Sutonelóza je bakteriální onemocnění, které postihuje sýkory, především modřinky. Původce onemocnění bakterie Suttonella ornithocola způsobuje dýchací potíže, zápal plic a smrt. Nemocní ptáci jsou načepýření, neulétají před člověkem, mohou těžce dýchat nebo mít jakoby propadlé oči. V Česku choroba prozatím zaznamenaná nebyla. Nám nejblíže jsou známé případy ze západu Německa. Nemoc se šíří převážně mezi sýkorami, přenos na člověka ani jiné savce prokázán nebyl.
Suttonella ornithocola – původce onemocnění
Suttonella ornithocola je málo známý druh bakterie, popsaný teprve v roce 2005. Mezi nemocnými ptáky převládají modřinky, ale zjištěna byla i u dalších druhů sýkor – uhelníčků, mlynaříků a koňader.
Poprvé byla sutonelóza zjištěna v roce 1996 ve Velké Británii, ale až téměř po deseti letech byl popsán její původce. Následně se onemocnění sporadicky vyskytovalo v Británii, v roce 2017 se poprvé objevilo ve Finsku a v následujícím roce v Německu. Na jaře 2020 propukla v západním Německu epidemie, lidé hlásili desetitisíce úhynů. Na jaře 2021 se epidemie do Německa vrátila, úhyny modřinek ale již nebyly tak masové.
Sutonelóza propuká převážně na jaře, v Česku prozatím zaznamenaná nebyla.
Příznaky
Ptáci nemocní sutonelózou jsou nejčastěji pozorováni na zahradách a v blízkosti krmítek – právě tady, kde se ptáci shlukují, se bakterie šíří nejlépe. Na první pohled je vidět, že jsou ptáci nemocní – jsou načepýření, neulétají před člověkem, mohou těžce dýchat, nejsou schopní přijmout potravu, mají jakoby propadlé oči kvůli ztrátě peří na hlavě. S jistotou lze ale sutonelózu potvrdit pouze laboratorně. Jako většinu nemocí volně žijících ptáků, ani tuto není možné v přírodních podmínkách léčit.
Onemocní především modřinky
Protože byla bakterie Suttonella ornithocola popsána teprve nedávno, není zatím jasné, jaká všechna zvířata se mohou nakazit. Ani v jednom případě ale nebyla zjištěna u člověka ani u jiného savce. Nejčastěji napadá sýkory, především modřinky.
V případě nálezu uhynulého ptáka, nejen modřinky, tedy stačí zachovávat obvyklou hygienu: Na mrtvé ptáky nesahat holou rukou, v případě potřeby je vzít přes převrácený igelitový sáček, a po manipulaci s nimi (nebo po čištění krmítka) si důkladně umýt ruce a předloktí mýdlem.
Jak s krmítky
Těsný kontakt ptáků, ke kterému na krmítkách dochází, přispívá k přenosu onemocnění. V jarní a letní době je proto lepší ptáky nepřikrmovat a místo toho jim v zahradách a parcích připravit co nejpestřejší, přírodní prostředí bez chemie. V pítkách měníme vodu pravidelně alespoň jednou denně. Jednoznačně je potřeba s přikrmováním i s podáváním vody přestat v případě, že by se nemoc v okolí objevila. Krmítka a pítka vydesinfikujeme běžnými desinfekčními prostředky, důkladně opláchneme a necháme vysušit. Znovu přikrmovat začneme nejdříve za 14 dní a pečlivě sledujeme, zda se nemoc nevrátí.
Pomozte s mapováním výskytu sutonelózy
Zatím nevíme, zda se nemoc rozšíří i mezi českými modřinkami, ale je možné, že k tomu dojde. Je rozhodně žádoucí případný nástup onemocnění zmapovat. Všímejte si ptáků ve svém okolí a v případě nálezu nemocných (ať už mrtvých nebo živých) modřinek vyplňte formulář níže.
Více informací o ptačích chorobách.