Ptačí parky mají za sebou další hnízdní sezonu, která opět potvrdila, že nás ptáci dokážou neustále překvapovat.

Josefovské louky

Na Josefovských loukách jsme pozorovali pestrou skladbu hnízdících druhů, a některé měly v parku dokonce svoji premiéru. Na prvním místě stojí za zmínku tok a páření páru husic liščích, který zde setrval několik týdnů. Přímo v parku zahnízdily tři páry čejek chocholatých a další tři páry ze Starého Plesu sem přivedly svá kuřátka. Pozorovali jsme také hnízdění několika párů kulíka říčního, přičemž jeden pár se třemi mláďaty vyhnízdil přímo před novou pozorovatelnou. Husy velké vyvedly desítky housat, zahnízdily kopřivky obecné a kuriozitou byl výskyt dvou až tří jedinců hus běločelých. U vodoušů rudonohých jsme zaznamenali jen páření a stavbu hnízda, mláďata se však bohužel pozorovat nepodařilo. Vyhnízdit se podařilo také ostřížům lesním a poprvé vyvedli mláďata i motáci pochopi. Potěšilo nás první potvrzené vyhnízdění morčáků velkých a lysek černých přímo v parku i úspěšné hnízdění ťuhýků šedých. V dubnu jsme zaznamenali nový druh – kulíka zlatého. Nyní se Josefovské louky opět stávají tahovou zastávkou bahňáků, včetně kolihy velké, vodoušů kropenatých a bahenních a desítek čejek.

Mnišské louky

Nástup jara na Mnišských loukách byl slibný, na podmáčených místech se brzy objevily bekasiny otavní a zdržovaly se tu i dva páry jeřábů popelavých. Stejně jako loni strávil na vodní ploše v centrální části parku necelý měsíc pár čírek obecných a během tahu se zde zastavily čírky modré. Nakonec však sezona nedopadla podle očekávání a většina našich cílových druhů v parku nevydržela. V budoucnu tak bude nutné provést razantnější managementové úpravy, které pomohou území pro ptáky více zatraktivnit. U bekasin otavních jsme zaznamenali jednoho tokajícího samce a v pastvině koní se stejně jako loni objevily čejky chocholaté. Ze čtyř jedinců zde však nakonec zůstal pouze jeden tokající samec. Z hnízdících druhů proto lze vyzdvihnout pouze chřástala vodního, potápku malou a motáka pochopa. Potěšující je také vysoký počet cvrčilek všech tří druhů, zejména cvrčilky říční, jejíž početnost u nás dlouhodobě klesá. Každý zdejší mokřad má také svého slavíka modráčka. Vůbec poprvé jsme letos v ptačím parku pozorovali pěnici vlašskou a přeletující vlhy pestré.

Kosteliska

V ptačím parku Kosteliska nám největší radost přinesli orli královští. Jeden pár jsme zaznamenali během loňského roku a doufali, že v parku zahnízdí. Orli sice byli v sezoně často vidět i slyšet, ale dlouho se jim dařilo své hnízdo tajit. Nakonec jsme jej objevili, až když rodiče začali krmit – a to těsně za hranicí parku. Díky vstřícnosti lesníků se podařilo pro tyto vzácné dravce okamžitě zajistit klid a ochranu. Nyní to vypadá, že orli úspěšně vyvedou dvě mláďata.

Od letošního března si park připsal na konto pět nových ptačích druhů: husu malou, raroha velkého, vodouše štíhlého, ibise hnědého a strnada lučního, který se hned zabydlel a vytrvale zpíval. Celkový počet pozorovaných druhů vzrostl na 217. Po delší odmlce se na jedné z pastvin opět začala ozývat pěnice vlašská. Pastviny pravidelně navštěvují dudci chocholatí, velké počty pasoucích se hus, různé druhy kachen a nejméně dvě rodiny husic liščích. Přespolní návštěvníky tradičně fascinují početná teritoria moudivláčků lužních, a na buvolí pastvině se dokonce ukázal nejtajemnější obyvatel Kostelisek – bukač velký.

Za rozmanitostí parku stojí proměna vegetace, kterou pohání kombinace pastvy a seče. Na plochách, které svými kopyty nově přetvořili buvoli, pravděpodobně hnízdily bekasiny. Tůně a mokřady na pastvinách jsou plné života. Daří se zde obojživelníkům i bezobratlým, jako je čolek obecný, rozmnožující se žáby, vzácná pijavka lékařská nebo pavouci lovčíci (Dolomedes). Na pokosených ostrůvcích znovu zahnízdilo několik párů čejek chocholatých a vodoušů rudonohých a v mokřadu Ptačí pole zahnízdily i elegantní pisily čáponohé.  

Malá Lipová

Další úspěšnou hnízdní sezonu má za sebou náš nejmenší ptačí park Malá Lipová na Přerovsku. V pískovně, o kterou dlouhodobě pečujeme ve spolupráci s Moravským ornitologickým spolkem, letos zahnízdilo 25 párů vlh pestrých a přibližně 80 párů břehulí říčních. Vedle těchto druhů v parku zahnízdili také slavíci obecní, pěnice pokřovní a další druhy kulturní krajiny.

