Zemědělci už nesmí používat při hubení hrabošů zvýšené dávky jedu vkládaného do nor. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) podřízený ministerstvu zemědělství 9. června zrušil nařízení, které od 1. dubna použití zvýšení dávek umožňovalo. Nařízení umožňující trávení hrabošů vkládáním zvýšené dávky jedu do nor (10 kilogramů na hektar namísto trvale povolených 2 kilogramů) mělo platnost do konce července. Vzhledem k významnému úbytku hrabošů, pominutí kalamtiní situace i vzhledem k tomu, že u zemědělců byl o zvýšenou dávku jen minimální zájem, žádala ČSO už v polovině května, aby ÚKZÚZ nařízení bez odkladu zrušil. K 9. červnu k tomu došlo. Více na webu ÚKZÚZ.
Na jaře někteří zemědělci požadovali, aby ministerstvo zemědělství povolilo povrchové rozsypávání jedu Stutox II po poli. Ministerstvo o tom uvažovalo, ale nakonec od tohoto kroku ustoupilo. Proti záměru rozsypávat jed totiž vystoupila Česká společnost ornitologická, ochránci přírody, vědci, Asociace soukromého zemědělství České republiky i část veřejnosti. Poukazovali hlavně na riziko otravy jiných druhů živočichů, kteří se mohou otrávit buď přímo, nebo tím, že sežerou otrávené zvíře.
Děkujeme všem, kdo svůj názor proti rozsypávání jedu vyjádřil jakýmkoli způsobem. Je to velmi dobrá zpráva, že lidem v Česku na krajině a přírodě záleží!
Podrobné informace k vývoji situace zjistíte na rozcestníku zde:
Klíčem je pestrá krajina
ČSO dlouhodobě zdůrazňuje, že trávení je pouze dočasným a krátkozrakým řešením gradace hrabošů. V Česku převládá monokulturní intenzivní hospodaření s velkými lány, které hůře čelí různým aktuálním problémům, jako je sucho, eroze půdy či gradace hrabošů. Pestrá krajina s menší výměrou polí a krajinnými prvky, která hostí ptačí i savčí predátory, čelí hrabošům lépe, jak již např. prokázala studie vědců pod vedením profesora Emila Tkadlece z Univerzity Palackého v Olomouci.
Téma povrchového rozsypávání jedu Stutox II se objevilo po několika letech. V letech 2019–2020 se z tématu použití Stutoxu II stalo v Česku politikum a předmět sporů. Ministerstvo zemědělství opakovaně povolovalo (a následně po tlaku ČSO, MŽP a dalších organizací i veřejnosti omezovalo) aplikaci jedu na povrch půdy. Kvůli tomu se jedem Stutox II otrávili čápi, bažanti, zajíci či káně. V reakci na tuto situaci vznikla na MZe pracovní skupina, kde se za účasti ČSO a dalších odborníků představovaly možné přístupy k řešení problematických gradací. I díky této odborné diskusi se jed po celé roky na povrch nesypal. V roce 2026 se ale ohledně trávení hrabošů žádná jednání expertních skupin neodehrála.
Kontakty pro média:
Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO, verm@birdlife.cz, 773 380 285
Václav Zámečník, zemědělský specialista ČSO, zamecnik@birdlife.cz, 776 368 360
Česká společnost ornitologická (ČSO) je s 8 a půl tisíci členy a členkami největší ochranářskou organizací v Česku, v roce 2026 slaví 100 let od založení. ČSO je dobrovolné zájmové sdružení profesionálních pracovníků i amatérů zabývajících se výzkumem a ochranou ptáků, zájemců o pozorování ptáků a milovníků přírody. V České republice zastupuje organizaci BirdLife International, největší mezinárodní sdružení na ochranu ptáků. ČSO zkoumá a chrání ptáky, jejich prostředí a přírodu jako celek a svou činností k tomu motivuje i širokou veřejnost. Prosazuje ochranu přírody založenou na vědeckých poznatcích a pomáhá rozvoji ornitologie i ochrany ptáků bez ohledu na politické hranice. ČSO usiluje o svět, kde žijí lidé a ptáci v harmonii, kde lidé s pokorou obdivují přírodu, snaží se jí porozumět a využívají ji udržitelně pro sebe, pro ptáky i pro ostatní organismy.