Několik poznámek k přikrmování ptáků

Většina příznivců ptáků asi již uklidila krmítka a těší se z jara v plném rozpuku.  Petr Dobrý, majitel internetového obchodu Zelená domácnost (www.zelenadomacnost.com) však ve svém blogu doporučuje přikrmovat, byť mírně, po celý rok. Krajina je dnes sterilní, ptáci nemají co žrát, je tedy nutno je přikrmovat, tvrdí Petr Dobrý a nechce prý čekat na desetiletí trvající vědecké debaty o vlivu přikrmování na ptáky.

Skutečně nemáme vědecké studie o vlivu přikrmování?

Podle Dobrého existují vědecké studie dokládající, že přikrmování v době hnízdění zvyšuje hnízdní úspěšnost. Které studie to jsou, ovšem nedokládá. Stejně tak nerozvádí, zda zvýšená hnízdní úspěšnost stačí k tomu, aby zvrátila úbytek početnosti ptačích druhů. Nutno uznat, že studie dokládající vyšší hnízdní úspěšnost vlivem přikrmování skutečně existují. Stejně tak existují studie dokládající něco jiného – již před 10 lety vyšla shrnující práce (Robb et al. 2008, Front. Ecol. Environ. 6, doi:10.1890/060152) o vlivu přikrmování na ptáky, leccos se lze dočíst také na Conservation Evidence (www.conservationevidence.com) nemluvě o důkladnější rešerši odborné literatury. Není tedy třeba čekat desítky let. Poznatků o vlivu přikrmování na ptáky je dost už teď. Jen jsou to poznatky proměnlivé, někdy si protiřečí a někdy jsou třeba už neaktuální. Prostě se nedají vyložit jednoduše ano nebo ne, stejně jako celá příroda. Můžeme jednotlivé studie konkrétně kritizovat, pokud pro to najdeme dostatečně silné argumenty, ale ignorovat bychom je neměli, natož si vybírat jen to, co se nám hodí do krámu.

Foto: Neil Fletcher

Potravní nároky ptáků jsou různorodé

Petr Dobrý doporučuje přikrmovat celoročně. Co na tom, že přirozenou potravu lze umělým přikrmováním stěží nahradit. Stačí se podívat na složení potravy jednotlivých ptačích druhů ve Fauně (Štastný & Hudec 2011, Fauna ČR – Ptáci – Aves III/1-2., Academia Praha) – mimochodem díle, které shromažďuje výsledky práce od ornitologů za desítky let – abychom viděli, že málokterému druhu stačí jedna složka potravy. Mnohé ptačí druhy se živí něčím jiným v době rozmnožování, něčím jiným v době čerpání zásob k podzimnímu tahu a něčím jiným zase třeba v zimě. Nemluvě o tom, že mláďata v době hnízdní péče potřebují obvykle zase něco jiného. Lze si ještě představit, že pomoc v podobě energeticky bohaté potravy v době zimního strádání je vskutku kritická; představa, že lze nahradit pestré dietní nároky celoročním krmením na krmítkách je však iluzorní.

Krmení příliš nepomůže nejvíce ubývajícím druhů

Jak známo, mezi běžnými druhy v Česku nejvíce ubývají druhy zemědělské krajiny. Není však známo, že by celoroční přikrmování mohlo pomoci zvrátit úbytek skřivanů, strnadů, chocholoušů nebo čejek. Ani katastrofální úbytek koroptví se přikrmováním nepodařilo zvrátit. Z dalších ubývajících druhů navštěvují krmítka také třeba zvonek nebo pěnkava. Posledně jmenovaní dva ale na přikrmování, zvláště to celoroční, mohou ošklivě doplatit (viz dále). Pravda, sýkora koňadra či modřinka nebo kos černý jsou na tom dobře, přibývají a dost možná že k tomu přispívá i přikrmování. Ale dovozovat z toho, že celoroční přikrmování může zachránit naše ubývající druhy, je přinejmenším troufalost.

Pozor na choroby

Polní ptáci ubývají snad všude v Evropě včetně krmítkářské velmoci Velké Británie. Tam se krmí celoročně ostošest. Zoufalému úbytku polních ptáků krmení přesto nezabránilo. Naopak vše nasvědčuje tomu, že masivní celoroční přikrmování je zodpovědné za dramatický úbytek zvonků v Británii. V roce 2005 byla ve Velké Británii poprvé zjištěna trichomonóza u pěnkavovitých ptáků. Tato choroba způsobovaná parazitickým prvokem se na pěnkavovité pěvce zřejmě rozšířila z jejích tradičních hostitelů, holubů. Pro pěnkavovité ptáky je často smrtelná. Nejvíce byli postiženi zvonci – v roce 2006 dosáhla jejich populace v Británii maxima, 4,3 mil jedinců, v roce 2016 už jen 1,5 mil jedinců, tj. více než 60 % úbytek za 10 let. Vše nasvědčuje tomu, že významně k tomu přispělo právě celoroční přikrmování (více viz Lawson et al 2018, Phil. Trans. R. Soc. B 373: 20170091). Choroba se dále rozšířila do Skandinávie a dále do kontinentální Evropy, vyskytuje se i u nás, byť stále ne v takové míře jako ve Velké Británii. I u nás výrazný úbytek zvonků pozorujeme, souvislost s trichomonózou ovšem jen předpokládáme.

Zvonek pravděpodobně nakažený trichomonózou. Zdroj: www.gardenwildlifehealth.org/garden-wildlife

Poznej a chraň

Aby bylo jasno: na přikrmování ptáků v zimě není nic špatného. Je třeba se jen držet jednoduchých zásad a naslouchat odborníkům. Přikrmování ptáků je úžasným způsobem, jak se dostat blíž k přírodě. Kromě toho, že se o ptácích ledacos dozvíme, třeba dostaneme chuť pomoci i jinak než kupováním si odpustků v podobě celoročního krmení. Celá naše krajina je nemocná a nemocný je i náš vztah k ní. Ten nevyléčíme přikrmováním a ignorováním vědeckých poznatků.