Exkurze do Národního parku Wattenmeer v severním Německu (blízko hranic s Dánskem) proběhla 4. až 8. května 2012. Denisa Mikešová připravila malé ohlédnutí za exkurzí, které fotografiemi doplnili Martin Lazarovič, Petr Tichý, Vladislava a Jiří Sládečkovi a Denisa Mikešová.
Naše výprava za ptáky wattových moří v severním Německu začala bezesnou nocí. Zatímco náš autobus polykal kilometry, snažili jsme se v bizarních polohách skrčenců spát. A tak není divu, že jsme náš zdárný příjezd do prostřední části národního parku Beltringharten Koog přivítali jako vysvobození. Naše nadšení však brzy zchladil silný vítr, kvůli kterému jsme ihned s chutí nasazovali kulichy a ti, kdo je měli, i rukavice. Kdyby nefoukalo, bylo by příjemně teplo. Ale neodbytný vítr nás provázel celý první den.
Na začátku exkurze nás přivítalo slunečné, ale poměrně větrné počasí. Foto: Vladislava a Jiří Sládečkovi
První částí parku nás provázel Dr. Andresen. Poskytl nám odborný výklad a ochotně odpovídal na každou naši otázku. Avšak fotografy brzy začaly svrbět prsty, že zahálejí a nemačkají spouště fotoaparátů, a tak se záhy oddělili a popocházeli a plížili se podél rákosí svým tempem. Aby také ne!
Husice liščí byly k vidění na každé naší zastávce. Foto: Martin Lazarovič
Však se to kolem nás ptactvem jen hemžilo! Přivítala nás hejna černobílých bernešek bělolících, dále husice liščí, husy velké, různé druhy kachen (lžičáci, čírky obecné, chocholačky, kopřivky atd.) a bahňáků (voudouši tmaví, rudonozí, šedí a bahenní, jespáci obecní, pisily a kulíci říční a bledí atd.), nechyběly ani hnízdící labutě. Z rákosin se ozývali rákosníci proužkovaní, strnadi rákosní a dokonce bukač velký, na vodním kanále hnízdila potápka roháč. Mezi tím vším pobíhali neposední ústřičníci a za hlasitého volání předváděly své vznosné lety čejky. Tím ovšem výčet ptáků zdaleka nekončí…
Vodouš tmavý ve svatebním šatě. Foto: Martin Lazarovič
Když jsme došli k hrázi, jež připomínala opuštěný středověký obranný val, na kterém se pokojně popásaly desítky ovcí s jehňaty, naskákali jsme do autobusu a přejeli do severní části národního parku Beltringharten Koog. Tam již na mnohé dolehla únava z nočního cestování. Kromě břehoušů rudých a černoocasých, tenkozobců, vodoušů tmavých, husic liščích, ústřičníků a zajíců :-), byly k vidění skupinky ornitologů, jak se roztroušeně povalují po valu mezi ovcemi a nic nedbaje na zaschlé bobky spokojeně pozorují přelétávající opeřence.
Všudypřítomné ovce a jehňata pasoucí se na valech, které byly postaveny, aby bránily proniknutí mořské vody do vnitrozemí. Foto: Vladislava a Jiří Sládečkovi
Navečer jsme se přesunuli do kempu „U tuleně“ poblíž městečka Simonsberg. Na wattová bahna Severního moře to bylo, co by kamenem dohodil. Toho využili někteří otrlí cestovatelé a zarputilí fotografové z naší výpravy a ještě po večeři se vydali na průzkum blízkého okolí.
Lovící rybák. Foto: Denisa Mikešová
Ráno v šest nás vyburcovalo zvonění budíků na mobilních telefonech. Přesto se vstávalo skvěle, alespoň mně :-). Čekal nás totiž údajně nejkrásnější den, který jsme měli strávit na ostrově Hallig Hooge. Plavba trvala něco málo přes hodinu a nebyla vůbec nudná. značnou část cesty nás doprovázeli rackové a rybáci obecní a dlouhoocasí. Nalétávali na loď a z výšky pátrali po rybkách, které se ve víru způsobeném lodním šroubem stávaly snadnou kořistí. Zlatým hřebem byli i tuleni obecní, jejichž hlavy se občas vynořovaly z vody v uctivé vzdálenosti od plující lodě, nebo se líně povalovali na písečných lavicích.
