Zdravá půda je nejen základem zemědělské produkce, ale také pestré a živé krajiny. Může být regenerativní zemědělství jednou z cest, jak zlepšit stav půdy, přispět k ochraně klimatu a současně vytvořit příznivější podmínky pro ubývající polní ptáky? Odpovědi jsme hledali během Polního dne regenerativního zemědělství, který 22. června 2026 uspořádala Česká společnost ornitologická (ČSO) na rodinné farmě Jakuba Erlera v Osicích na Královéhradecku. Akce proběhla v rámci mezinárodního projektu Landcare Europe Captures Carbon, podpořeného Evropskou iniciativou na ochranu klimatu (EUKI).
Co je regenerativní zemědělství
Zemědělská půda není pouze prostředkem k produkci potravin. Je živým ekosystémem, ve kterém probíhá řada důležitých procesů. Půdní mikroorganismy, houby nebo žížaly a další organismy se podílejí na rozkladu organické hmoty, koloběhu živin i vytváření půdní struktury. Zdravá půda díky tomu lépe hospodaří s vodou, poskytuje vhodné prostředí pro růst pěstovaných plodin a přispívá k odolnosti zemědělské krajiny vůči klimatickým změnám.
Mezi základní principy patří zejména:
- Minimalizace mechanického zpracování půdy, například omezení orby nebo přímé setí bez předchozího zpracování půdy (no-till).
- Udržování půdního pokryvu, například prostřednictvím meziplodin, které chrání půdu před erozí a dodávají jí organickou hmotu.
- Pestré osevní postupy, které pomáhají omezovat jednostranné vyčerpávání půdy a narušovat životní cykly některých chorob a škůdců.
- Propojování rostlinné a živočišné výroby, například prostřednictvím vhodně řízené pastvy a využívání statkových hnojiv.
Regenerativní zemědělství přitom nemá jednu všeobecně přijímanou definici ani jednotný soubor závazných pravidel. Důležitější než samotné označení způsobu hospodaření jsou proto konkrétní postupy a jejich měřitelné výsledky. Z hlediska ochrany klimatu je významná především schopnost půdy uchovávat organický uhlík. Jeho množství v půdě může vhodné hospodaření za určitých podmínek zvyšovat. Neznamená to však, že každý regenerativní postup automaticky povede k dlouhodobému ukládání dalšího uhlíku nebo ke snížení celkových emisí skleníkových plynů.
Regenerativní zemědělství v praxi: návštěva farmy Naše hospodářství
Jak mohou principy regenerativního zemědělství fungovat v každodenní praxi, představila účastníkům polního dne rodinná farma Naše hospodářství v Osicích. Historie statku sahá až do 19. století. Současný majitel Jakub Erler se však k rodinné tradici vrátil až v roce 2014, kdy se rozhodl opustit zaměstnání v korporátním prostředí a převzít hospodářství po svých prarodičích. Od té doby postupně proměňuje původně intenzivní konvenční hospodaření v systém založený na regenerativních principech, jehož cílem je dlouhodobě zlepšovat zdraví půdy a zachovat její produkční schopnost pro další generace.
Přechod k regenerativnímu hospodaření pro něj nebyl pouze otázkou pořízení nové techniky, ale především změny přístupu k půdě a celému zemědělskému systému. Na farmě dnes využívá přímé setí bez předchozí orby, meziplodiny a vhodně nastavené střídání plodin. Snaží se také minimalizovat mechanické narušování půdy, udržovat ji co nejdéle pokrytou vegetací a postupně omezovat používání chemických přípravků a průmyslových hnojiv.
Polní den začal prohlídkou stájí, kde Jakub Erler přiblížil způsob chovu masného skotu, jejich krmení i význam hospodářských zvířat pro koloběh živin. Farma si velkou část krmiva sama pěstuje, využívá statková hnojiva a část porostů včetně meziplodin slouží také k pastvě. Propojení rostlinné a živočišné výroby tak umožňuje vracet organickou hmotu do půdy a lépe využívat zdroje přímo v rámci farmy.
Jabub Erler během výkladu zdůraznil rovněž význam správného řízení pastvy. Při spásání porostů se snaží ponechávat rostlinám dostatek nadzemní biomasy, aby měly prostor k regeneraci. Vhodně nastavená pastva současně přispívá k rozmanitější struktuře vegetace, která je důležitá také pro řadu bezobratlých živočichů i ptáků.
Po prohlídce hospodářského zázemí se účastníci seznámili se zemědělskou technikou a vydali se přímo do polí. Prohlédli si mimo jiné např. porost kukuřice pěstované po pastvě skotu a vojtěšku zakládanou přímým setím bez předchozí orby. Diskuse nad jednotlivými porosty představila praktické výhody i úskalí regenerativního hospodaření. Jakub Erler přitom upozornil, že neexistuje jediný univerzální postup použitelný za všech okolností. Každá půda má odlišné vlastnosti a hospodaření je nutné přizpůsobovat konkrétním podmínkám na daném pozemku.
Významným tématem byla také ekonomická udržitelnost farmy. Přechod na regenerativní postupy vyžaduje čas, zkušenosti a někdy i nemalé investice. Podle Jakuba Erlera je důležité, že si maso z vlastního chovu sám zpracovává a prodává přímo zákazníkům. Díky tomu nemusí spoléhat na výkupní ceny, získává větší část příjmů z prodeje své produkce a může investovat do dlouhodobě šetrnějšího hospodaření. Regenerativní zemědělství tak vnímá nejen jako způsob péče o půdu, ale jako součást celkového fungování ekonomicky životaschopné rodinné farmy.
