Text: Ondřej Kulhánek
V termínu od 26. 4. do 3. 5. 2025 se konala další ze zahraničních exkurzí ČSO a její cílovou destinací bylo Španělsko, konkrétně Extremadura, nacházející se na západě země podél hranic s Portugalskem. Program byl velmi bohatý a těšili jsme se na úžasné zážitky, které se také dostavily, a to v míře opravdu vrchovaté (včetně zážitků neornitologických).
Den první – Alespoň na skok do NP Doñana
Odlet v sobotních ranních hodinách z Prahy do Sevilly byl bezproblémový. Sešli jsme se ráno ve čtyři hodiny na letišti, zběžně se seznámili a šup do letadla. Okolo desáté už jsme v Seville naskakovali do pohodlných mikrobusů a mířili rovnou za ptačími dobrodružstvími. Již na letišti jsme pochopitelně zaznamenávali první druhy, jako rorýse, jiřičky nebo vrabce.
První faktická zastávka na nákup v Lidlu ukázala, že ornitolog se duší prostě nezapře a rovnou jsme pozorovali první chocholouše, špačky černé a straky iberské, vše okořeněné přeletem orlíka krátkoprstého a orla nejmenšího. Pak už nás čekala vyhlášená ptačí oblast Doñana s několika krásnými místy k navštívení. Po cestě se nám naskytla možnost sledovat z auta i trochu místního folklóru v podobě náboženských procesí, včetně typicky andaluských jezdců na koních s tradičními klobouky.
První ornitologickou zastávkou byla známá zátoka Marisma del Rocío s celou řadou vodních druhů ptáků, kde jsme mohli poprvé obdivovat elegantní plameňáky růžové, sledovat velké počty čápů bílých, kolpíky nebo poláky, zrzohlávky, husy i husice. K tomu se nám ukazovali i všudypřítomní luňáci hnědí a dále první žluvy hajní, pěnice bělohrdlé nebo ťuhýci rudohlaví, kteří jsou opravdu velcí fešáci. Následoval přesun na další lokalitu (La Rocina) s malým návštěvnickým centrem a okružní cestou s ornitologickými pozorovatelnami. Infrastruktura je v této části Španělska pro pozorovatele ptactva velmi rozvinutá, nejrůznější chodníčky, lavičky, cedule a již zmíněné pozorovatelny jsou dostupné prakticky u každého významnějšího hotspotu. Zde se nám navíc i střídali biotopy světlého lesa s mokřady a vodními plochami a celá procházka tak byla velmi atraktivní. Přibylo nám i dalších pár druhů jako cetie, rybák černozobý, sedmihlásek švitořivý nebo druhý z „iberských“ druhů, totiž budníček iberský.
Další zastávka byla v Laguně del Acebuche, opět s návštěvnickým centrem, chodníčky a pozorovatelnami, kde jsme narazili na dalšího orlíka, vlhy pestré, straky iberské, první dudky chocholaté nebo chocholouše vavřínového. Po cestě na hotel jsme se zastavili ještě u moře a blízkých písečných dun, kde jsme pozorovali racky (středomořský, žlutonohý, zelenonohý), rybáky malé nebo orlovce říčního. Spokojení jsme se pak přesunuli do městečka Punta Umbria, dali si večeři, případně i krátkou procházku a šli spát.
Druhý den – Od solných pánví přes římské památky na španělský venkov
Snídaně byla ráno na osmou hodinu a tak řada z nás využila času ještě na procházku po městě a pobřeží, což se určitě vyplatilo, jelikož jsme zaznamenali řadu velmi pěkných druhů, jako koliha malá, kamenáček pestrý, dudek chocholatý, ústřičník velký nebo terej bílý. Snídaně v osm hodin se pak ukázala jako spíše orientační čas, jelikož ten plyne ve Španělku mírně odlišně. Po snídani jsme se opět nalodili do aut a přejeli na nedalekou lokalitu Marismas del Odiel, tedy do oblasti široké delty a kanálů s řadou podmáčených míst a také salin. Již při příjezdu jsme mohli opět obdivovat nádherné plameňáky, krmící se nedaleko od silnice na salinách, a následně se přesunuli na jednu z pozorovatelen poblíž, kde byl výhled na klikatící se kanál s bahny podél břehů, což byl zaručený magnet pro bahňáky. A že jich tam bylo! Přes stovku kulíků bledých, přes 200 jespáků obecných, desítky jespáků křivozobých a bojovných, kulíků písečných a mořských, kolihy malé, břehouš černoocasý i rudý, k tomu kolpíci, volavky, rybáci, orlovci, motáci (lužní a pochop) a racci, no prostě malý ptačí ráj.