Na ostrovech se staví obydlí jen na uměle navršených kopcích. Z důvodu pravidelných záplav během zimního období jsou pak tyto kopce jediná nezaplavené místa na ostrovech. Foto: Vladislava a Jiří Sládečkovi
Ostrov se zhruba stovkou sezónních usedlíků, živících se převážně turismem, nás přivítal krásným počasím. Ačkoli jsme to na placatém ostrůvku ležícím v širém moři po včerejším větrném dnu nepředpokládali, téměř nefoukalo. Mohli jsme si tudíž (až na malou přeháňku) do sytosti užívat pozorování ptáků i jejich fotolovů. Každý z nás, ať „birdwatcher“ či fotograf, se cítil jako v ráji! Těch bernešek tmavých, ústřičníků, břehoušů rudých, jespáků rezavých a obecných, kameňáčků pestrých, kajek (dokonce s mláďaty) a kulíků bledých i zlatých, bělořitů šedých, a o kormoránech, raccích, rybácích malých ani nemluvě! Tolik „opeřenců na jedné hromadě“ jsem osobně ještě na vlastní oči neviděla! Škoda jen, že jsme zde nemohli strávit celý týden! A snad i to by bylo málo, aby člověk všechnu tu nádheru ptactva vychutnal a i nějakou tu dobrou fotečku pořídil.
Viděli jsme i několik rybáků malých. Foto: Petr Tichý
Naše mladá průvodkyně Flor z místní organizace Schutzstation Wattenmeer nás nejen seznámila s místními ptačími obyvateli, ale vysvětlila i mnoho z jejich ekologie a ochrany. Dozvěděli jsme se například, proč zde potkáváme jen samé bernešky tmavé a žádné bělolící, kterých jsme si dostatečně užili předchozího dne. Menší bernešky tmavé totiž v konkurenci s většími berneškami bělolícími neobstojí a tak zvolily ústup na ostrovy. Ostrovy jsou pravidelně zaplavovány mořem až 5-10x během zimy a záplavy jsou tak dokonalé, že z vody trčí jen domy vybudované na uměle navršených pahorcích. Díky těmto záplavám je pak vegetace ostrovů velmi slaná, což ale berneškám tmavým nevadí (mají dokonce podobně jako trubkonosí na zobáku žlázy vylučující přebytečnou sůl). Bernešky bělolící toto přizpůsobení nemají a tak o slané ostrovy nejeví zájem a přenechávají je berneškám tmavým.
Elegantní bernešky tmavé obývají především ostrůvky. Foto: Petr Tichý
Dozvěděli jsme se také alarmující zprávu, že úživnost wattových moří rapidně klesá, což může být kritické pro obrovská množství ptáků, zastavujících se zde při své cestě na nebo z severských hnízdišť. Vždyť jen takový jespák rezavý, poté co sem celý vyhladovělý dorazí, se musí vykrmit na dvojnásobek své váhy! Proto je velmi důležité nerušit nejen hnízdící ptáky, ale i ty co „jen“ shánějí potravu. Za poklesem úživnosti stojí jak jinak než člověk – například intenzivní lov slávek, spojený s odebíráním mladých slávek z přírody, způsobuje úbytek mnoha ptačích druhů, například ústřičníků nebo kajek.
Ústřičníci ještě tokali. Foto: Petr Tichý
Třetí den byl o poznání nudnější. Alespoň zpočátku. Dopoledne a část odpoledne jsme strávili pěší výpravou na lokalitu Westerspätinge/Adolfskoog, někteří zvolili poklidnější courání kolem kempu. Přiznávám, byli jsme zmlsaní ptačím ostrovem, ale i tak v porovnání s jinými lokalitami, které jsme navštívili, zde bylo ptactva málo. Pokud zde bahňáci byli, lebedili si uprostřed wattových blat, což bylo pro nás fotografy přespříliš daleko od břehu. I tak jsme ale na několika rybnících mohli obdivovat čírky modré i obecné, lžičáky pestré, hvízdáky eurasijské i ostralky štíhlé, v rákosí přeletoval slavík modráček středoevropský a nad rákosím kroužili motáci pochopi.
