Text: Vojtěch Sládeček
Členové ČSO měli v květnu 2011 příležitost se vypravit do Polska a navštívit rozsáhlé mokřadní biotopy Biebrzańského národního parku. Vojtěch Sládeček připravil malé ohlédnutí za touto letos první zahraniční členskou exkurzí, které fotografiemi doplnili Jan Havlíček, Petr Kolka, Denisa Mikešová, Zuzana Pangracová, Vojtěch Sládeček, Jana Škorpilová a Petr Tichý.
Biebrzaňský národní park, tvořený meandry řeky Biebrzy a rozsáhlými mokřinami, je domovem mnoha živočišných druhů. Od bobra, jenž dal řece jméno, po jednoho z nejvzácnějších ptáků Evropy – rákosníka ostřicového.
Ten se vyskytuje na dvou lokalitách v Polsku, na západní hranici a pak zde na severovýchodě v tomto největším polském národním parku. Není divu že se tato ornitologická destinace stala cílem letošní členské exkurze ČSO.
Po kodrcavé noci v autobuse jsme se ráno vzbudili uprostřed staveniště. Bagry. Válce. A zase bagry. To se Poláci pustili do oprav svých silnic, a to skutečně ve velkém. Díky tomu jsme mohli už po zcela nové silnici dojet do vesničky Osowiec, kde je informační centrum národního parku. Zhlédli jsme výstavu vycpanin i film, a mohli jsme pokračovat na lokalitu Zajki. Dojeli jsme tam po takzvané carské cestě, která na opravu stále čeká. Ještě rozklepanýma rukama jsme popadli dalekohledy a vyrazili do terénu. Uvítali nás rybáci bělokřídlí.
Jejich kousky byly téměř na dosah. Přesným opakem byl orel křiklavý, pro něhož jsme byli jen pouhými tečkami na povrchu. Jen díky svému dobrému zraku nás jistě dokázal rozlišit od volně se pasoucích krav, kterých bylo okolo požehnaně. Absence ohradníků jim evidentně zcela vyhovovala. Zato jespáci bojovní měli nějaké vážné připomínky a námitky na své soky. Nechali jsme je tedy trénovat boj pod dohledem dudka a jeli se podívat jak správa parku bojuje s náletem, kterým zarůstají místní mokřady.
Lidé tyto louky dříve ručně kosili, ale doba se změnila a už to není v módě. Park sice pořádá mistrovství v kosení luk, ale zdaleka to nestačí na celou rozlohu. Losi a krávy také část spasou, ale pořád je to málo. Jako nejúčinnější se jeví sekání luk rolbou, speciálně upravenou, aby nezapadla do rašeliny. Co dělají s tunami posečené trávy, keřů a jiné biomasy smíchané v jeden mišmaš? Suší je a lisují je na topné pelety. Určitě inspirace do budoucna na Josefovské louky. Ale z dojmů nám vyhládlo a tak byl nejvyšší čas přemístit se do hotelu Zbyszko ve vesnici Goniadz.
Zrána jsme vyrazili prozkoumat západní okraj parku, tentokrát s průvodkyní. Poprchávalo, ale to nezabránilo konipasu citronovému aby nám předvedl svoji žluť.
Naši pozornost si po chvilce uzurpoval los, válející se na okraji lesa. Je jenom dobře, že na zážitky s dalšími losy jsme nemuseli čekat dlouho. Cestou k pozorovatelně na nás vodní živel připravil další zkoušku.
Museli jsme se přebrodit přes několik jezírek. Vpřed nás poháněly důtky chřástala kropenatého a věděl proč. Ve chvíli, kdy jsme byli pod střechou pozorovatelny, změnila se přeháňka v silný déšť. Když to přírodu omrzelo, vyrazili jsme do obce Burzyn, kde jsme krátce pozorovali krásné meandry a slepá ramena.
Něco takového se u nás už jen tak nevidí. Takhle rozlehlé mokřady jsou určitě přeplněným stolem pro čápy bílé. Ti to také dokáží náležitě ocenit a hnízda s mladými jsou doslova na každém rohu. Místy pět i více obsazených čapích hnízd na vesnici
Třetí den začal procházkou po okolí Goniadzu. Je to místo, kde je park nejužší, ale to zdaleka neznamená, že je tam, co se ptačích druhů týče, nejchudší. Užili jsme si bekasinu otavní, orla mořského, rybáky bahenní, slavíka tmavého a spousty jiných.
