Již několik týdnů se na mnoha místech republiky ozývá veselé švitoření jiřiček a vlaštovek, tolik typické pro teplé jarní dny. Oba druhy podnikají dalekou cestu ze zimovišť v subsaharské Africe do Česka, aby tu mohly zahnízdit a vyvést potomky – v těsné blízkosti lidí. Bohužel, každoročně se Česká společnost ornitologická (ČSO) setkává s případy cíleného shazování jiřiččích a vlaštovčích hnízd, ničení hnízdišť a zabraňování hnízdění, a to ze strany jednotlivců i organizací. To vše je v rozporu se zákonem. Ornitologové vyzývají veřejnost, aby jiřičkám a vlaštovkám pomohla vytvořit příznivé a bezpečné prostředí k jejich životu.
Po odletu ze zimoviště pod Saharou se jiřičky i vlaštovky zpravidla vracejí na místo, kde se narodily. „Především jiřičky jsou na svá hnízdiště silně vázané. Celé generace obývají tentýž objekt po desítky let. Oba druhy si staví hnízda na lidských stavbách. Vlaštovky uvnitř, nejčastěji ve stodolách, průjezdech či zemědělských objektech a stájích. Jiřičky naopak na vnějších zdech budov, nejčastěji pod římsami, v okenních nikách nebo v zapuštěných lodžiích,“ říká Lukáš Viktora, odborník ČSO na ochranu ptáků v zástavbě.
Každoročně se ČSO setkává s případy, kdy se někteří lidé snaží jiřičkám a vlaštovkám v hnízdění zabránit. „Lidé umisťují překážky do oken, a to včetně ostrých bodců, které se prodávají jako prostředek proti dosednutí zdivočelých domácích holubů. Jenže pro jiřičky mohou paradoxně sloužit jako opora hnízda. Problém je, že bodce, kovové i plastové, mohou ptáky zraňovat či zabít. Vlaštovkám zase lidé úmyslně zamezují vletět do objektu, kde mají hnízdiště. Setkáváme se i s případy, kdy lidé shazují hnízda s vejci i mláďaty, což je zcela nepochopitelný a barbarský čin. Navíc v rozporu se zákonem. Pokud někdo jiřičkám hnízdo shodí a zabrání jim ve stavbě hnízda nového, znamená to to pro ně předčasný konec sezóny. Jiné místo k hnízdění už si nezvládnou najít,“ doplňuje Viktora.
Pokud mají lidé obavy z trusu, který se bude hromadit pod hnízdem, stačí pod něj umístit podložku, která trus zachytí. „Podložku, širokou 20 – 30 cm, umisťujeme alespoň 30 cm pod hnízdem, aby nesloužila jako posed pro predátory. Po vylétnutí mláďat se pak dá jednoduše vyčistit,“ doplňuje Viktora.
Denně uloví stovky komárů, mšic a muchniček
Krmení mladých jiřiček a vlaštovek a jejich vyvádění z hnízda je krásná podívaná, která se odehrává v naší bezprostřední blízkosti. „Pozorováním okřídlených sousedů se můžeme naučit mnohé o ptácích a jejich způsobu života, a to ani nemusíme opouštět pohodlí domova. Vlaštovky a jiřičky jsou tradičním poslem jara. A také štěstím do domu, nejen symbolickým – když krmí mláďata, jedna vlaštovka i jiřička uloví denně stovky mšic, muchniček, komárů a dalšího drobného dvoukřídlého hmyzu,“ říká Gabriela Dobruská, která se v ČSO věnuje vzdělávání.
Pokud chce někdo jiřičkám a vlaštovkám pomoci, má příležitost. „Sucho, se kterým se Česko potýká, je pro tyto ptáky problém. Z vysušené hlíny hnízdo nepostaví, potřebují bláto, které dobře lepí. Každý z nás může jiřičkám pomoci tak, že jim na zahradě připraví nádobu s hlínou, kterou zalije vodou. Případně na záhonech vytvoří kaluže s bahnitými břehy. Pokud jsou jiřičky a vlaštovky v okolí, zdroj bláta najdou. Alternativou je umístění umělých hnízd,“ radí Dobruská.
Víte o hnízdění vlaštovek a jiřiček?
Vložte vaše pozorování ZDE
Veřejnost se může aktivně zapojit do mapování míst, kde jiřičky a vlaštovky hnízdí. Pro vkládání pozorování je určená faunistická databáze birds.cz. Ornitologové díky tomu získají důležitá data o tom, kde je potřeba tyto druhy chránit.
Synantropním ptákům a možnostem, jak jim pomoci, se bude věnovat kampaň Sídla bezpečná pro ptáky, která bude probíhat od 4. do 13. května na Facebooku ČSO, a to v rámci projektu Okřídlení sousedé, podpořeným grantem z Norských fondů.
Jak poznat jiřičku od vlaštovky?
Klikněte pro zvětšení
Okřídlení sousedé je projekt zaměřený na zlepšování stavu životního prostředí v ekosystémech prostřednictvím vzdělávacích a osvětových aktivit zaměřených na širokou veřejnost. Ukáže možná řešení a motivuje k aktivnímu zapojení. Využívá konceptu deštníkových druhů – prostřednictvím několika charismatických druhů z červeného seznamu usiluje o ochranu ekosystému jako celku. Těmito druhy jsou: pozitivně vnímaný čáp bílý, jiřička a vlaštovka jakožto konfliktní druhy a kavka, sova pálená, sýček a netopýři (vrápenec malý, netopýr dlouhouchý, velký a brvitý), kteří jsou ohroženi stavebními úpravami. Důraz bude kladen i na problematiku kolizí ptáků se skly. V případě konfliktních druhů bude projekt pozitivně ovlivňovat i posun veřejného mínění ve prospěch soužití s člověkem. Cílem projektu je i vzdělat odbornou veřejnost a zvýšit její kompetence v oblasti ochrany přírody.
Česká společnost ornitologická (ČSO) je dobrovolné zájmové sdružení profesionálních pracovníků i amatérů zabývajících se výzkumem a ochranou ptáků, zájemců o pozorování ptáků a milovníků přírody. V České republice zastupuje organizaci BirdLife International, největší mezinárodní sdružení na ochranu ptáků. ČSO zkoumá a chrání ptáky, jejich prostředí a přírodu jako celek a svou činností k tomu motivuje i širokou veřejnost. Prosazuje ochranu přírody založenou na vědeckých poznatcích a pomáhá rozvoji ornitologie i ochrany ptáků bez ohledu na politické hranice. ČSO usiluje o svět, kde žijí lidé a ptáci v harmonii, kde lidé s pokorou obdivují přírodu, snaží se jí porozumět a využívají ji udržitelně pro sebe, pro ptáky i pro ostatní organismy. V současné době má ČSO přes 6000 členů.