Autor: Daniel Křenek

Čtyři druhy sov, jeřábky, datly černé nebo ořešníky a dokonce neobvyklé pozorování strakapouda bělohřbetého. To všechno se podařilo zaznamenat na třetím ročníku Jesenického houkání, které proběhlo předposlední  březnový víkend v jižní části CHKO a ptačí oblasti Jeseníky.  Mapování provedlo 20 účastníků, kteří prošli během víkendu 19 tras v délce téměř 190 kilometrů.  

Ihned po pátečním příjezdu se účastníci rozdělili do dvou až tříčlenných skupinek a vyrazili na noční trasy.  Po sobotním odpoledním oddychu  následovaly denní pochůzky  zaměřené především na šplhavce, jeřábky a další denní druhy. Čas kolem setmění byl věnován zjišťování kulíška nejmenšího a když padla tma, skupinky se po stejných trasách vracely a mapovaly ostatní druhy sov.  

Nejběžnějším druhem byl tradičně puštík obecný s 20 teritorii, následován sýcem rousným s 10 houkajícími samci a kulíškem nejmenším, který byl slyšen na čtyřech místech.  Na dvou lokalitách byl zaslechnut výr, z toho jedno hnízdiště se nachází blízko základny. Pouze v jednom případě byl zaznamenán kalous ušatý. I přes značnou snahu některých skupinek se nepodařilo potvrdit výskyt puštíka bělavého, který v oblastí také hnízdí.  Radost udělaly alespoň  nálezy vzácného jeřábka lesního na dvou lokalitách a  jedna skupinka měla štěstí a slyšela ořešníka kropenatého.  Ze šplhavců byla potvrzena 4 datlí teritoria, ale vzácný datlík tříprstý se letos neukázal. Zlatým hřebem však bylo zcela neobvyklé pozorování strakapouda bělohřbetého, které se poštěstilo mladým ornitologům Martinovi Loníčkovi a Lukášovi Kohoutovi. Strakapouda zahlédli ve starých bučinách nedaleko zříceniny hradu Rabštejn a podařilo se jej i zdokumentovat. Následná kontrola začátkem května už jeho výskyt nepotvrdila a je pravděpodobné, že šlo o ptáka zastiženého na potulce a oba pozorovatelé měli neuvěřitelné štěstí.    

Cílem této akce nebylo jen mapování sov, ale také především setkání lidí s podobnými zájmy, kteří se zde mohli seznámit a vyměnit si své zkušenosti. Vznikla nová přátelství, účastníci Houkání se dozvěděli nové informace o činnosti ČSO, monitoringu ptáků a jesenické přírodě.  Další ročník  jesenického houkání potvrdil, že tyto akce jsou nejen pro ptáky, ale i pro lidi a mají smysl.   

Jesenické houkání bylo podpořeno malým členským grantem ČSO a Agenturou ochrany přírody, děkujeme!