Po návratu z vycházky jsme si naposledy prohlédli nejen náš hotel, neboť v těsném sousedství s námi žili v dírách fasády špačci a vrabci. Než stačili přinést další várku potravy, jeli jsem už po děravé carské cestě. Po obou stranách byly borovice a mezi nimi jalovce. Brzy tuto dvojici vystřídaly břízky usazené v kobercích mechu a bíle kvetoucích rostlin. Na soutoku Narewu a Biebrzy nás krom čápů, čekaly další sněmy rokujících jespáků bojovných. Čejky jim svými křídly mávaly fauly a zvláště nesportovní chování oznamovaly plačtivým křikem. Blížilo se velké finále, které se neobejde bez řádného publika. Zpočátku tichý remízek ožil, když si člověk nasadil sluchátka spojená s mikrofonem a parabolou.
Vskutku užitečná pomůcka pro nahrávání hlasů ptáků a zajímavé zpestření exkurze. Závěrečná část zápasu o co největší počet spatřených druhů se odehrávala na lokalitě Bagno Ławki. Zapadalo slunce a na počest vítězů zazněla hymna z hrdla váženého hosta rákosníka ostřicového.
A kdo že to mistrovství vlastně vyhrál? No přece my všichni a to díky skvělé organizaci našeho týmu. Díky organizátoři.
Seznam pozorovaných ptačích druhů (129 druhů + 3 nejisté):
| potápka rudokrká | datel černý |
| potápka roháč | strakapoud velký |
| kormorán velký | skřivan polní |
| bukač velký | skřivan lesní |
| volavka bílá | břehule říční |
| volavka popelavá | vlaštovka obecná |
| čáp černý | jiřička obecná |
| čáp bílý | linduška luční |
| labuť velká | linduška lesní |
| husa velká | konipas bílý |
| kachna divoká | konipas luční |
| kopřivka obecná | konipas citronový |
| ostralka štíhlá | ťuhýk šedý |
| lžičák pestrý | střízlík obecný |
| hvízdák eurasijský | slavík obecný |
| čírka obecná | slavík tmavý |
| čírka modrá | slavík modráček |
| polák velký | rehek zahradní |
| polák chocholačka | rehek domácí |
| hohol severní | bělořit šedý |
| orel mořský | bramborníček hnědý |
| orel křiklavý | drozd kvíčala |
| orel volavý ? | drozd brávník |
| moták pochop | kos černý |
| moták lužní | pěnice slavíková |
| káně rousná | pěnice černohlavá |
| káně lesní | pěnice pokřovní |
| ostříž lesní | pěnice hnědokřídlá |
| jestřáb lesní | rákosník proužkovaný |
| včelojed lesní | rákosník ostřicový |
| luňák hnědý ? | rákosník obecný ? |
| luňák červený | rákosník zpěvný |
| sokol stěhovavý | rákosník velký |
| chřástal polní | cvrčilka slavíková |
| chřástal vodní | cvrčilka říční |
| chřástal kropenatý | cvrčilka zelená |
| slípka zelenonohá | sedmihlásek hajní |
| lyska černá | budníček větší |
| jeřáb popelavý | budníček menší |
| ústřičník velký | budníček lesní |
| kulík říční | lejsek šedý |
| čejka chocholatá | lejsek černohlavý |
| jespák bojovný | sýkora koňadra |
| vodouš bahenní | sýkora modřinka |
| pisík obecný | sýkora babka |
| vodouš rudonohý | mlynařík dlouhoocasý |
| vodouš tmavý | moudivláček lužní |
| vodouš šedý | straka obecná |
| břehouš černoocasý | sojka obecná |
| bekasina otavní | kavka obecná |
| racek chechtavý | havran polní |
| racek žlutonohý | vrána obecná šedá |
| racek malý | krkavec velký |
| rybák bahenní | špaček obecný |
| rybák bělokřídlý | žluva hajní |
| rybák černý | vrabec domácí |
| rybák obecný | vrabec polní |
| holub hřivnáč | pěnkava obecná |
| hrdlička zahradní | stehlík obecný |
| hrdlička divoká | zvonek zelený |
| kukačka obecná | konopka obecná |
| kalous pustovka | zvonohlík zahradní |
| rorýs obecný | hýl rudý |
| dudek chocholatý | strnad rákosní |
| žluna zelená | strnad obecný |
| žluna šedá | strnad luční |