Součástí programu přímo na farmě bylo rovněž představení zemědělského dronu a možností jeho využití v praxi. Moderní technologie jako tato pomáhají zemědělcům například při sledování stavu porostů nebo cílenější aplikaci přípravků. Své uplatnění dnes nacházejí také v ochraně volně žijících živočichů, například při vyhledávání srnčat před sečí nebo hnízd polních ptáků, kterým hrozí zničení.
Mohou regenerativní zemědělské postupy skutečně pomáhat ptákům?
Ptáci zemědělské krajiny patří mezi skupiny organismů, na kterých se změny zemědělského hospodaření výrazně projevují. Je proto otázkou zda mohou změny cílené na zdravou půdu současně vytvářet lepší životní podmínky pro ptáky. Rozsáhlá evropská studie publikovaná v roce 2023 analyzovala vývoj populací 170 běžných ptačích druhů ve 28 evropských zemích. Ukázala, že intenzifikace zemědělství, zejména používání pesticidů a hnojiv, patří mezi nejvýznamnější faktory spojené s dlouhodobým úbytkem evropských ptáků [2].
Některé principy regenerativního zemědělství mohou přispívat ke zlepšení této situace. Pestré osevní postupy, omezení chemických vstupů, vhodná pastva nebo zakládání biopásů pomáhají vytvářet rozmanitější prostředí a podporovat dostupnost přirozené potravy. Důležitou roli hrají zejména bezobratlí živočichové, kteří představují potravu pro řadu ptačích druhů, především v období hnízdění a odchovu mláďat.
Přesto je důležité mít na paměti, že to, co prospívá půdě, nemusí samo o sobě vyhovovat každému ptačímu druhu. Například udržování souvislého vegetačního pokryvu může chránit půdu před erozí, ale druhům vyhledávajícím otevřená stanoviště s řídkou vegetací nemusí poskytovat vhodné podmínky. Pro ochranu ptáků je proto zásadní nejen volba šetrného zemědělského systému, ale také znalost ekologických nároků jednotlivých druhů a přizpůsobení hospodaření jejich potřebám.
Cílená opatření pro zdravější půdu
Regenerativní hospodaření může vytvářet vhodný základ pro šetrnější využívání zemědělské půdy. Pro účinnou ochranu ptáků je však často potřebné doplnit ho také cílenými opatřeními, která zajišťují potravu, úkryt nebo vhodná místa k hnízdění. Právě těmto možnostem byla věnována další část polního dne.
Václav Zámečník z ČSO představil účastníkům agroenvironmentálně-klimatická opatření Kombinované biopásy a Ochrana čejky chocholaté. Na praktických ukázkách porostů v Písku u Chlumu nad Cidlinou vysvětlil, jak mohou vhodně založené a obhospodařované porosty podporovat ptačí druhy vázané na zemědělskou krajinu.
Význam krmných biopásů potvrzuje také studie publikovaná v roce 2025 v časopise Ecology and Evolution na které se mimo jiných podílel náš pracovník doc. Martin Šálek. Výzkumníci zaznamenali v pásech bohatých na semena vyšší početnost i druhovou rozmanitost polních ptáků než na srovnávané běžně obhospodařované orné půdě. Největší rozdíly v početnosti ptáků byly patrné během zimních měsíců, kdy bývá přirozené potravy v krajině nedostatek [3]. O tom jak biopásy pomáhají ptákům si můžete přečíst také zde.
Podobný význam rozmanitosti prostředí ukazuje také studie českých a zahraničních ornitologů publikovaná v říjnu 2026. Výzkum na 408 lokalitách na Slovensku a v Rakousku zjistil, že početnost a druhová rozmanitost ptáků rostla s vyšším zastoupením úhorů a pestřejším využitím zemědělské půdy. Výsledky zároveň upozorňují, že přínos opatření závisí také na velikosti polí a okolní krajinné struktuře [4].
Video z polního dne:
Použité zdroje:
[1] Strickler, D. (2024). Manuál regenerativního zemědělství. Walden Press, 440 s. Odkaz.
[2] Rigal, S. et al. (2023). Farmland practices are driving bird population decline across Europe. Proceedings of the National Academy of Sciences, 120(21), e2216573120. Odkaz.
[3] Šálek, M. et al. (2025). Year-Round Evaluation of the Conservation Potential of Seed-Rich Field Margins Under Agri-Environmental Schemes for Farmland Birds, European Hares, and Common Hamsters. Ecology and Evolution, 15(11), e72492. Odkaz.
[4] Cíbik Hološková, A. et al. (2026). The conservation benefits of fallows for farmland birds depend on local farmland structure in Central Europe. Journal of Environmental Management, 419, 131152. Odkaz.
Polní den proběhl v rámci těchto projektů:
- Ochrana klimatu skrze zachycování uhlíku v zemědělské krajině, který byl podpořen Evropskou iniciativou na ochranu klimatu (EUKI).
- Ověření přínosů Kombinovaných biopásů pro koroptev polní a další ptačí druhy zemědělské krajiny, který je financován z Programu Česko-švýcarské spolupráce zaměřeného na posílení biodiverzity (www.svycarskyprogram.cz)
Partneři projektu:
