Ministerstvo zemědělství sice ustoupilo od plánu na povolení povrchové aplikace jedu na hraboše, stále ale platí povolení na vkládání zvýšené dávky jedu do nor hrabošů. A to i přesto, že kalamitní situace hrabošů již pominula. Česká společnost ornitologická (ČSO) zjistila, že u zemědělců není o tuto možnost skoro žádný zájem. Ornitologové tedy znovu vyzývají ministerstvo, aby nařízení bez odkladu zrušilo.
Nařízení umožňující trávení hrabošů vkládáním zvýšené dávky jedu do nor (10 kilogramů na hektar namísto trvale povolených 2 kilogramů) vydal v dubnu Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) podřízený Ministerstvu zemědělství začátkem dubna a má platnost do konce července. ČSO se (na základě Zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) ÚKZÚZu dotázala, kolik zemědělců a na jaké ploše dosud využilo možnost aplikovat zvýšenou dávku jedu do nor.
Ředitel ÚKZÚZu Daniel Jurečka sdělil, že:
Počet zemědělských podniků, které podaly hlášení o plánované aplikaci Stutox II ve zvýšené dávce: 14
A to na celkové výměře 4 825 hektarů.
Ani samotni zemědělci nemají o využití zvýšených dávek velký zájem. Nic nebrání zrušení nařízení
Výměra zemědělské půdy v Česku, která se využívá jako orná, je zhruba 2 500 000 milionů hektarů (zdroj: ČSÚ). Znamená to, že byl zájem aplikovat Stutox II do nor ve zvýšené dávce na 0,2 % výměry orné půdy v Česku, a to od pouhých 14 subjektů (v Česku je podle údajů ČSÚ zhruba 33 000 zemědělských subjektů).
Znovu tedy žádáme o zrušení nařízení, které umožňuje trávení zvýšenou dávkou. V samotném textu nařízení ÚKZÚZ uvedl, že k jeho zrušení dojde i před 30. červencem, pokud pomine kalamitní stav. Nyní by tedy měl ÚKZÚZ zrušit toto nařízení bez odkladu. Zároveň, od 1. června se práh škodlivosti u hrabošů mění ze současných 50 aktivních východů z nor na hektar na 200. Počet hrabošů by musel raketově narůst, aby byl v červnu kalamitní stav. A to se dá očekávat jen velice těžko.
Klíčem je pestrá krajina
ČSO dlouhodobě zdůrazňuje, že trávení je pouze dočasným a krátkozrakým řešením gradace hrabošů. V Česku převládá monokulturní intenzivní hospodaření s velkými lány, které hůře čelí různým aktuálním problémům, jako je sucho, eroze půdy či gradace hrabošů. Pestrá krajina s menší výměrou polí a krajinnými prvky, která hostí ptačí i savčí predátory, čelí hrabošům lépe, jak již např. prokázala studie vědců pod vedením profesora Emila Tkadlece z Univerzity Palackého v Olomouci.
Podívejte se na nové video z Ekofarmy Petra Marady o pestrosti krajiny a podpoře života v ní:
Téma povrchového rozsypávání jedu Stutox II se objevilo po několika letech. V letech 2019–2020 se z tématu použití Stutoxu II stalo v Česku politikum a předmět sporů. Ministerstvo zemědělství opakovaně povolovalo (a následně po tlaku ČSO, MŽP a dalších organizací i veřejnosti omezovalo) aplikaci jedu na povrch půdy. Kvůli tomu se jedem Stutox II otrávili čápi, bažanti, zajíci či káně. V reakci na tuto situaci vznikla na MZe pracovní skupina, kde se za účasti ČSO a dalších odborníků představovaly možné přístupy k řešení problematických gradací. I díky této odborné diskusi se jed po celé roky na povrch nesypal. V roce 2026 se ale ohledně trávení hrabošů žádná jednání expertních skupin neodehrála.
Kontakty pro média:
Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO, verm@birdlife.cz, 773 380 285
Václav Zámečník, zemědělský specialista ČSO, zamecnik@birdlife.cz, 776 368 360
Česká společnost ornitologická (ČSO) je s 8 a půl tisíci členy a členkami největší ochranářskou organizací v Česku, v roce 2026 slaví 100 let od založení. ČSO je dobrovolné zájmové sdružení profesionálních pracovníků i amatérů zabývajících se výzkumem a ochranou ptáků, zájemců o pozorování ptáků a milovníků přírody. V České republice zastupuje organizaci BirdLife International, největší mezinárodní sdružení na ochranu ptáků. ČSO zkoumá a chrání ptáky, jejich prostředí a přírodu jako celek a svou činností k tomu motivuje i širokou veřejnost. Prosazuje ochranu přírody založenou na vědeckých poznatcích a pomáhá rozvoji ornitologie i ochrany ptáků bez ohledu na politické hranice. ČSO usiluje o svět, kde žijí lidé a ptáci v harmonii, kde lidé s pokorou obdivují přírodu, snaží se jí porozumět a využívají ji udržitelně pro sebe, pro ptáky i pro ostatní organismy.