
Projekt Rozvoj ptačího parku Střimická výsypka byl podpořen v rámci Operačního programu Spravedlivá transformace 2021–2027.
Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií.
Registrační číslo projektu: CZ.10.02.01/00/23_026/0001685
Celkové způsobilé výdaje: 18 259 076,42 Kč, schválená míra podpory EU: 90 %
Termín realizace projektu: 3/2026–9/2029

Cíl projektu
Cílem projektu je zvýšit přírodní rozmanitost a umožnit vznik hodnotných přírodních společenstev a stanovišť vzácných a ohrožených druhů na 251 ha lesních, nelesních i mokřadních biotopů ptačího parku Střimická výsypka a přispět tak k vyšší přírodní rozmanitosti regionu Mostecka.
Projekt zahrnuje dva dílčí cíle:
- Zlepšit stav území z hlediska cílových druhů a společenstev (obnovní management).
- Zavést pastvu velkými kopytníky na 101,93 ha území.
Aktivity projektu
Obsahem projektu je realizace dvou hlavních aktivit, které odpovídají dílčím cílům projektu.
1. Obnovní management
Proces cíleného vytváření hodnotných přírodních společenstev, včetně společenstev v evropském zájmu, jako jsou cílové dubohabřiny, byl v předmětném území nastartován v roce 2025 díky projektu Ptačí park Střimická výsypka (registrační číslo CZ.10.02.01/00/23_026/0000456). Smyslem navazujícího projektu je pokračování v započatém obnovním managementu s cílem dále zlepšit biologicko-ochranářský stav území.
Přestože jsou některé typy činností shodné s předcházejícím projektem, budou tyto činnosti realizovány na odlišných, dosud neošetřených plochách (odstranění invazních druhů rostlin), resp. se budou týkat jiných, dosud neošetřených stromů (zdravotní řez zanedbaných ovocných stromů). Další aktivity, jako prosvětlení tůní, vytvoření hadníků či kamenných hromad pro bělořity ad., mají za cíl navázat na proběhlý iniciační management a cílenými opatřeními dále podpořit růst biodiverzity, rozvoj zájmových typů společenstev a připravovat podmínky pro vytváření životaschopných populací cílových druhů.
2. Zavedení pastvy
Na zhruba dvou pětinách území ptačího parku zavedeme pastvu velkých kopytníků jako klíčový nástroj managementu lesních i nelesních biotopů. Pastevní areál budou tvořit dvě pastviny oddělené cyklotrasou č. 3113, které budou dále vnitřně členěny každá na několik segmentů. Toto členění umožní řídit intenzitu pastvy v jednotlivých částech území k dosažení optimálního vlivu na velmi rozličné biotopy, které se v prostoru pastvin vyskytují. Ve východní části pastviny bude zřízena aklimatizační ohrada. Základní konstrukce ohrad (vnějších i vnitřních) bude z akátových kůlů, ochranu pasených zvířat bude tvořit ohradníkový drát, resp. páska.
Pastva bude probíhat celoročně, extenzivním způsobem, tj. bez přikrmování a bez preventivního podávání veterinárních přípravků. Přístup k vodě bude zajištěn v místech stávajících poldrů, podle potřeby, hlavně v letních měsících, bude dodatečná voda k napájení dovážena.
V rámci tohoto projektu bude pastva probíhat po 3 vegetační sezóny – 2027, 2028 a 2029.
Provoz na cyklotrase č. 3113 zůstane zachován bez omezení.
Očekávaný dopad projektu
Jasnou kvalitativní změnou v území bylo vyhlášení ptačího parku Střimická výsypka, čímž byl deklarován dlouhodobý zájem vlastníka využít dotčených 251 ha k podpoře biodiverzity.
Navazující managementová opatření na lesních, nelesních i vodních biotopech realizovaná za účelem obnovy přírodních stanovišť a stanovišť ohrožených druhů zlepší celkový stav přírodní rozmanitosti území, resp. v případě iniciačního obnovního managementu alespoň zastaví další zhoršování situace (ke kterému nadále dochází na plochách neošetřených v rámci prvního roku péče o území ve vlastnictví ČSO v roce 2025). Ani realizací tohoto navazujícího několikaletého projektu nebude proces vzniku hodnotných přírodních společenstev dokončen, ale lze očekávat měřitelné zvýšení přírodní rozmanitosti jak v kvalitativním, tak v kvantitativním pohledu. Realizace projektu přispěje k obnově prioritních stanovišť dubohabrových lesů typu Galio-Carpinetum a osmi cílových druhů ptáků v zájmu evropského společenství.
Celkově realizace projektu přispěje k naplňování několika legislativních a strategických dokumentů různé úrovně, od nově schváleného evropského Nařízení o obnově přírody, po stávající směrnice O ptácích a O stanovištích. Realizace obnovního managementu v území je přímým příspěvkem i k naplňování Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, stejně jako naplňuje cíle Státního programu ochrany přírody a krajiny České republiky (dále jen státní program) i nově přijaté Politiky krajiny České republiky s výhledem do roku 2050. Ve státním programu jsou „plochy dotčené těžbou nerostných surovin“ výslovně uvedeny jako území, kam je vhodné zaměřit obnovní projekty.
