Letošní hnízdní sezona v ptačích parcích se opět vydařila. I přes nepříliš příznivé jarní počasí zde nakonec zahnízdilo a vyvedlo mláďata značné množství ptáků, včetně cílových druhů. Během jarního tahu navíc parky posloužily jako zastávka i pro několik zajímavých druhů, které se v těchto lokalitách objevují jen zřídka.
Josefovské louky
Jaro na Josefovských loukách nezačalo pro ptáky příliš příznivě – nejstarší ptačí park letos zasáhlo největší sucho v jeho historii. Ptáci si však poradili a i přes nepříznivé podmínky se jim podařilo zahnízdit a vyvést mláďata. Z cílových druhů se dařilo zejména čejkám chocholatým, které na Josefovských loukách zahnízdily a vyvedly kuřátka již podesáté v řadě. Úspěšně vyhnízdili také kulíci říční, jejichž mláďata bylo možné pozorovat ještě začátkem června.
Sucho neodradilo od hnízdění ani husy velké, a tak se i letos po Josefovských loukách kolébalo několik desítek housátek. Radost přineslo také úspěšné hnízdění ťuhýka šedého – rodiče starostlivě krmící mládě jsme v ptačím parku pozorovali po mnoha letech. Mláďata vyvedli také bramborníčci černohlaví, strnadi luční a řada druhů vázaných na říční prostředí, například morčák velký, konipas horský či skorec vodní. Pravděpodobně zde zahnízdili i slavíci modráčci, přestože jejich mláďata se nepodařilo zaznamenat. I letos se na Josefovských loukách několikrát objevil dudek chocholatý. Ačkoli jsme jej opakovaně slyšeli dudat, hnízdo ani mláďata se nalézt nepodařilo.
Mnišské louky
Na Mnišských loukách se letos začala projevovat opatření zaměřená na podporu bahňáků. Ti nejenže projevovali hnízdní chování, ale také se na lokalitě hojně zastavovali během jarního tahu. Objevily se tak i druhy, které se na Mnišských loukách běžně nevyskytují – například vodouš bahenní, kulík říční, vodouš tmavý a pisík obecný. Zastávku si zde udělal také konipas luční.
Z cílových druhů se podařilo zahnízdit dvěma párům čejek chocholatým, které si postavily hnízdo poblíž nové tůně přímo v pastvině exmoorských koní, a zahnízdil zde také nejméně jeden pár bekasin otavních. Ovšem hnízdění čejek nebylo úspěšné, zřejmě kvůli predaci. Velkou radost nám udělali nejméně tři tokající samci chřástalů polních a minimálně dva páry chřástalů vodních. Ve vysychajících tůních na revitalizovaném odkališti tokal letos i sameček sluky lesní a od června se zde zdržovalo šest vodoušů kropenatých. Celé jaro se v parku vyskytoval také pár jeřábů popelavých, avšak úspěšné vyvedení mláděte jsme nezaznamenali. Naopak vyvést mláďata se zadařilo ptákům na velké vodní ploše – potápkám malým, lysce černé i labutím velkým. V ptačím parku přibývají také slavíci modráčci. Letos se podařilo odchytit jedince se španělským kroužkem, který nám odhalil své zimování v deltě řeky Ebro ve Španělsku.
Kromě ptáků zachytily naše fotopasti i další druhy živočichů. Na Mnišských loukách se objevil tchoř tmavý a také invazní mýval severní. Jejich monitoring je předmětem projketu na zjišťování invazních druhů savců v parcích jakožto významných predátorů ptačích hnízd a mláďat. Kromě tohoto projektu došlo letos na Mnišských loukách k zavedení rotační pastvy skotu místního zemědělce v západní části parku a v letním období dojde k seči více jak 3 ha luk a mokřadních porostů.
