Rašeliniště v centru pozornosti: konference ve Vilniusu

Ve dnech 9.–11. září 2025 se na půdě Vilniuské univerzity v Litvě konala společná konference iniciativ Eurosite [1] a Landcare Europe [2] zacílená na problematiku obnovy a ochrany rašelinišť. Za Českou společnost ornitologickou (ČSO) se akce zúčastnili Michaela Kadavá a Václav Zámečník, kteří se v ČSO věnují tématu ochrany biodiverzity zemědělské krajiny. Od roku 2023 jsou zapojeni do mezinárodního projektu vedeného německou organizací Landcare Europe zaměřeného na zachytávání uhlíku v zemědělské krajině. Jeho součástí byla série odborných konferencí v několika zemích Evropy, které řešily správnou zemědělskou praxi z pohledu probíhajících klimatických změn a završila je právě tato akce zaměřená na problematiku rašelinišť. Hlavním organizátorem byla místní organizace Baltské environmentální fórum (BEF), jeden z partnerů projektu.  

 

Společné foto účastníků před radnicí ve Vilniusu. Foto: Michaela Kadavá

Den první: šetrné hospodaření na rašeništích

První den konference byl zaměřený na klíčovou roli rašelinišť v ochraně klimatu. Přestože rašeliniště pokrývají jen 3–4 % zemského povrchu, ukládají zhruba třetinu celosvětového uhlíku vázaného v půdě. V Evropě je však jejich funkce ohrožena odvodňováním a nevhodným hospodařením. Byly zmíněny principy šetrného hospodaření na trvale podmáčených půdách. Dále jsme se věnovali tomu, jak znovu zavodňovat rašeliniště a následně je zemědělsky využívat (paludikultura). V rámci diskuse jsme představili návrhy, jak může Společná zemědělská politika (SZP) podpořit hospodaření na trvale zamokřených půdách. Současně jsme vyzdvihli důležitost spolupráce napříč Evropou, která je předpokladem ke změně přístupu k rašeliništím v dostatečně velkém měřítku a k posílení jejich významu pro klima i biodiverzitu.

Zahajující řeč měl Harm Schoten. Harm pochází z Nizozemska. Než se ujal funkce ředitele Eurosite, působil u nizozemského partnera BirdLife Vogelbescherming Nederland. Foto: Michaela Kadavá
Vedoucí projektu Landcare Europe Corinna Friedrich klade dotaz během konference. Po jejím boku sedí Václav Zámečník z ČSO. Foto: Michaela Kadavá
Justas Gulbinas z BEF představuje závěry pracovní skupiny, kteřá řešila možnosti podpory rašelinišť v rámci SZP. Foto: Michaela Kadavá

Baltoji Vokė – obnova rašeliniště 

Druhý den akce jsme strávili v terénu. Cílem bylo ukázat, jak mohou vypadat praktické příklady obnovy rašelinišťe a zemědělské hospodaření šetrné k přírodě. Naší první zastávkou byla rozsáhlá oblast Baltoji Vokė jen asi hodinu od Vilniusu, kde probíhá obnova rašeliniště na ploše téměř 880 hektarů. Na místě se prolíná několik různých prostředí – rybníky, mokřady, ale také opuštěný rašelinový důl, který se postupně mění v síť mělkých vod a kanálů přirozeně zarůstajících vodní vegetací.

Farmář Valdas Balčiūnas (stojící na hrázi) už přes deset let obnovuje vytěžené rašeliniště u Vilniusu. Je zároveň předsedou Litevské asociace environmentálních farem. Foto: Michaela Kadavá

Obnova zde probíhá kombinací hydrologických zásahů a šetrného managementu, konkrétně kosením a pastvou skotského náhorního skotu. Takto udržovaná krajina poskytuje ideální podmínky pro množství druhů ptáků – hnízdí a protahují zde například rybák černý, racek malý, bukáček malý nebo bekasina větší. Jak dokládá starší studie místní ornitofauny z roku 1998, bylo zde zaznamenáno více než 200 druhů ptáků a u 90 z nich bylo potvrzeno hnízdění. Lokalitu lze proto doporučit k návštěvě i pro nadšené birdwatchery.