Zbudovská blata

V důsledku mimořádně suchého počasí bylo během hnízdní sezony mnoho rybníků na Českobudějovicku na polovičním stavu vody. Nabídka vhodných lokalit pro mokřadní ptáky byla proto letos v okolní krajině velmi vysoká. Na blatech se nám navzdory velkému suchu podařilo díky solárním čerpadlům udržet mokřady zaplavené. Oproti loňskému roku je tak navštívil dvojnásobný počet párů čejek a zaznamenali jsme pět čejčích hnízd. Predace bohužel způsobila, že ani jedno hnízdění nebylo úspěšné. Na začátku hnízdní sezony se kolem připravených mokřin objevil pár vodoušů rudonohých. Situace vypadala velmi nadějně, pozorovali jsme „důlkování“ i páření. Bohužel však vodouši lokalitu ještě před snesením snůšky opustili. Díky fotopastem jsme zaznamenali první výskyt chřástala kropenatého v parku. Celkový počet ptačích druhů pozorovaných na Zbudovských blatech se tak vyšplhal na 152. V zarostlých lemech potoka se letos dařilo rákosníkům obecným a slavíkům modráčkům, u kterých jsme zaznamenali tři hnízdní páry a pozorovali vzletná mláďata. Pravidelně se zde vyskytuje i chřástal vodní, jehož letošní početnost však zřejmě výrazně snížilo sucho. Louky s tůněmi si oblíbili také čápi černí.

I letos se jen kousek za hranicemi ptačího parku pokoušeli o hnízdění břehouši černoocasí. Díky podpoře Nadace ČEZ jsme pořídili více než 1 km dlouhý elektrický ohradník a oplotili hlavní hnízdiště, abychom snížili predační tlak ze strany čtyřnohých predátorů – savců s noční aktivitou. V důsledku letošního výrazného sucha však břehouši zahnízdili mimo tradiční oplocenou plochu v osetých pásech s vyšší vegetací. O snůšky tak krátce po tom, co jsme je nalezli, přišli kvůli predaci dříve, než jsme mohli elektrický ohradník přesunout. Celkově jsme letos na Českobudějovicku zaznamenali tři hnízdící páry a zdálo se, že dva z nich se pokusí o náhradní hnízdění v oplocené mokřině. Pravděpodobně z důvodu pokročilé hnízdní sezony nebo i stále panujícího sucha k tomu ale nakonec bohužel nedošlo.

Rzy

Přestože se čejkám v zemědělské krajině letos příliš nedařilo, v ptačím parku Rzy jsme byli svědky nezvykle vysokého počtu hnízdících párů a následně i mláďat. Stejně tak se dařilo i kulíkům říčním. O hnízdění se snažily i dva páry vodoušů rudonohých, jejichž mláďata se nám ale nepodařilo najít. K nárůstu počtu hnízdících párů bezpochyby přispělo i rozrůznění litorálu, které jsme na našich pozemcích provedli. Právě tady se hnízdící ptáci a následně i jejich mláďata koncentrovali. Velkou radost nám udělaly také dva pokusy o hnízdění pisil čáponohých. Ten nadějnější probíhal na námi vytvořeném ostrůvku z drnů rákosu, vejce však nakonec vyplavily přívalové deště. Momentálně se na Rzech zdržují jespáci bojovní, vodouši kropenatí, bahenní a šedí, bekasiny otavní a desítky čejek chocholatých.

Střimická výsypka

Na Střimické výsypce letos proběhl první kompletní monitoring hnízdní sezony. Kromě početných populací budníčků menších i větších, pěnic černohlavých nebo červenek obecných se v parku podařilo zaznamenat i několik vzácnějších druhů. Na jednom z mokřadů vůbec poprvé vyvedl mláďata slavík modráček a nakonec i tak trochu utajeně jeden pár čejek chocholatých. Na travnatých plochách v severní části vyhnízdili strnadi luční a bramborníčci černohlaví a roztroušeně na několika místech i pěnice vlašské. Nebeské jezírko obsadily tři páry rákosníků velkých a v lesních porostech se usadilo přibližně šest párů žluv hajních. Největší radost nám ale přináší stabilní populace hrdličky divoké. Od příletu prvních jedinců na začátku května jejich počet v parku postupně narůstal, až jich zde nakonec vrkalo kolem dvaceti.

Jihlávka

Vznikající ptačí park Jihlávka letos nabídl vhodné hnízdní podmínky řadě ptačích druhů vázaných především na zemědělskou krajinu, mokřady a podmáčené louky. Ve spodní části ptačího parku jsme zaznamenali hnízdění hned několika cílových druhů. Dva páry čejek chocholatých si pro hnízdění vybraly místy podmáčenou louku u Hamerského potoka a přilehlé pole. Na podmáčených loukách hnízdil také pár bramborníčků černohlavých, pár bramborníčků hnědých a nejméně dva páry lindušek lučních. V centrální části ptačího parku, která zahrnuje zejména PR Rašeliniště Kaliště, vyhnízdily pravděpodobně dva páry bekasin otavních a v přilehlé rákosině u přírodní rezervace hnízdili také motáci pochopi. Ve vrchní části parku, jejíž součástí je rybník Bor s přilehlými plochami, zahnízdil pár jeřábů popelavých. Rybník zároveň poskytl vhodné podmínky pro hnízdění vodních ptáků, včetně poláků velkých – v letních měsících zde byla pozorována samice s pěti mláďaty. Během jarního tahu se na rybníku zastavovala řada ptačích druhů, včetně těch méně obvyklých, jako jsou lžičáci pestří nebo čírky obecné. Na Jihlávku během jara a léta pravidelně zalétávali za potravou dva čápi černí. Díky odečítacímu kroužku jednoho z nich se podařilo zjistit, že byl jako mládě okroužkován v roce 2021 na Jindřichohradecku. 

Ptačí park Jihlávka je už nyní díky pestré mozaice biotopů důležitým hnízdištěm řady běžných i méně běžných druhů ptáků. Zároveň má velký potenciál pro další zlepšování podmínek pro ubývající druhy zemědělské krajiny. Bude proto zajímavé sledovat, jak se bude lokalita v následujících letech proměňovat a jak na tyto změny zareagují ptáci.