Ale s Doñanou už jsme se museli pomalu loučit a vypravit se na celodenní přejezd směr Extremadura. Po cestě ještě nechyběla další fantastická zastávka ve městě Mérida, která byla nejen ptačí, ale i historická. Město je totiž římského původu a najdete v něm amfiteátr, prastaré akvadukty a také dlouhatánský římský most, vedoucí přes řeku Guadianu. A právě z tohoto mostu pak můžete pozorovat ostrovy na řece, z nichž jeden je velkou hnízdní kolonií pro volavky rusohlavé, kolpíky bílé a ibisy hnědé. Stát na mostě a sledovat, jak vám nad hlavou neustále přeletují tito překrásní ptáci, doplnění o břehule říční, rorýse obecné i velké, jiřičky a vlaštovky, to se prostě nikdy neomrzí. Ke všemu jsme měli štěstí i na krásné pozorování žluvy hajní, která se několik minut vystavovala na stromě na břehu řeky. Potom už zpět k autům a pokračujeme krajinou směrem k našemu ubytování ve městě Madroñera.
Třetí den – Slétají se nad námi hejna supů
Další den je opět plný zážitků, a to nejen skrze ptactvo. Zažíváme totiž blackout! V průběhu naší návštěvy vypadla elektrická síť na celém Iberském poloostrově, ale my si to vlastně spíš užíváme. Nefungující telefonní síť nám poskytuje dokonalý elektronický detox a zážitky při večeři, kdy sedíme venku, pod stromy obalenými citrony a mandarinkami a večer jsou nádherně vidět hvězdy, tak ty stojí za to. A ornitologicky máme také hody.
Již ráno pár z nás vyrazí na procházku po městečku a okolí, kde podobně jako v jiných městech sledujeme stovky rorýsů, jiřiček, vlaštovek (obecných i skalních/červenavých), špačků černých, vrabců domácích nebo zvonohlíků a k tomu dudky nebo straky iberské. Přímo v městském parku pak hnízdí několik čápů, kteří jsou pak doslova na dosah ruky a bedlivě vás sledují. Běžné je hnízdění hned v několika „patrech“ na stromě, což je u nás jev nevídaný. Po snídani pak vyrážíme do národního parku Monfragüe, opět se zastávkou na nákup, kde si připisujeme první poštolky jižní na silu u města Trujillo.
První zastávku pak máme u řeky Almonte, kde z mostu pozorujeme nádherný tok řeky plné lakušníků, užíváme si prolétávající břehule skalní, dohledáváme i vrabce pokřovní, ledňáčka nebo bramborníčky, posloucháme cetie jižní. Pak se nám naskytne jeden z top zážitků, a to když se na obzoru náhle objeví velké hejno dravců a postupně se pohybuje směrem k nám. Jde o 150-175 supů bělohlavých a několik supů hnědých, kteří víří v širokých kruzích a předvádí nám neskutečné divadlo.
Přesouváme se dále přímo do NP Monfragüe na jeden z nejvyhlášenějších hotspotů Peña Falcón, což je hnízdní skála pro supy bělohlavé, ale také čápy černé nebo výra velkého. Supů je zde opravdu požehnaně, stejně jako jejich hnízd a my si je můžeme prohlédnout opravdu zblízka. Objevujeme i hnízda čápů černých a nad skálou pak krouží i supi hnědí, supi mrchožraví, luňáci hnědí i červení, orli nejmenší a objevuje se i sokol, který usedá na uschlý stromek na vrcholu skály. Radost určitě dělají i pěvci, když se nám krásně předvádí skalník modrý jen kousek od vyhlídkové plošiny a objevuje se i strnad viničný, kterého si vychutnáváme doslova na pár metrů. Popojíždíme kousek dále k zatopenému kardinálskému mostu, kde nás uvítá zpěvem a následně i pózováním pěnice západní (nedávno oddělená od pěnice vousaté). U další hnízdní skály se nám krásně ukazují supi mrchožraví a také několik laní, schovávajících se pod balvanem jen kousek od silnice. Opět nechybí supi bělohlaví i hnědí, orli nejmenší, luňáci hnědí, poštolky jižní nebo i vlhy, pěnice bělohrdlé či břehule skalní.