Skotský náhorní skot je plemeno drobného vzrůstu přizpůsobené drsným povětrnostním podmínkám. Dobře snáší podmáčenou půdu a díky dlouhé srsti nepotřebuje ustájení ani v zimě. Foto: Michaela Kadavá

Baltoji Vokė je přitom také názorným příkladem širšího problému v celé Litvě i Evropě. Od vstupu do EU a zavedení Společné zemědělské politiky (SZP) se v Litvě mezi lety 2005–2017 plocha orné půdy zvětšila o 44 %. Tento nárůst měl na krajinu vážné dopady. Došlo ke ztrátě biodiverzity, zvýšily se emise uhlíku z odvodněných rašelinišť, narostlo znečištění řek i Baltského moře dusíkem z hnojiv. Obnova Baltoji Vokė proto ukazuje cestu, jak tyto negativní trendy zvrátit – propojením ochrany přírody s využíváním krajiny pro hospodaření, které respektuje její přirozený charakter.

Péče o rašeliniště se někdy neobejde bez těžké techniky. Pásové bagry dokážou pracovat i v podmáčeném terénu, kde by běžné stroje neměly šanci. Foto: Michaela Kadavá

Ekologická farma Bačkonių

Druhá část exkurze nás zavedla na ekologickou farmu Bačkonių. Tento 40hektarový statek je jedním z  ambasadorů iniciativy „Good Farmers Championship“, která oceňuje litevské zemědělce hospodařící šetrně k přírodě. Příběh tohoto hospodáře zaujal snad všechny z účastníků. Andrius Prusakovai totiž původně pracoval v IT odvětví. I když měl stabilní zaměstnání v oboru, po čase si uvědomil, že ho tato práce nenaplňuje. Společně s manželkou Rasou se rozhodli udělat velkou životní změnu – založit ekologickou farmu, která by nejen uživila jejich rodinu, ale také přinesla zdravé potraviny místní komunitě. Začátky nebyly snadné. Chyběly jim zkušenosti, technika i jistota, zda se farma uživí. Dnes však, po čtyřech letech hospodaření, stojí farma na pevných základech a prosperuje také díky nápaditosti samotného Andriuse, jak se vypořádat s různými překážkami.

Andrius Prusakovai ukazuje účastníkům jeho systém pěstování rajčat, pod kterými rostou různé druhy salátů, bylinek nebo třeba ředkvičky. Foto: Michaela Kadavá

Na farmě pěstují v několika velkých sklenících rozmanité druhy zeleniny, chovají drůbež a skot. Ze zbytků biomasy a hnoje vyrábějí vlastní kompost, kterým zlepšují kvalitu půdy. Jejich cílem není produkce za každou cenu, ale spíše pěstování zdravých a poctivě vypěstovaných produktů. Farma pro ně není jen zdrojem potravin, ale i prostorem setkávání. Lidé sem jezdí, aby viděli, jak jídlo vzniká, a pocítili soulad mezi zemědělstvím a přírodou.

Exkurze byla zakončena ochutávkou produktů vypěstovaných přímo na farmě. Foto: Michaela Kadavá

[1] Eurosite

Eurosite je evropská síť sdružující více než 70 organizací z více než 20 zemí, která reprezentuje na 5 500 správců přírodních lokalit po celé Evropě. Jejím cílem je propojovat profesionály v ochraně přírody, sdílet zkušenosti a dobré praxe a společně prosazovat účinná řešení pro ochranu a obnovu přírody. Eurosite se zaměřuje na témata jako je zemědělství, ekosystémové služby, plánování péče o lokality, přírodě blízká řešení a v neposlední řadě také na obnovu rašelinišť.

[2] Landcare Europe

Landcare Europe je evropská zastřešující organizace spojující 190 členů z řad farmářů, vlastníků půdy, ochranářů a místních komunit, která podporuje spolupráci lidí při péči o krajinu a přírodní zdroje ve 14 zemích Evropy. Jejím cílem je propojovat urdžitelné hospodaření s ochranou přírody a klimatu prostřednictvím praktických řešení v zemědělství, lesnictví a krajinářství. Zaměřuje se na témata, jako je obnova biodiverzity, udržitelné využívání půdy, sekvestrace uhlíku, podpora opylovačů nebo ochrana vody a půdy, a to s důrazem na místní podmínky a výměnu zkušeností mezi jednotlivými členy.


Použité zdroje:

Eurosite. Eurosite – the European Land Conservation Network [online]. [cit. 2025-09-19]. Dostupné z: https://www.eurosite.org/

Nyssens, C., Liliu, S. Future farming: Healing Lithuania’s peatlands [online]. European Environmental Bureau – META / New Leaf, 9. červen 2020 [cit. 2025-09-19]. Dostupné z: https://meta.eeb.org/2020/06/09/future-farming-healing-lithuanias-peatlands/

Stratford, J. Ornithological fauna of Baltoji Vokė, an important bird area. Acta Zoologica Lituanica. 1999, roč. 9, č. 3, s. 24–79. DOI: 10.1080/13921657.1999.10512297


Projekt byl podpořen:

 

Partneři projektu: