Klimatická změna, nevhodné hospodaření v krajině a mnoho dalších, i méně viditelných problémů, staví ochranu přírody před stále větší výzvy. Abychom na ně mohli reagovat a dlouhodobě pokračovat v kvalitní ochraně ptáků a jejich prostředí, potřebujeme podpořit osobní rozvoj u mladších generací a najít v nich budoucí amatérské a profesionální ornitology, mapovatele, vedoucí poboček či lídry ČSO. Proto jsme se v roce 2021 rozhodli pro založení Ornitologické akademie, která má za cíl najít, propojit a podporovat mladé ornitology v Česku. Ornitoakademii tvoří kolektiv mladých nadšenců, kteří si společně ve volném čase vytváří a koordinují nabitý ornitologický program. Více o Ornitologické akademii.
Rádi bychom nejen dalším mladým ornitologům představili medailonky některých nových účastníků akademie v roce 2025/26. V Česku je spoustu mladých nadšenců do pozorování ptáků a jejich příběhy můžou být jistě pro některé motivací a inspirací.
Další ročník 2026/2027
Přihlašování do dalšího ročníku se otevírá v průběhu září. Chcete přednostně dostat upozornění až se otevře přihlašování do dalšího ročníku Ornitologické akademie? Přihlásit se můžete zde.
Adam, 20 let, Praha a Vlašimsko
Moje láska k přírodě započala už ve školkovém věku, kdy mě nejvíce bavilo listovat v obrázkových encyklopediích dinosaurů a později i zvířat. Ptáci si mě ale naprosto získali až při procházkách do přírody, kdy jsem vždy koukal, co je kolem, a zjistil jsem, že lze pozorovat spoustu zajímavých druhů. Můj zájem nejen o ptáky se dále prohloubil zejména díky kroužku v pražské zoologické zahradě a na gymnáziu, kde jsme často jezdili na nejrůznější exkurze a účastnili se přírodovědných soutěží. Ptáci jsou pro mě však stále srdcovou záležitostí a rád chodím monitorovat své oblíbené lokality či se účastním kroužkovacích akcí. Nyní studuji na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a v budoucnu bych se profesně chtěl věnovat praktické ochraně přírody.
Adam, 27 let, Karvinsko
K ptákům jsem se dostal během covidu a strašně mě to chytlo. Věnuji se jim ve volném čase, kdy mě nejvíce baví mapovat jejich výskyt a zároveň tak přispívat k jejich ochraně. Nejčastěji tak činím na vlastní pěst ve svém rodném okrese Karviná, ale příležitostně se účastním i organizovaných akcí někde mimo můj revír.
Zároveň hrozně rád cestuji a objevuji přírodu a ptáky jinde ve světě. Kdybych mohl, tak nedělám nic jiného.
Alexandra, 16 let, Plzeň
Přírodu mám ráda od dětství, s rodinou jsme pravidelně chodili třeba na Vítání ptačího zpěvu, což moje malé já naprosto zbožňovalo. Na gymplu jsem se díky Biologické olympiádě dostala na Běstvinku a teď i na Běstvinu, kde čím dál víc zjišťuji, že mě biologie opravdu baví a chci se jí věnovat i do budoucna, přičemž ornitologie u mě stále vede. Také jako instruktor pomáhám na táborech a víkendovkách, kde si s dětmi povídám různě o přírodě, a je to pro nás všechny příjemně strávený čas. Takže ať už budoucnost bude jakákoli, biologie v ní vždycky bude mít svoje místo.
Alice, 20 let, Praha
Už od mala mě přitahovala příroda, nejprve minerály, poté dinosauři a nakonec současná zvířata. Na základní škole jsem navštěvovala přírodovědný kroužek, se kterým jsme často chodili pozorovat ptactvo, a právě tehdy jsem se poprvé setkala s ornitologií. Ráda jsem soutěžila v biologické olympiádě. Na střední škole jsem studovala obor ekologie a ochrana životního prostředí. Během studia jsem se setkala s členkou Ornitologické akademie, která si všimla mého zájmu o přírodu a doporučila mi tuto akademii. V současnosti studuji na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy obor ekologická a evoluční biologie.
