature Restoration Law 12.–13. října 2022 v Praze
Konferenci pořádají:
Za podpory:
Hlavní partneři:
Partneři:
Mediální partnerství:
Zákon o obnově přírody (Nature Restoration Law) je zásadní milník v ochraně přírody EU. Zavede závazné cíle v oblasti obnovy přírody v zemích EU a zajistí tak obnovu zásadních ekosystémů, jako jsou rašeliniště, řeky, mokřady, lesy a mořské ekosystémy, které jsou životně důležité pro biologickou rozmanitost a zmírnění a přizpůsobení se změně klimatu. Silný zákon o obnově přírody je prioritou českého předsednictví v Radě EU. Aby mohly být ambiciózní plány na obnovu přírody a ekosystémů úspěšné, je třeba do jejich realizace kromě státních institucí zapojit i nevládní organizace a další složky společnosti. ČSO společně s dalšími nevládními organizacemi je připravená maximálně pomoci s procesem i následnou implementací zákona o obnově přírody.
Česká společnost ornitologická (ČSO) je dobrovolné zájmové sdružení profesionálních pracovníků i amatérů zabývajících se výzkumem a ochranou ptáků, zájemců o pozorování ptáků a milovníků přírody. V České republice zastupuje organizaci BirdLife International, největší mezinárodní sdružení na ochranu ptáků. ČSO zkoumá a chrání ptáky, jejich prostředí a přírodu jako celek a svou činností k tomu motivuje i širokou veřejnost. Prosazuje ochranu přírody založenou na vědeckých poznatcích a pomáhá rozvoji ornitologie i ochrany ptáků bez ohledu na politické hranice. ČSO usiluje o svět, kde žijí lidé a ptáci v harmonii, kde lidé s pokorou obdivují přírodu, snaží se jí porozumět a využívají ji udržitelně pro sebe, pro ptáky i pro ostatní organismy. V současné době má ČSO přes 6000 členů.
Ptačí parky České společnosti ornitologické jsou logickou reakcí na dramatický úbytek ptáků zemědělské krajiny, mokřadů a přetrhávané vazby mezi lidmi a přírodou. První ptačí park v Česku Josefovské louky vytvořila ČSO založený především na vlastním financování z darů členů a podporovatelů. Podařilo se vzkřísit jeden z nejkvalitnějších mokřadů, umožnit tu návrat jinde mizejících či vymizelých ptáků a zprostředkovat kontakt mezi lidmi a přírodou. Další tři již existující ptačí parky pokračují ve stejném duchu a stejně tak budou pokračovat i ptačí parky budoucí. ČSO v ptačích parcích nejen vykupuje pozemky, ale i šetrně hospodaří. Tak, aby se zde ptákům a dalším živočichům a rostlinám dařilo. ČSO při péči a obnově využívá tradičních metod jako je sečení a pasení, vyřezávání náletových dřevin a invazních rostlin a buduje tůně a ostrůvky. Zároveň vytváří pozorovatelny, pozorovací místa a stezky pro návštěvníky.