Kosteliska
Na Kosteliskách se i letos podařilo úspěšně vyvést mláďata čejkám chocholatým a stejně jako loni pravděpodobně zahnízdil v parku i chřástal malý. Během hnízdního období jsme zde zaznamenali také tokající bekasinu otavní, avšak jejich rozmnožování se nepodařilo potvrdit. U vodoušů rudonohých jsme zaznamenali tok a varování jednoho páru, o vyvedení mláďat však nevíme. Na lokalitě, kde jsme loni vyřezali náletové dřeviny a zahájili pastvu, zahnízdily pisily čáponohé. Jeden z páru byl predován patrně motákem pochopem a hnízdění tak nebylo úspěšné. K tradičním hnízdícím obyvatelům Kostelisek patří i několik párů dudků chocholatých, kteří na pastvinách hledali potravu. Velice nás těší také početně hnízdící moudivláčci lužní, kteří zahnízdili i přímo u pozorovatelny. Jarní měsíce navíc přinesly řadu dalších zajímavých pozorování – v parku se objevili hýl rudý, výreček malý, tenkozobec opačný, kolpík bílý či orel královský.
Kromě ptáků nás potěšil výskyt vzácného kosatce různobarvého (Iris variegata), který se zde podařilo nalézt vůbec poprvé.
Malá Lipová
Počet hnízdních párů vlh pestrých a břehulí říčních se od loňska nijak zásadně nezměnil – letos zde zahnízdilo přibližně 25 párů vlh a 10 párů břehulí. V okolí pískovny navíc zahnízdilo několik desítek párů vrabců polních. V polovině května jsme na Malé Lipové slavnostně otevřeli novou ptačí pozorovatelnu, která si během prvních dvou měsíců provozu získala velkou oblibu návštěvníků. Díky pozorovatelně mohou návštěvníci sledovat či fotografovat dění na stěně pískovny, aniž by ptáky rušili během hnízdění.
Zbudovská blata
V ptačím parku nedaleko Českých Budějovic letos vyhnízdilo hned několik ptačích druhů – v rákosinách podél potoka a tůně Knopříku jsme zaznamenali mláďata slavíka modráčka, chřástala vodního, bramborníčka černohlavého a na přelomu června a července jsme tu pozorovali čtyři kuřata kulíka říčního. Úspěšné bylo hnízdění také u čejek chocholatých, kde se ze dvou hnízd v lučním porostu podařilo vyvést nejméně jedno mládě. Čejky se po vylíhnutí zdržovali především v blízkosti nově zaplavených terénních sníženin. V jejich okolí jsme se tak rozhodli nesekat porost, dokud čejky nevyhnízdí, čímž jsme uchránili jejich hnízda před zničením zemědělskou technikou.
Naše fotopasti během jara zaznamenaly i další vzácné návštěvníky. Nově zaplavené sníženiny přilákaly například vodouše kropenatého a rudonohého, kteří zde sice pravidelně tráví jaro, ale nehnízdí. Objevily se i bekasiny otavní, pisily čáponohé a vodouš bahenní. Několikrát se na blatech ukázal také kolpík bílý, který sem zalétl z Vrbenských rybníků sbírat potravu. Za potravou i odpočinkem se na různé vodní plochy pravidelně vydávali také čápi černí. Na konci dubna sem zavítal i čáp, který se před čtyřmi roky vylíhl a byl okroužkován v jihočeské Běchyni.
Na blatech se začátkem jara objevily také kolihy velké a po delší době jsme dokonce zaslechly nejen jejich kontaktní hlasy, kterými se ozývají za letu, ale také jejich zpěv. Bohužel hnízdění jsme nakonec nezaznamenali. Výjimečným pozorováním byl orlovec říční zastižený 18. června – díky odečítacímu kroužku víme, že šlo o ptáka kroužkovaného v roce 2024 jako mládě na hnízdě přibližně 65 km severozápadně od Berlína, u města Neuruppin.