S národním parkem se pak pomalu loučíme a směřujeme na severovýchod do Arrocampo. Jde o mokřady vzniklé u jaderné elektrárny, které svojí rozlohou lákají celou řadu ptáků. Celá oblast je opět vybavená pozorovatelnami a v informačním centru si od nich půjčujeme klíčky a nabíráme si letáčky. Hned na první zastávce nám nad rákosím rychle přelétá bukáček malý, ozývá se první rákosník obecný a přeletují volavky rusohlavé a stříbřité. U další pozorovatelny pátráme po hlavní místní celebritě, po slípce modré. Konečně ji někdo na moment zahlédne a všichni vyskočí vzrušením. Ale slípka je mazaná a schovává se. Nakonec jí však objevujeme a fascinovaně sledujeme její velikost i barevnost. Na stejném místě je i velká kolonie volavek červených, prolétají rybáci černozobí, ozývající se cetie a cistovníci a na závěr se objevuje i introdukovaný astrild vlnkovaný. Následuje zastávka u zatopených starých stromů, kde přidáváme i pár bahňáků v podobě kulíka říčního, vodouše
bahenního a šedého a pozorujeme i pisily čáponohé. Poslední zastávka u menšího rybníčku nabízí hezký pohled na hnízdo čápa, v jehož útrobách tentokrát místo vrabců domácích hnízdí vrabci pokřovní.
Čtvrtý den – Vyrážíme do stepí
Ráno si opět někteří dají kolečko po městečku a po snídani vyrážíme do španělských stepí za lákadlem v podobě dropů. Na první zastávce nás ale čekají jiné hezké druhy. Krátce po vystoupení prolétá nad horizontem dvojice středně velkých ptáků – jsou to stepokuři krásní. Pak se na nedalekém keři vystavuje náš první exemplář ťuhýka iberského.
Přesunujeme se na lokalitu Los Cerralbos s ještě rozsáhlejšími pláněmi, kde už objevujeme i očekávané dropy velké. Jeden z nich se luxusně naparuje a prochází se jako král. V dané lokalitě je také velké množství kalander zpěvných, které neustále vyletují a předvádějí svůj zpěv, spolu s chocholouši obecnými. Tradičně přelétávají i supi bělohlaví a hnědí, slyšíme i křepelky. Od jiné skupiny dostáváme informace, že zde loví orel iberský a tak se ho vydáváme hledat. Brzy ho spatřujeme, jak krouží nad krajinou a kocháme se jeho elegantním letem. Ještě lepší divadlo nám ale předvádí na zastávce u řeky Tamuja, kde s hadem v pařátech opakovaně vylétává do výšky a zase padá dolů, aby následně usednul a chvíli hodoval.
Popojíždíme do Llanos de Cacéres, tedy dalšího vyhlášeného místa na ptactvo. Po cestě brzdíme a z auta pozorujeme mandelíky hajní a vlhy pestré sedící pár metrů od aut na drátech. Na místě pak připisujeme další supy bělohlavé a hnědé, obligátní luňáky nebo strnady luční a vidíme i další dva orly iberské, jednoho mladého. A to už je čas na mezihru, když navštěvujeme krásné historické město Cacéres, památku UNESCO. Starobylé město nás pohltí svou atmosférou úzkých uliček a kamenných domů, ale zároveň poskytuje parádní možnost sledovat hnízdící poštolky jižní, břehule skalní a čápy bílé, stejně jako přeletující orli nejmenší a oba velké druhy supů.
