Kolize s prosklenými překážkami jsou jednou z nejzávažnějších příčin mortality volně žijících ptáků. Každý rok v celosvětovém měřítku zemře po nárazu do prosklené plochy více než miliarda ptačích obětí. Pouze na území České republiky se může jednat až o milion ptáků ročně. Tichý skleněný zabiják si nevybírá – bere životy ptákům mladým i starým, zdravým i nemocným, v průběhu celého dne i celého roku. Působí bez výjimky všude tam, kde jsou ptáci nablízku lidem.

Ptáci naráží do ploch, které jsou transparentní (průhledné) nebo reflexní (odrazivé). V případě transparentních ploch se snaží proletět do prostředí, které vidí na jejich opačné straně. V případě reflexních ploch následují odraz krajiny, ze které přilétají. Každá transparentní a reflexní plocha bez dodatečného zabezpečení představuje pro ptáky nebezpečí! Jedinou efektivní prevencí kolizí je zviditelnění překážky pro letící ptáky, a to po celé její ploše. Pouze díky tomu mají ptáci možnost včas nebezpečné plochy zaregistrovat a bezpečně se jim vyhnout.

Obecná doporučení:

Nebezpečné plochy lze zabezpečit již ve fázi plánování či pomocí dodatečných opatření. Zabezpečení provádíme buď povrchovou úpravou skla (aplikace samolepicích folií či mechanická úprava povrchu skla – pískování, frézování, leptání), úpravou výplně (barevné či matné sklo, sklo s nerovným povrchem) nebo přidáním zvýrazňujících prvků před nebezpečnou plochu (závěsy, žaluzie, sítě, pergoly).

Nejčastější a nejdostupnější dodatečnou povrchovou úpravou skla je aplikace samolepicích fólií se vzorem libovolné velikosti, barvy a tvaru. Aby však bylo možné garantovat účinnost tohoto opatření, je nutné dodržet několik technických pravidel. Pravidla podrobně definuje Standard AOPK E 02 007.

Jednotlivé prvky motivu musí mít velikost minimálně 0.5 cm.

Vzdálenost mezi jednotlivými prvky motivu se odvíjí od jejich velikosti. Všeobecně však platí, že vzdálenost dvou sousedních prvků může být maximálně 10 cm

V případě zajištění plochy pomocí linií (nejčastěji na liniových stavbách, jako jsou například protihlukové stěny) od sebe mohou být vertikální linie vzdálené maximálně 10 cm a horizontální linie vzdálené maximálně 5 cm.

Přínosným praktickým vodítkem při aplikaci polepů je tzv. “pravidlo dlaně” – tj. mezi jednotlivými prvky polepu by neměla vzniknout mezera větší, než je šířka dlaně, jinak se pták mezerou může pokusit proletět.

Samostatná silueta dravce je přežitek, jelikož již dlouho víme, že nefunguje. Ptáci si uvědomují, že silueta nepředstavuje reálnou hrozbu a často se snaží proletět přímo v její bezprostřední blízkosti. Nebezpečnou plochu je proto vždy nutné polepem zabezpečit celou!

DESATERO DOBŘE ZABEZPEČENÉ PLOCHY

1. Preventivní opatření aplikujeme vždy na celou rizikovou plochu.
2. Preventivní opatření aplikujeme vždy na vnější stranu transparentní či reflexní plochy.
3. Při výběru materiálu polepů dbáme na odolnost vůči povětrnostním podmínkám.
4. Při výběru barvy polepů dbáme na kontrast polepu s okolím.
5. Při umisťování vzorů dodržujeme “pravidlo dlaně”.
6. Volíme prvky o minimální velikosti 0.5 cm a umisťujeme je do maximální vzdálenosti 10 cm od sebe.
7. Při použití UV polepů zajistíme jejich výměnu nejpozději 2 roky po jejich aplikaci.
8. Pokud není možné plochu zabezpečit povrchovou úpravou, zabezpečíme ji na vnější straně přídatnými zvýrazňujícími prvky (např. žaluzie, závěsy, sítě).
9. Pokud není možné plochu zabezpečit vůbec, odstraníme z její blízkosti prvky, které jsou pro ptáky atraktivní (např. krmítko, vegetace, zdroj vody).
10. Pravidelně kontrolujeme účinnost aplikovaných opatření.

Další zdroje:

Standard SPPK E02 007: 2022 Opatření v rámci prevence kolizí ptáků s transparentními a reflexními materiály (ke stažení zde)

Publikace ČSO: Ptáci a skla – Bezpečné soužití (ke stažení zde)

Publikace ČSO: Kolize ptáků s transparentními a reflexními plochami (ke stažení zde)

Konkrétní příklady dobré praxe: 

Příklad č. 1: Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání (KCEV) ve Vrchlabí je architektonickou stavbou z roku 2014. Prosklené plochy zde byly zabezpečovány až dodatečně. Motiv je velmi decentní a z dálky pro lidské oko prakticky nerozpoznatelný.

 

 

Příklad č. 2: Žáci ZŠ Pavlovská se rozhodli pomoci svým ptačím sousedům a společně se svými učiteli efektivně zabezpečili okna i dveře v přízemí školní budovy. Motiv si vlastnoručně vytvořili ze samolepicí fólie a kontrolu bezpečné vzdálenosti jednotlivých prvků prováděli pomocí předpřipravené šablony.

 

 

 

 

 

 

Příklad č. 3: Hlavní budova Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci stojí přímo v migračním koridoru, její atraktivní okolí navíc kromě samotných prosklených ploch reflektuje také celý obvodový plášť z leštěného mramoru. Z toho důvodu byla v roce dodatečně zabezpečena pomocí výrazně zbarveného rastru.

 

 

Příklad č. 4: Mezi vysoce rizikové objekty patří mj. například prosklené zastávky městské hromadné dopravy. Na území hlavního města Prahy proto dopravní podnik postupně nahrazuje staré zastávky MHD zastávkami novými s decentním moderním designem. Prototyp tohoto modelu byl představen v roce 2019 na Palackého náměstí.

 

 

Příklad č. 5: Hlavní město není jediným patronem bezpečných zastávek. Již od roku 2010 zdobí město Poděbrady autobusové zastávky s originálními historickými motivy. Prosklené plochy s matnou povrchovou úpravou tak mají významnou estetickou a vzdělávací funkci, zároveň ale nepředstavují žádné nebezpečí pro okolní volně žijící ptactvo.

 

 

Příklad č. 6: Ačkoliv se fasáda této kancelářské budovy firmy Veolia v Ostravě může z dálky jevit jako vysoce reflexní, a tedy potenciálně nebezpečná, zblízka je vidět, že je opatřená tzv. armováním. Armování probíhá již během výroby skla s cílem jeho zesílení za pomoci vlisování drátěného pletiva. Díky tomuto opatření je sklo odolnější při běžném využití a zároveň bezpečné pro ptáky.

 

 

Příklad č. 7:  Efektivní opatření nemusí být vždy přímo na skle, někdy je elegantním řešením i sekundární opláštění budovy pomocí přídatných struktur. Skvělým příkladem je budova Národní technologické knihovny v pražských Dejvicích, která je již od svého uvedení do provozu v roce 2009 pro ptáky zcela bezpečná. 

 

Více se o problematice nárazů do skel dozvíte na naší stránce Ptáci a skla.