I přes neúspěšnou hnízdní sezónu břehoušů černoocasých přinášíme jednu pozitivní zprávu: odchované mládě z opuštěné snůšky už míří na zimoviště!

Populace břehouše černoocasého v České republice v průběhu posledních 40 let strmě klesá. Vhodné podmáčené luční porosty se staly vzácností a v současnosti se poslední hnízdní páry vyskytují pouze na Českobudějovicku.

Jedním z hlavních cílů ptačího parku Zbudovská blata je umožnit návrat břehoušů. Blata byla před jejich odvodněním ve druhé polovině 20. století významnou hnízdní lokalitou a současná hnízdiště se nacházejí velmi blízko ptačího parku. Abychom o tyto poslední břehouše nepřišli, probíhá souběžně s postupnou přípravou vhodného prostředí v parku také monitoring a ochrana břehouše černoocasého na lokalitách v okolí Českých Budějovic.

Kromě vysoké predace jsou hnízda ohrožena i zemědělskou činností. Ve spolupráci s hospodařícími subjekty je proto třeba zajistit, aby například kosení nebo intenzivní pastva neprobíhaly v blízkosti hnízd. Monitoring a ochrana probíhají ve spolupráci s místními orgány ochrany přírody i s profesionálními a amatérskými ornitology. Letos byl navíc z prostředků Jihočeského kraje financován projekt zaměřený na praktickou ochranu hnízd tohoto vzácného druhu.

V letošním roce byla na Českobudějovicku zaznamenána přítomnost dvou hnízdních párů a jednoho nezadaného samce břehouše černoocasého. Ačkoli se podařilo po domluvě se zemědělci zajistit vhodné podmínky, hnízdění letos – na rozdíl od loňského roku – kvůli predaci neproběhla úspěšně. V kulturní krajině, kde chybí přirozená kontrola početnosti malých predátorů ze strany těch větších, často dochází k jejich populační explozi, a tlak na ptáky hnízdící na zemi tak může být v některých místech či letech enormní. Velkým nebezpečím je také vstupování některých neukázněných pozorovatelů a především fotografů na hnízdní lokality, ale také například vjezd motorkářů.

Odborníci ze Zoo Hluboká úspěšně odchovali mládě břehouše

V jednom případě byla predována pouze část snůšky – ze tří vajec zůstala dvě neporušená. Břehouši hnízdo přesto opustili (ověřeno podle jejich nepřítomnosti a skutečnosti, že vejce byla studená). Po konzultaci s příslušným orgánem ochrany přírody převzali vajíčka do péče pracovníci Jihočeské zoologické zahrady Hluboká nad Vltavou, kde mají zkušenosti s odchovem mokřadních ptáků a provozují také záchrannou stanici pro volně žijící živočichy.

Čerstvě vylíhlý břehouš černoocasý. Foto: Monika Tesařová

Protože šlo o čerstvou snůšku, opuštěnou méně než před 24 hodinami, existovala určitá šance, že by se zárodky mohly dále vyvíjet a mláďata se nakonec vylíhnout. Obě vajíčka byla po převozu umístěna do ptačí líhně. Po čtyřech týdnech se na jednom začala objevovat prasklina a malý břehouš si postupně vykloval cestu ven. Vylíhlé mládě bylo po uschnutí přesunuto mezi mláďata tenkozobců, aby nevyrůstal sám. V druhém vejci byl zárodek odumřelý. Mládě úspěšně rostlo a ve věku jednoho měsíce bylo již plně vzrostlé a opeřené. 

Nekrmivá mláďata, jako je břehouš, mají velký potenciál pro návrat do volné přírody – schopnost sběru potravy i instinkt pro migraci mají hluboce zakódované. A tak byl mladý břehouš 1. července vypuštěn na rybník Dehtář, kde se v té době zdržovalo větší množství mokřadních ptáků. Na rybníce byl po vypuštění několikrát pozorován a bylo zřejmé, že se dobře adaptoval a dokáže si sám obstarávat potravu.

Břehouš si udělal zastávku v maďarském národním parku

Zoo Hluboká ve spolupráci s ornitology z Katedry ekologie ČZU v Praze vybavila mladého břehouše ještě před vypuštěním tzv. satelitním batůžkem – malým GPS lokátorem, který pravidelně odesílá údaje o jeho poloze. Díky němu víme, že pták po 17 dnech opustil rybník Dehtář a přesunul se na Neziderské jezero v Rakousku. Po krátkém odpočinku pokračoval do nedalekého Národního parku Fertő-Hanság v Maďarsku, kde se zdržuje už čtyři týdny a připravuje se na další cestu na zimoviště.

Trasa břehouše černoocasého vypuštěného 1. července na rybníce Dehtář (České Budějovice).

Zimoviště by se podle dostupných informací mohlo nacházet u Čadského jezera nebo ve vnitrozemské deltě řeky Niger v Mali. Je však dost možné, že nás v tomto ohledu ještě mladý břehouš něčím překvapí. 

Pokud mu bude přát štěstí, mohl by se stát vůbec prvním břehoušem černoocasým z české populace, u něhož budeme znát přesné zimoviště. Už samotný dosavadní výsledek ale považujeme za velký úspěch.

Velice děkujeme všem zúčastněným osobám a břehoušovi přejeme hodně štěstí na jeho dlouhé a náročné cestě!

Kryštof Chmel (správce ptačího parku Zbudovská blata)