Město pak měníme opět za přírodu a míříme do Los Barruecos – mírně zvlněné krajiny poseté obrovskými žulovými balvany, které zároveň slouží jako hnízdiště čápů bílých. Obří hnízda na obřích balvanech, to je další z velkých zážitků celé výpravy. K tomu opět chocholouši, ťuhýci rudohlaví i iberští, orel nejmenší nebo další dudek. Na jezírku u čapí kolonie na hnízdních sloupech pak ještě obdivujeme pisily čáponohé, a jsou zde i kachny, kopřivky, slípky zelenonohé nebo pisík.
Den pátý – Konečně i drop malý
Ráno se vydáváme směrem k dalším planinám, abychom zkusili najít i dropy malé, na které jsme zatím neměli štěstí. Po cestě několikrát přibrzďujeme na zajímavá pozorování. Máme štěstí například na sýčka obecného, který vysedává na kamenné zídce u jedné z usedlostí. Do naší cílové destinace Llanos de Belén přijíždíme za pár minut a pozorujeme velké skupiny supů, čápy, kalandry a dalšího sýčka. Posouváme se dále krajinou a zastavujeme na dalším slibném dropím místě a ty také za chvíli objevujeme. Jsou sice dál, ale postupně se objevuje hned devět samců dropa velkého, tak si to užíváme. Náhle zaslechne naše úžasná průvodkyně i hlas dropa malého, a tak též napínáme uši i zraky. Slyšíme jich několik, ale musí snad chodit po kolenou, protože ani v nijak zvlášť vysoké trávě nejsou vidět. Pak ale začnou vystrkovat aspoň hlavičky a většina z nás tak má šanci je aspoň na pár okamžiku spatřit. Okolo pak vesele poletují kalandry, chocholouši a strnadi luční, a také velké hejno volavek rusohlavých, z nichž některé usedají na záda pasoucích se ovcí.
Přejíždíme opět k řece Almonte, kde si připisujeme i pár dalších nových druhů jako je krutihlav obecný nebo lejsek šedý. Objevují se opět i orebice a nechybí supi, čápi, ťuhýci a vlhy. Poté nás čeká výjezd do hor, kde stoupáme krajinou směrem ke skalnatým ostrohům a po cestě ještě zastavujeme, abychom si zblízka prohlédli korkové duby. Zastavujeme nahoře v sedle u malé kapličky a máme krátký rozchod. Na vrcholcích zde opět vidíme skalníky modré, lítají zde rorýsi, jiřičky a pochopitelně supi. Zpátky se vracíme po lesních cestách, které nám připravují zajímavá dobrodružství v podobě potoků a velkých výmolů, kdy u jednoho není jisté, zda vůbec projedeme. Vše se ale nakonec podaří, vracíme se do Madroñery, dáváme si další dobrou večeři ve španělském stylu a jdeme na kutě.
Šestý den – Španělská Sněžka i černá Panna Marie
Dnes vyrážíme směr hory a tak si přibalíme teplejší oblečení pro lepší komfort a už jedeme směrem k severu. Již chvíli po startu se nám před autem „pletou“ orebice rudé. Nedlouho poté po silnici pobíhají další a za pár kilometrů dokonce objevíme dvě, sedící na střeše místní usedlosti. Kocháme se, fotíme a jedeme dál.
Čeká nás další, již tradiční, zastávka u řeky Almonte u krásného starého mostu, kde je klasická sestava v podobě supů, vlaštovek, břehulí, slavíků a vrabců, čáp černý, cetie, cistovník, ledňáček, bramborníček černohlavý nebo konipas horský.
Přijíždíme k horám a nejprve směřujeme k další z hnízdních skal supů, kde z přeletujících dravců přidáváme i nové druhy v podobě krahujce a včelojeda. Hezky se nám opět ukazují i supi mrchožraví a také zapisujeme prvního strakapouda velkého. A teď už hurá do hor. První na řadě je nedaleké castillo (hrad), na který se vyšplháme úzkými skalními průrvami a nahoře jsme po právu odměněni fantastickými výhledy do okolí na další horské štíty a také na dehesu (savanu) na druhé straně. I ornitologicky je na co koukat, protože okolo hradu létají rorýsi obecní i velcí, vlaštovky i jiřičky, přeletují všechny druhy supů, nádherně pozorujeme i orlíka krátkoprstého. Nechybí ani rehek domácí, skalník modrý nebo další strnad viničný. Až na samotném vrcholu, přímo na hradě, nás pak překvapuje dvojice šoupálků krátkoprstých.
