Česká společnost ornitologická (ČSO) dnes v ptačím parku Kosteliska na Hodonínsku představila Strategii rozvoje ptačích parků ČSO. Podle ní bude mít ČSO do roku 2042 v každém kraji republiky plně funkční ptačí park, aktuálně má čtyři. Jedná se o reakci ČSO na největší úbytek biodiverzity v historii lidstva, který v tomto desetiletí prožíváme. K zastavení krize biodiverzity nestačí ochrana dochovaných částí přírody, ale je třeba také aktivní obnova hodnotných stanovišť, potvrdila v ptačím parku Kosteliska ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Dodala, že prioritou jejího resortu během českého předsednictví v Radě EU bude ambiciózní zákon o obnově přírody (Nature Restoration Law), který učiní obnovu ekosystémů v zemích EU právně závaznou.
ČSO přišla s myšlenkou budovat své ptačí parky v roce 2006. Od počátku provázely jejich vznik dvě hlavní myšlenky: ochrana přírody formou vlastnictví pozemků a aktivní obnova hodnotného přírodního prostředí mimo státem zřízená chráněná území. Od roku 2008 existuje ptačí park Josefovské louky (u Jaroměře ve východních Čechách), ke kterému se v roce 2020 přidaly tři další: Mnišské louky (u České Lípy v severních Čechách), Kosteliska (u Dubňan na jižní Moravě) a Malá Lipová (u Přerova na střední Moravě).
Zejména na nejdéle existujícím ptačím parku Josefovské louky lze vidět obrovský efekt, jaký obnovní projekty mají. Za posledních 10 let tu stoupl počet zjištěných ptačích druhů o čtvrtinu – ze 143 v roce 2012 na současných téměř 200 druhů. Mezi nimi je i mnoho vzácných a ohrožených druhů. Například pro vodouše rudonohého jsou Josefovské louky jediným hnízdištěm ve východních Čechách, mnohonásobně se zvýšil počet žab a čolků, daří se i ohroženým druhům rostlin.
Prozatím největším projektem v ptačím parku Josefovské louky je hloubení nového centrálního ptačníku, tedy soustavy různě velkých mělkých tůní s ostrůvky o celkové velikosti 3 hektary, která vzniká za finanční podpory Norských fondů. ČSO tak významně rozšíří již existující mokřad, který pomůže nejen vzácným ptákům, ale i obojživelníkům či vážkám a přispěje k zadržení vody v regionu.
Kosteliska – dříve neprostupná džungle, teď ráj nejen pro ptáky
V ptačím parku Kosteliska ornitologové pozorovali už 190 ptačích druhů. Park přitom vzniká teprve od roku 2020. Původní opuštěné a nehostinné území u Dubňan na Hodonínsku zarostlé invazními druhy rostlin se díky péči Jihomoravské pobočky ČSO rychle proměnilo v mozaiku vodních ploch, rákosin, luk, lesíků a suchých písčin, které je rájem pro ptáky a další živočichy a rostliny.
V nové Strategii rozvoje ptačích parků přichází ČSO s cílem provozovat do roku 2042 alespoň jeden plně funkční ptačí park v každém kraji republiky (mimo Prahu). Ptačí parky jsou souvislá území o velikosti alespoň desítek hektarů. Vznikají především mimo dosavadní státem chráněná území. Dlouhodobým cílem je získání pozemků do vlastnictví ČSO a vytvoření území výjimečných biologických hodnot, při současném důrazu na umožnění bezprostředního kontaktu návštěvníků s přírodou. Čtyři nyní existující ptačí parky jsou přístupné zdarma a s neomezenou otevírací dobou.
S obnovou přírody pomáhá pastva koní, praturů a uherského stepního skotu
V ptačích parcích ČSO využívá ptáky jako deštníkovou skupinu druhů, jejichž prostřednictvím chrání ostatní součásti ekosystémů. ČSO vykoupené pozemky vrací přírodě tím, že je postupně a systematicky obnovuje za pomoci tradičních metod hospodaření včetně pastvy, která pomáhá s návratem vzácných rostlin a živočichů a s vytvářením vhodných podmínek pro ptáky. V ptačím parku Josefovské louky se pasou exmoorští koně a pratuři, v ptačím parku Kosteliska uherský stepní skot.
ČSO se dnes v ptačím parku Kosteliska shodla s ministryní životního prostředí Annou Hubáčkovou, že obnova přírody je klíčová pro zastavení krize biodiverzity i klimatu. Prioritou pro resort životního prostředí během českého předsednictví v Radě EU je ambiciózní zákon o obnově přírody (Nature Restoration Law), jehož návrh zveřejnila Evropská komise 22. června a který učiní obnovu přírody ve státech EU právně závaznou. ČSO je připravena maximálně pomoci s procesem i následnou implementací zákona o obnově přírody.
Na 12.–13. října 2022 připravuje Česká společnost ornitologická ve spolupráci s WWF, BirdLife Europe a Beleco celoevropskou konferenci EU Restoration Law Conference pod záštitou ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové.
Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO: „Pokud chceme v krizi biodiverzity udělat něco více, je nutné od ochrany přírody přistoupit k její obnově. V ptačích parcích ČSO se ukazuje, že obnovní projekty mají obrovský potenciál a že jejich fungování je v podmínkách nevládní neziskové organizace reálné. V ptačích parcích pečujeme o přírodu formou vlastnictví pozemků, které vykupujeme za podpory členů, podporovatelů a dárců.“
Anna Hubáčková, ministryně životního prostředí ČR: „Je zřejmé, že ochrana přírody již nestačí a je potřeba přírodu také obnovovat. Závaznými cíli v oblasti obnovy přírody se bude zabývat nový zákon EU o obnově přírody (Nature Restoration Law), jehož návrh zveřejnila Evropská komise 22. června a který patří k prioritám českého předsednictví v Radě EU. Je ale potřeba říct, že ČSO je v tomto napřed a nepotřebuje k obnově přírody zákon. Ptačí parky jsou příklad hodný následování a jsem ráda, že jeden z nich – Kosteliska – je na mém rodném Hodonínsku. My politici nejsme schopní dosáhnout cíle v boji s krizí biodiverzity a klimatu. Je potřeba spolupracovat s neziskovými organizacemi, podnikateli, soukromými subjekty a dalšími složkami společnosti.“
Alexandr Vondra, europoslanec, člen ČSO: „Jsem rád, že Evropská komise přišla s návrhem zákona o obnově přírody, prostřednictvím kterého budeme bojovat s krizí. A to nejenom na globální úrovni, ale především na lokální pomocí menších projektů. Ptačí park Kosteliska už teď ukazuje výsledky, a to funguje teprve 2 roky. Na zákonu o obnově přírody nás nicméně čeká ještě dlouhá cesta, já budu pravděpodobně jedním ze zpravodajů zákona. Je potřeba dosáhnout toho, aby lidé v zákoně o obnově přírody viděli výhody a nejenom problémy.“
Gašpar Čamlík, správce ptačího parku Kosteliska a jednatel Jihomoravské pobočky ČSO: „Tam, kde je dnes ptačí park Kosteliska, byla před 3 lety neprostupná džungle třtiny křovištní a zlatobýlu. Během několika let se péčí a obnovou podařilo území otevřít a zpřístupnit. Pastva uherského stepního skotu, která je jednou z tradičních metod obnovy na Kosteliskách, navazujeme na historii. Na tomto území se dlouhodobě páslo už před tisícovkami let. V ptačích parcích ČSO se neorientujeme na konkrétní živočišné druhy, ale hledáme místa s velkým potenciálem. A to se daří. V záplavě zlatobýlu nacházíme malé ostrůvky biodiverzity, které postupně obnovujeme a zvětšujeme.“
Prokop Svoboda, podnikatel v oblasti realit a podporovatel ochrany a obnovy přírody: „Investici do biodiverzity a obnovy přírody vidím jako velkou příležitost. Věřím, že postupně se začnou zapojovat i další podnikatelé a dokážeme zprostředkovat i cestu pro soukromý kapitál, jak se zapojit do obnovy přírody.“
Další informace
Ptačí parky České společnosti ornitologické jsou logickou reakcí na dramatický úbytek ptáků zemědělské krajiny, mokřadů a přetrhávané vazby mezi lidmi a přírodou. První ptačí park v Česku Josefovské louky vytvořila ČSO založený především na vlastním financování z darů členů a podporovatelů. Podařilo se vzkřísit jeden z nejkvalitnějších mokřadů, umožnit tu návrat jinde mizejících či vymizelých ptáků a zprostředkovat kontakt mezi lidmi a přírodou. Další tři již existující ptačí parky pokračují ve stejném duchu a stejně tak budou pokračovat i ptačí parky budoucí. ČSO v ptačích parcích nejen vykupuje pozemky, ale i šetrně hospodaří. Tak, aby se zde ptákům a dalším živočichům a rostlinám dařilo. ČSO při péči a obnově využívá tradičních metod jako je sečení a pasení, vyřezávání náletových dřevin a invazních rostlin a buduje tůně a ostrůvky. Zároveň vytváří pozorovatelny, pozorovací místa a stezky pro návštěvníky.
Zákon o obnově přírody (Nature Restoration Law) je zásadní milník v ochraně přírody EU. Zavede závazné cíle v oblasti obnovy přírody v zemích EU a zajistí tak obnovu zásadních ekosystémů, jako jsou rašeliniště, řeky, mokřady, lesy a mořské ekosystémy, které jsou životně důležité pro biologickou rozmanitost a zmírnění a přizpůsobení se změně klimatu. Silný zákon o obnově přírody je prioritou českého předsednictví v Radě EU. Aby mohly být ambiciózní plány na obnovu přírody a ekosystémů úspěšné, je třeba do jejich realizace kromě státních institucí zapojit i nevládní organizace a další složky společnosti. ČSO společně s dalšími nevládními organizacemi je připravená maximálně pomoci s procesem i následnou implementací zákona o obnově přírody.