Pozorovatelna ve Katinger Watt. Foto: Vladislava a Jiří Sládečkovi
Ještě ten den jsme kolem půl páté „přistáli“ na naší poslední lokalitě Katinger Watt a hned mnozí z nás litovali. Ne, že by byla lokalita tak špatná, ba právě naopak! Ačkoli se nedala srovnávat s fascinujícím ostrovem, i zde byl malý ptačí ráj. Hnízdily zde desítky tenkozobců opačných, v louce se rozvážně popásaly husy velké, některé páry měly vyvedená housata. V rákosinách jsme se opět setkali se strnadem rákosním a o kus dál na vodě plavaly pestré husice liščí společně s potápkami roháči, poláky chocholačkami, ostralkami, hvízdáky a lžičáky. Lokalita měla velké plus, kterým byly vybudované pozorovatelny, z nichž se také bezvadně fotografovalo. Škoda jen, že jsme tuto část parku museli proběhnout v mírném poklusu. Vždyť jen s tenkozobci zasedlými na hnízdech by leckterý ornitolog dokázal strávit dlouhé minuty, ba třebas i nějakou tu hodinku. Obzvláště jsou-li pro něj bahňáci vzácní, protože se s nimi v koutě České republiky, kde bydlí, běžně nesetkává.
Husy velké s rodinkami. Foto: Denisa Mikešová
S Národním parkem Wattové moře jsme se loučili v zapadajícím slunci. V bahně poměrně blízko u břehu se brodili ústřičníci a červenými zobáky dolovali potravu. Paprsky k obzoru se sklánějícího slunce barvily bahno do růžova a ptáci na něm již byly jen černými siluetami. Spoušť fotoaparátu naposledy cvakla.
Tenkozobci opační. Foto: Martin Lazarovič
Seznam 117 druhů viděných na exkurzi:
| potápka roháč | vodouš bahenní |
| potápka černokrká | kameňáček pestrý |
| potápka malá | racek chechtavý |
| kormorán velký | racek stříbřitý |
| bukač velký | racek žlutonohý |
| volavka popelavá | racek mořský |
| kolpík bílý | racek bouřní |
| čáp bílý | rybák dlouhoocasý |
| labuť velká | rybák obecný |
| husa sněžní | rybák malý |
| husa velká | rybák černý |
| berneška tmavá | rybák severní/černozobý? |
| berneška bělolící | holub hřivnáč |
| berneška rudokrká | hrdlička zahradní |
| husice liščí | kukačka obecná |
| husice nilská | rorýs obecný |
| kachna divoká | skřivan polní |
| kopřivka obecná | chocholouš obecný |
| hvízdák eurasijský | vlaštovka obecná |
| čírka obecná | jiřička obecná |
| čírka modrá | břehule říční |
| ostralka štíhlá | linduška luční |
| lžičák pestrý | linduška rudokrká |
| polák chocholačka | konipas bílý |
| polák velký | konipas luční |
| kajka mořská | pěvuška modrá |
| hohol severní | slavík modráček |
| morčák prostřední | slavík obecný |
| orel mořský | bělořit šedý |
| moták pochop | králíček obecný |
| káně lesní | kos černý |
| káně rousná | drozd zpěvný |
| poštolka obecná | drozd kvíčala |
| sokol stěhovavý | červenka obecná |
| bažant obecný | cvčilka zelená |
| slípka zelenonohá | rákosník obecný |
| lyska černá | rákosník proužkovaný |
| ústřičník velký | rákosník velký |
| tenkozobec opačný | pěnice hnědokřídlá |
| pisila čáponohá | pěnice pokřovní |
| bekasina otavní | pěnice černohlavá |
| kulík písečný | budníček menší |
| kulík říční | budníček větší |
| kulík mořský | sýkora modřinka |
| kulík bledý | sýkora koňadra |
| kulík zlatý | straka obecná |
| čejka chocholatá | sojka obecná |
| jespák obecný | vrána obecná černá |
| jespák rezavý | vrána obecná šedá |
| jespák písečný | havran polní |
| jespák bojovný | špaček obecný |
| břehouš černoocasý | vrabec domácí |
| břehouš rudý | vrabec polní |
| koliha velká | pěnkava obecná |
| koliha malá | konopka obecná |
| pisík obecný | stehlík obecný |
| vodouš tmavý | zvonek zelený |
| vodouš rudonohý | strnad rákosní |
| vodouš šedý |