Pak nás čeká nejvyšší bod výpravy, hora Pico Villuercas, ze které jsou výhledy opravdu do dáli a na jednom ze štítů skal nalézáme i sedícího sokola. Také zde nás v kamenném prostředí v nadmořské výšce 1 600 m n. m. překvapuje další pěvec, totiž střízlík. Následuje malé intermezzo kulturně-historického charakteru, když navštěvujeme vyhlášené poutní místo Guadalupe, s překrásnou katedrálou a klášterem, kde načerpáme síly na další pokračování. Tím je procházka podél řeky, kde se nám daří krátce zaznamenat skorce vodního, ale nemáme štěstí na žlunu iberskou, po které jsme pátrali. Zajímavá je ale návštěva jeskyně s neolitickou výzdobou, kde se bavíme hledáním obrázků nakreslených pravěkými lidmi. Shodneme se na tom, že je to větší fuška než hledat ty ptáky.
Opouštíme horské prostředí a míříme zpět ke stepím a dehesám, kde cílem je vodní nádrž Sierra Brava. Cestou přibržďujeme na skřivana lesního, který pobíhá jen pár metrů před autem a u samotné nádrže si užíváme chocholouše, vlhy, ťuhýky nebo čápy a připisujeme racka chechtavého. Pak už obracíme směr domovská základna, kde ještě večer vybíháme do parku, jelikož jeden z účastníků tam objevil výrečka malého.
Den sedmý – Lov na bělořita černého aneb nebylo těch hradů dnes už nějak moc?
Dnes nás čeká přejezd zpět do Sevilly, takže balíme a se slzou v oku se loučíme s Madroñerou a nejprve míříme za památkami. Navštěvujeme další krásné středověké městečko Trujillo, které je ale opět zajímavé i ornitologicky. Město má dobře zachované hrady a pevnost, krásné náměstí a kostely, které mají na střechách i věžích hnízda čápů. Přeletují rorýsi, břehule, jiřičky a vlaštovky a jako téměř vždy nechybí ani vlhy či dudci. Atmosféra města je opravdu středověká a procházka podél hradeb s výhledy do kraje je velmi malebná. Pak už otáčíme auta směrem na jih s plánem zastavit se na bělořita černého. První lokalitou je městečko Montánchez, které má krásný hrad a zároveň je vyhlášené výrobou tradiční španělské sušené šunky Jamón Ibérico. Nepřeje nám ale úplně počasí a tak nám déšť nedovolí pátrat po kamenných skálách a sutích pod hradem příliš dlouho. Spokojíme se tedy s dalšími skalníky modrými a frčíme dále.
Další lokalitou je městečko Hornachos, kde parkujeme přímo u poetického malého akvaduktu z horského údolí a již intenzivně pátráme po bělořitovi. Ten zanedlouho přelétá přes skálu a všichni za ním běží. On ale přelétá zpět na druhou stranu a tak opět všichni za ním. Tato situace se ještě párkrát opakuje, pravděpodobně k velkému pobavení místních. Pak se však bělořit konečně ukáže v plné kráse a my nadšeně sledujeme jeho originální černobílé zbarvení i chování. Nechybí ale ani další druhy, jako přeletující supi, včetně mrchožravých, skalníci, straky, konopky nebo zvonohlíci. Spokojení si dáváme svačino-oběd a vyrážíme na finální přejezd až do Sevilly.
Po ubytování se ještě vydáváme „do terénu“, kdy ve městě zapisujeme alexandry malé a mníšky šedé. Vychutnáváme si pak nádherné starobylé město, jeho zahrady, paláce, náměstí a také ikonickou katedrálu. Je nejen jednou z největších na světě, ale její věž je důvěrně známa všem ornitologům, jelikož je součástí ilustrace poštolek jižních ve „Svensonovi“ (určovací příručka Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého Východu).