Anežka, 16 let, Praha
K ptákům jsem se dostala během pandemie covidu, kdy jsem se zapojila do Ptačí hodinky. Přírodu mám ráda už od dětství, ale dlouho jsem nevěděla, čemu se v ní chci věnovat nejvíc. Postupně se však můj zájem o ptáky stále prohluboval a dnes ornitologie tvoří velkou část mého volného času. Ráda trávím čas venku, ať už při pozorování ptáků, nebo při výletech do přírody. V poslední době jsem začala ptáky také fotografovat a zároveň se učím kroužkovat, což mi umožňuje poznat je ještě blíže. Ornitologii bych se ráda věnovala i do budoucna.
Antonín, 17 let, Hodonínsko
Nevím, kdy přesně jsem se dostal k ptákům. Vím, že zájem o přírodu jsem měl tak nějak odjakživa a zpočátku mě dovedl k myslivosti, které se už léta nevěnuji, a skautingu, kterému se věnuji stále. Ptáci mi přijdou skvělí v tom, že jsou při procházce v přírodě velmi jednoduše zastihnutelní, i když je člověk cíleně nehledá a potěšení z jejich zpěvu může mít, i když ho nepoznává.
Cyril, 17 let, Opavsko
O přírodu se zajímám stejně jako ostatní nadšenci již od malička. Oba mí rodiče mají vzdělání biologického směru, takže jsem byl od raného věku seznamován s různými druhy živočíchů přímo v terénu. Mou nejoblíbenější knihou byla encyklopedie Zvíře. Od věku asi pěti let mě zaujali především puštíkovití a sovovití. Vydávám se na pozorování do přírodní rezervace Kotvice v CHKO Poodří a na Kozmické ptačí louky v povodí řeky Opavy, kde jsou k vidění četní ptáci v okolí vodních ploch.
Své ornitologické znalosti a pozorování chci nadále rozšiřovat, mimo jiné studiem zoologie na vysoké škole.
Daniela, 23 let, České Budějovice a Hrbov
Už jako malá jsem měla ráda ptáky a ráda jsem je s dědou vždycky pozorovala na zahradě. Poznala jsem vždycky jen pár druhů a jakmile jsem nastoupila na gympl a poté na vysokou školu, poznávala jsem víc a víc druhů. Následně jsem se přidala k Ornitologické akademii, abych rozšířila svoje vědomosti a obzory. V budoucnu bych chtěla fotografovat ptáky nejen v ČR, ale také v zahraničí. Ráda bych se ornitologii věnovala i nadále ve svém volném čase jako je tomu i dnes. Mým oblíbeným druhem je ťuhýk obecný. Dále mám ráda různé vycházky po horách, na které chodím se svým pejskem.
Jan, 16 let, Praha
K ptákům jsem se dostal před čtyřmi lety, kdy jsem čistě náhodou dostal k Vánocům atlas ptáků. Začal jsem je pozorovat, určovat podle atlasu a snažit se vidět co nejvíce druhů. Nakonec se z toho stal docela dobrý koníček. Na ptácích mě nejvíce baví, že jich je spousta druhů a je vždy co objevovat. Ptákům bych se chtěl jakkoli v budoucnu věnovat.
Jonáš, 16 let, Praha
O přírodu jsem se začal zajímat během lockdownu, kdy jsem ve velkém sledoval přírodopisné dokumenty. Nejraději jsem měl ty, které ukazovaly, co se dá najít na našich zahradách. Proto jsem začal chodit hodně po parcích a do přírody okolo Teplic, zpravidla se zapnutým Merlinem, a snažil se určit vše, co se kde ozvalo. To mě přivedlo k širšímu zájmu o biologii a dnes se nedívám jen po stromech, ale i pod nohy, pod vodu a do okulárů (a hlavně tedy na obrazovku). K Ornitologické akademii jsem se přidal z touhy lépe poznávat ptáky, abych se třeba mohl někdy účastnit LSD. Profesně se asi budu věnovat jiné doméně biologie, ale k ptákům se budu vždy rád vracet.
Karolína, 18 let, Středočeský kraj a Praha
Příroda mě fascinovala už od mala. Vedli mě k tomu rodiče, se kterými jsme chodili velmi často do přírody. Doteď ráda travím čas venku a turistikou, zejména v horách. K ptákům jsem se dostala v průběhu let, ještě na základní škole, a má vášeň se prohloubila v 10 letech, kdy jsem dostala svůj první foťák. Začala jsem jezdit na biologická soustředění, výpravy,nebo expedice pořádané Fluorescenční nocí a Arachne, kde jsem se začala setkávat s podobně biologicky naladěnými lidmi. Později jsem se stala členem ČSO a pořídila si lepší foťák. Studovat přímo ornitologii se nechystám, ale ornitologie vždy zůstane mým koníčkem stejně tak jako fotografování ptáků a přírody, kterému se plánuji nadále věnovat.
Karolína, 25 let, Praha
Přestože jsem měla k přírodě odjakživa blízko, o ptáky jsem se začala zajímat až ke konci studia na gymnáziu, kdy jsem se v rámci poznávačky z biologie učila určovat běžné ptačí druhy. S příchodem covidové pandemie a s ní spojených lockdownů jsem navíc začala více sledovat dění na našem krmítku a ptáky si rychle zamilovala. Oblíbila jsem si je hlavně pro jejich různorodé životní strategie a velkou přizpůsobivost. Pozorování ptáků pro mě nejdřív bylo spíš koníček a forma odpočinku, ale nakonec mělo vliv i na výběr VŠ. V současnosti dokončuji magisterské studium oboru ochrana přírody na ČZU v Praze. Ráda bych se ptákům věnovala i v budoucnu, a to jak profesně, tak ve svém volném čase.
Kateřina, 25 let, Praha
Vystudovala jsem obor aplikovaná ekologie na České zemědělské univerzitě a nyní dokončuji navazující magisterský obor ochrana přírody. Vždycky mě fascinovalo vše živé, konkrétně o ornitologii jsem se ale začala více zajímat až na vysoké škole. K přihlášení do Ornitoakademie mě inspirovala moje kamarádka Kája, se kterou tento zájem sdílím. Čím více se o ptácích dozvídám, tím více mé nadšení pro ornitologii roste a svoje znalosti a zkušenosti mám v plánu prohlubovat i nadále.
Markéta, 22 let, Žďár nad Sázavou a Praha
Zvířata a přírodu obecně miluji od malička a už od základní školy jsem díky našemu skvělému učiteli přírodopisu věděla, že právě biologie bude tím, čemu bych se chtěla dále věnovat. Konkrétně k ptákům jsem se více dostala na střední škole, kdy jsem měla možnost účastnit se v rámci projektu Otevřená věda stáže věnující se výzkumu vlaštovek. Tam jsem si mohla vyzkoušet práci v terénu, podívat se, jak takový výzkum vypadá a poznat lidi, kteří se ornitologii věnují profesionálně. Tak víceméně začala moje ornitologická cesta. Momentálně studuji biologii na Přírodovědecké fakultě UK a i právě díky Ornitologické akademii se o ptácích dozvídám spoustu nových informací a snažím se zlepšovat v jejich určování. Zatím můžu říci, že bych se ptákům chtěla věnovat v budoucnu i profesně, velmi se mi zalíbilo vědecké prostředí a je to nyní směr, kterým bych se chtěla vydat.
