Plameňáková revoluce: V Albánii se bojuje o poslední divočinu Evropy. ČSO varuje před ničením unikátního pobřeží

V Albánii vrcholí bezprecedentní mobilizace občanské společnosti, kterou někteří označují za „plameňákovou revoluci“. Reaguje na ničení chráněného území Vjosa-Narta kvůli výstavbě luxusního resortu spojovaného se zeťem Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem. Tisíce lidí v ulicích Tirany i dalších světových měst požadují zastavení prací a ochranu unikátního přírodního dědictví Albánie. Česká společnost ornitologická (ČSO) jako partner organizace BirdLife International situaci monitoruje a potvrzuje, že rozsah ekologických škod je už nyní alarmující. Zároveň vyzývá k podpisu mezinárodní petice za záchranu této jedinečné přírodní lokality. 

Vzácná příroda pod koly buldozerů 

Zatímco řada médií řeší především politický kontext celé kauzy, ve hře jsou zejména konkrétní přírodní hodnoty mezinárodního významu. Lokalita Pishë Poro–Narta a její okolí představují jedny z posledních úseků divokého pobřeží Středozemního moře a jsou domovem více než 200 druhů ptáků. Jde o klíčové hnízdiště ohrožených pelikánů kadeřavých i ikonických plameňáků růžových, kteří se stali symbolem celého odporu. Oblast je zároveň jedním z posledních útočišť tuleňů středomořských a hnízdištěm karet obecných. Lokalita je i významnou tahovou zastávkou pro řadu druhů, které hnízdí také ve střední Evropě, a destrukce těchto míst tak má dopady daleko za hranicemi jednotlivých států. 

Na lokalitě Pishë Poro–Narta se vyskytuje přes 200 druhů ptáků. Hnízdí zde i plaměňáci růžoví, kteří se stali symbolem celého odporu. Foto: Rajmond Kola

V oblasti nyní bez řádných povolení podle albánské legislativy a bez posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) pracují těžké stroje, které nelegálně likvidují prastaré písečné duny a zasypávají mokřady štěrkem. 

Mezi těmi, kdo měli možnost situaci počátkem letošního května posoudit přímo v terénu, byl i Viktor Bečvář z oddělení ochrany ptáků ČSO: „Na místě už probíhaly mimo jiné počáteční stavební aktivity, oplocování dotčeného prostoru, razantní úpravy přístupových komunikací a pohyb těžké techniky přímo na přírodně cenných lokalitách. Tato zkušenost jen posílila naše přesvědčení, že nejde o marginální zásah, ale o zásadní proměnu území.“   

Dle albánské organizace na ochranu životního prostředí a partnera BirdLife PPNEA je takto rozsáhlá destrukce v chráněném území v historii Albánie naprosto bezprecedentní. Probíhající práce už narušily i propojení laguny s mořem, což může vyústit v drastické dopady na celkovou ekologickou stabilitu území. 

Právo ohnuté ve prospěch investorů a evropské varování 

Kritická situace nastala poté, co albánský parlament v únoru 2024 narychlo změnil zákon o chráněných územích a otevřel tak dveře luxusní výstavbě v chráněných lokalitách. Zákon nyní doslovně vyjímá z omezení „stavby výjimečné kvality, s pěti hvězdičkami a více” a související pohostinské činnosti.  

To, že se přímo do zákona na ochranu přírody zakotví výjimka pro luxusní resorty, je skutečně nevídané. Jde o jeden z nejbrutálnějších legislativních textů, s jakými jsem se za svou kariéru v oblasti ochrany životního prostředí setkal,“ komentoval pro CNN změny v albánské legislativě Ariel Brunner, regionální ředitel BirdLife Europe. 

Tyto kroky jsou v přímém rozporu se standardy Evropské unie, konkrétně se směrnicemi o ptácích a o stanovištích. Evropská komise již Albánii, která usiluje o vstup do EU do roku 2030, v posledních dnech varovala, že tento postup může být v rozporu s plněním podmínek, které musí kandidátské země splnit pro vstup do Unie. 

Plameňáková revoluce 

BirdLife International a jeho národní partneři hrají v celém procesu zásadní roli při poskytování odborných podkladů, komunikaci tématu směrem k veřejnosti i jednání s národními i evropskými institucemi. Klíčovou úlohu sehrává albánská organizace PPNEA, která stojí v čele občanského odporu proti ničení delty řeky Vjosa a jejího okolí. Ten dosáhl nevídaných rozměrů a trvá už řadu dní. Do ulic Tirany vyšly tisíce lidí, kteří s nafukovacími plameňáky a transparenty protestují proti netransparentnímu rozprodeji krajiny. 

Pozoruhodné a inspirativní je, jak silnou reakci vyvolala právě témata úzce spojená s ochranou přírody. Dění v Albánii může být povzbuzením i pro další země, protože ukazuje, že obrana přírodního dědictví dokáže oslovit širokou veřejnost a stát se silným společenským tématem. Solidární protesty se konají také v New Yorku, Londýně, Bruselu či Berlíně. 

Podpořte záchranu Vjosa-Narta 

Veřejnost může podpořit úsilí o zastavení destrukce podpisem mezinárodní petice, která požaduje okamžité ukončení stavebních prací a respektování zákonů na ochranu přírody. 

Odkaz na petici: Protect Vjosa–Narta: Stop Construction in Protected Natural Areas 

ČSO se připojuje k výzvě BirdLife International a žádá albánské instituce o: 

  • Okamžité zastavení všech stavebních prací v oblasti Pishë Poro–Narta. 
  • Plnou obnovu poškozených stanovišť na dotčených lokalitách. 
  • Důsledné vyšetření nelegálních aktivit a změn zákonů, které umožnily vznik této situace. 
  • Zajištění transparentnosti a práva občanů na účast v rozhodovacích procesech o krajině, v níž žijí.