Den poslední – Loučení, ale snad se nevidíme naposled
Další den už nás čeká pouze přesun na letiště, nákup suvenýru a návrat zpět do ČR. Celý týden ve Španělsku jsme si neuvěřitelně užili a byl neskutečně nabitý jak ptactvem, tak i skvělým doprovodným programem. V Extermaduře (i v Andalusii) by určitě šlo strávit i celý měsíc a pořád by byl seznam míst k navštívení ještě dlouhý. Vřele tedy doporučuji všem zájemcům o mimořádné ptačí zážitky cestu to Španělska zařadit na svůj seznam přání.
Seznam pozorovaných ptáků (155):
| husa velká | ledňáček říční |
| husice nilská | mandelík hajní |
| husice liščí | krutihlav obecný |
| kopřivka obecná | strakapoud velký |
| kachna divoká | poštolka jižní |
| zrzohlávka rudozobá | poštolka obecná |
| polák velký | ostříž lesní |
| křepelka polní | alexandr malý |
| orebice rudá | mníšek šedý |
| holub skalní | žluva hajní |
| holub hřivnáč | ťuhýk iberský |
| hrdlička zahradní | ťuhýk rudohlavý |
| stepokur krásný | sojka obecná |
| drop velký | straka iberská |
| drop malý | straka obecná |
| kukačka obecná | kavka obecná |
| rorýs velký | vrána černá |
| rorýs obecný | krkavec velký |
| rorýs šedohnědý | sýkora parukářka |
| slípka zelenonohá | sýkora modřinka |
| slípka modrá | sýkora koňadra |
| dytík úhorní | moudivláček lužní |
| pisila čáponohá | skřivan lesní |
| ústřičník velký | chocholouš vavřínový |
| kulík bledý | chocholouš obecný |
| kulík písečný | kalandra zpěvná |
| kulík říční | cistovník rákosníkový |
| kulík mořský | sedmihlásek švitořivý |
| koliha malá | rákosník obecný |
| břehouš rudý | rákosník velký |
| břehouš černoocasý | cvrčilka slavíková |
| pisík obecný | břehule říční |
| vodouš bahenní | břehule skalní |
| vodouš šedý | vlaštovka obecná |
| kamenáček pestrý | jiřička obecná |
| jespák bojovný | vlaštovka skalní |
| jespák křivozobý | budníček západní |
| jespák obecný | budníček větší |
| racek chechtavý | budníček iberský |
| racek zelenonohý | cetie jižní |
| racek středomořský | mlynařík dlouhoocasý |
| racek žlutonohý | pěnice černohlavá |
| rybák malý | pěnice slavíková |
| rybák černozobý | pěnice bělohrdlá |
| plameňák růžový | pěnice západní |
| potápka malá | pěnice kaštanová |
| potápka roháč | šoupálek krátkoprstý |
| terej bílý | střízlík obecný |
| čáp černý | skorec vodní |
| čáp bílý | špaček černý |
| kormorán velký | kos černý |
| ibis hnědý | lejsek šedý |
| kolpík bílý | červenka obecná |
| bukáček malý | slavík obecný |
| kvakoš noční | lejsek černohlavý |
| volavka stříbřitá | rehek domácí |
| volavka rusohlavá | skalník modrý |
| volavka bílá | bramborníček hnědý |
| volavka popelavá | bramborníček černohlavý |
| volavka červená | bělořit okrový |
| orlovec říční | bělořit černý |
| sup mrchožravý | astrild vlnkovaný |
| včelojed lesní | vrabec domácí |
| sup hnědý | vrabec pokřovní |
| sup bělohlavý | vrabec polní |
| orlík krátkoprstý | konipas horský |
| orel nejmenší | konipas luční |
| orel iberský | konipas bílý |
| krahujec obecný | pěnkava obecná |
| jestřáb lesní | dlask tlustozobý |
| moták lužní | zvonek zelený |
| luňák červený | konopka obecná |
| luňák hnědý | stehlík obecný |
| káně lesní | zvonohlík zahradní |
| výreček malý | strnad luční |
| sýček obecný | strnad viničný |
| dudek chocholatý | strnad rákosní |
| vlha pestrá |