Martin, 16 let, Olomoucko
O přírodu jsem se začal zajímat už v předškolním věku, bavilo mě učit se poznávat zvířata. Četl jsem si o nich v knihách a sledoval jsem různé dokumenty. Pak jsem se jednou dostal na moji první akci s ČSO, na níž se rozjela moje vášeň pro pozorování ptactva. Pár let potom jsem začal chodit do přírodovědného kroužku, kde jsem se dále učil nejen o ptácích a dalších zvířatech, ale i o rostlinách a naší přírodě celkově. Posledních několik let se zaměřuji právě na ornitologii. Každý týden se snažím sledování ptáků věnovat, a to hlavně v polích, lesích a u vody na Olomoucku. Rád naslouchám jejich zpěvu a obdivuji jejich druhovou rozmanitost, kterou lze vidět i na krátké procházce. Pravidelně se účastním ornitologických akcí a pomáhám čistit ptačí budky. Jestli se budu ptákům věnovat v budoucnu nějak odborněji, ještě nevím, ale jako koníček mi to určitě vydrží dlouho.
Matěj, 25 let, Plzeňsko
K přírodě mám blízko od malička, ovšem k ptákům jsem si našel cestu až poměrně pozdě. Potřeboval jsem nějak oživit první rok na vysoké škole, v době pandemie, a tak jsem se rozhodl vyrazit na ptáky a bylo to nejlepší rozhodnutí, které jsem mohl udělat. Postupně mě začali fascinovat čím dál víc, a tak jsem se jim začal věnovat i odborněji a v rámci bakalářského i magisterského studia se zabývám agresivitou strakapouda velkého. V loňském roce jsem si navíc udělal kroužkovací licenci a ptákům se tak věnuji ještě víc. Do budoucna bych rád využil všechny své dosavadní zkušenosti a aktivně se podílel na ochraně přírody.
Michaela, 25 let, Praha
Nepamatuji si dobu, kdy by mě příroda nezajímala. Za své první birdingové počiny považuji momenty, kdy jsem jako malá dědovi brala jeho myslivecký dalekohled a na jihočeských rybnících hledala potápky roháče, nebo když jsem každou sobotu netrpělivě čekala, až budou na ČT2 ve 20:20 vysílat další díl Planety Země od Davida Attenborougha, nejlépe ten o rajkách. To nadšení mi zůstalo dodnes. Splnila jsem si sen a studuji zoologii na Karlově univerzitě, kde se věnuji mikrobiotě v kombinaci se záchrannými programy. I když se zaměřuji především na savce, ptáci mě nepustili, ať už v rámci zajímavých výzkumů (papoušek šedý, ara škraboškový,…) nebo jen tak ve volném čase pro radost s dalekohledem a Merlinem.
Ondřej, 18 let, Litomyšlsko
Ptákům jsem propadl už jako malý kluk, když mi rodiče koupili první atlas, podle kterého jsem je pak kreslil. Hlavní zlom však přišel, když mě kamarád začal brát na kroužkování… Od té doby se ptákům věnuji opravdu aktivně a zapojuji se do různých akcí, poslední dobou hlavně monitoringu skorce vodního. Zkrátka mi tito opeření tvorečkové nikdy nepřestanou dělat radost a jsem rád, že díky Ornitoakademii se o nich mohu dozvědět ještě více.
Šimon, 16 let, pomezí Moravy a Vysočiny
Můj zájem o přírodu se se mnou táhne už dlouho. Konkrétně od doby, kdy jsem cestou do školky každé ráno pozoroval brhlíka lesního v parku pod Špilberkem v Brně. Tou dobou jsem začal ptáky aktivně pozorovat a učil se je poznávat. Můj zájem se dále rozvíjel, když jsem se přihlásil do ornitologického kroužku Puštíci. V rámci tohoto kroužku jsem začal chodit na ornitologicky zajímavé lokality a jezdit cíleně za konkrétními druhy. V tuto dobu jsem se začal věnovat ptačím hlasům a dělat SOČ na hrdličku východní. Do budoucna bych chtěl s ornitologií pokračovat a možná ji i nějakým způsobem studovat. Jo a můj oblíbený pták je rehek domácí!