Rzy
Také na Rzech se letos dařilo čejkám chocholatým. Na půlhektarové ploše, kterou jsme upravili speciálně pro bahňáky, zahnízdily dva čejčí páry a o hnízdění se zde pokusil také vodouš rudonohý, i když nakonec neúspěšně. Prostor navíc posloužil i dalším druhům jako vhodné místo k hledání potravy. Čejky, kulíci říční a vodouši rudonozí hnízdili i na jiných částech parku, avšak jejich mláďata se nám letos spatřit nepodařilo. Na začátku července jsme ale zaznamenali jak nevzletná, tak již vzletná mláďata čejek, kulíků, chřástalů vodních a lysek černých.
Objevili se také první bahňáci na cestě zpět na zimoviště – vodouši tmaví, šedí, bahenní i kropenatí a jespáci bojovní. Opakovaně se nám dařilo pozorovat rybáka bahenního i rybáka dlouhoocasého. Největším překvapením sezony se však stala dvojice kolih velkých, která se na Rzech zdržuje už od začátku dubna – pevně věříme, že se jim lokalita zalíbí a budou se sem vracet.
Střimická výsypka
Nejmladší ptačí park má za sebou vůbec první hnízdní sezonu. Na místních loukách a otevřených plochách se zde podařilo vyhnízdit nejméně dvěma párům pěnice vlašské, osmi párům bramborníčka černohlavého, dvěma až třem párů bramborníčků hnědých, několika párům ťuhýků obecných i desítkám strnadů lučních. V lesní části parku jsme napočítali zhruba osm párů hrdličky divoké, zaznamenali tok sluky lesní a hojný výskyt lindušky lesní. Zpěvem se ozývali i skřivani lesní. Začátkem léta tu bylo možné spatřit kukačky obecné, žluvy hajní a krkavce velké. Pravidelnými návštěvníky se stali i luňáci hnědí a červení nebo včelojed lesní. Na místním mokřadu zahnízdil pár čejek, rákosníci velcí a pravděpodobně i strnadi rákosní. Jarní období přineslo také pozorování kopřivek obecných, hus velkých a čírek obecných. Přestože ikona Střimické výsypky, dudek chocholatý, zatím v parku nehnízdí, během jara jsme pro něj nainstalovali několik budek a pevně věříme, že se zde dudkům za pár let zalíbí.
Projekt Ptačí park Střimická výsypka byl podpořen v rámci Operačního programu Spravedlivá transformace 2021–2027. Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií. Srdečně děkujeme všem individuálním, nadačním i firemním dárcům, kteří na vznik a provoz ptačích parků přispívají.
Monitoring ptáků a invazních savců probíhal v rámci projektu Monitoring ptáků a zhodnocení jejich ohrožení invazními savci v ptačích parcích ČSO, jehož cílem je zajištění strukturovaného monitoringu cílové skupiny bahňáků a invazních savců ve čtyřech mokřadních ptačích parcích ČSO – Josefovské louky, Mnišské louky, Kosteliska a Zbudovská blata. Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Podpořte prosím ptačí parky hlasováním v soutěži E.ON Energy Globe. Děkujeme!
Ptačí parky České společnosti ornitologické jsou logickou reakcí na dramatický úbytek ptáků zemědělské krajiny, mokřadů a na přetrhávané vazby mezi lidmi a přírodou. První ptačí park v Česku Josefovské louky založila ČSO především na vlastním financování z darů členů a podporovatelů. Podařilo se vzkřísit jeden z nejkvalitnějších mokřadů, umožnit tu návrat jinde mizejících či vymizelých ptáků a zprostředkovat kontakt mezi lidmi a přírodou. Dalších 6 ptačích parků pokračuje ve stejném duchu a stejně tak budou pokračovat i ptačí parky budoucí. ČSO plánuje do roku 2042 mít alespoň jeden plně funkční ptačí park v každém kraji Česka. Více o ptačích parcích ČSO na birdlife.cz/rezervace/.