Valerie, 26 let, Olomouc
Vždyť to znáte, k přírodě jsem se dostala jako každý tady, od mala mne fascinovala. K ornitologii jako takové jsem se ale dostala až přes kamarádku a bakalářskou práci. Proto když jsem slyšela o existenci Ornitoakademie, rozhodla jsem se přidat, a zlepšit se v oboru, který mne zajímá. S úžasem se zde učím, že mám toho sice stále hodně před sebou, ale také to, že je tady úžasný kolektiv, který mi pomáhá s odkrýváním všech ptačích záhad. A že nikdo není ztracený případ, stačí jen otevřít oči, nastražit uši, a trochu se rozhlédnout.
Věra, 20 let, Brno
O přírodu se zajímám už od malička, ale přímo k ptákům jsem si našla cestu asi až v 16 letech. Hrozně se mi líbí, že kamkoliv v přírodě jdete, tam vždy bude nějaký pták a z obyčejné každodenní procházky se rázem může stát zajímavý zážitek. Momentálně studuji ekologickou a evoluční biologii na Masarykově univerzitě v Brně a ornitologii bych se ráda věnovala dál v životě i profesně, ale čas ještě ukáže. Ráda také fotím, v žádném případě to nejsou žádné umělecké fotografie, ale tak pro radost mi to bohatě stačí ;). Moje oblíbená ptačí skupina jsou vrubozobí, dravci a sovy a v budoucnu bych se ráda zapojila do programů na jejich ochranu.
Veronika, 16 let, Praha
Zvířata jsem měla ráda tak nějak odjakživa, ale nejvíc mě ze všech bavili ptáci. Začala jsem se o ně zajímat už na prvním stupni základky a vydrželo mi to až doteď, do prváku na střední. Jako malou mě hodně bavilo si večer před spaním prohlížet knížky o ptácích a vlastně se bez nich neobešly žádné narozeniny ani Vánoce.
O ČSO jsem se dozvěděla minulý rok a hned jsem věděla, že to musím zkusit. Hodně mě to posunulo, dozvěděla jsem se spoustu nových věcí a hlavně jsem poznala hromadu lidí, kteří mají stejné zájmy jako já. Mám ráda snad všechny ptáky, ale úplně nejvíc mě zaujaly sovy. Věřím, že se v ornitologii budu dál zlepšovat a v budoucnu se třeba i víc zapojím do jejich ochrany.
Vojtěch, 19 let, Brno
O ptáky jsem se začal zajímat více až za covidu, kdy jsem během volného času zkoumal, jací ptáci žijí v mém okolí. Postupem času mě začalo více bavit nejenom focení ptáků, ale začal jsem si všímat, že druhy, které znám z dokumentů a knih, jsou s námi běžně i ve městech. Na střední škole jsem psal práci v rámci Středoškolské odborné činnosti o možnosti sledování ptáků pomocí geolokátorů a zapojuji se také do kroužkování zimujících rehků v Brně.
Zuzana, 20 let, Plzeňský kraj
K vážnějšímu zájmu o ptactvo jsem se dopracovala až na střední škole díky výletům, SOČce a hnízdícím kosům v mém okolí. Uvědomila jsem si, že když se člověk občas zastaví a opravdu se kouká kolem sebe, mnohdy narazí na ptáky, o kterých doposud neměl ani tušení. Také mám na ptácích ráda to, jak jsou rozmanití a že každý si mezi nimi najde nějaké, kteří ho baví. Ptáky ovšem jenom nesleduji – velmi ráda kreslím, tak jsou mi často velikou inspirací v uměleckém vyžití. Ještě nevím, čemu se chci v budoucnu věnovat, ale ornitologie je zatím jednou z preferovaných možností.