Nové letní číslo Ptačího světa je tady a jako vždy je nabité zajímavými články ze světa ptáků. Dozvíte se v něm například, jak ptáky ovlivňuje klimatická změna, jak se vydařila hnízdní sezona v ptačích parcích ČSO, k čemu slouží mapa citlivosti ptáků vůči větrným elektrárnám, nebo kde všude na ptáky číhají antropogenní pasti. Naučíte se také určovat nové druhy v naší přírodě a vydáte se za ptáky do ukrajinských Karpat i španělské Extremadury. Tak vzhůru do čtení!
Titulní stranu nového čísla zdobí špaček na fotografii Václavy Štofflové. Další autorčiny snímky zachycující pestrý život ptáků najdete na stranách 19–21 v rubrice Objektivem.
Letošní jaro přineslo řadu zajímavých pozorování. Na lednických rybnících se v květnu objevil ouhorlík stepní a v červnu byli na několika místech v Česku pozorováni supi, konkrétně sup mrchožravý a několik supů bělohlavých. Stejně jako loni k nám zavítali také ibisové hnědí. Více o pozorování těchto i dalších vzácných druhů se dočtete na stranách 10–11 v rubrice Z domova.
V rubrice Z ptačích parků se tentokrát podíváme na to, jak se vydařila hnízdní sezona cílovým i ostatním ptačím druhům v ptačích parcích. Kteří ptáci zahnízdili, komu se podařilo úspěšně vyvést mláďata a které ptačí druhy se v ptačích parcích objevily vůbec poprvé, zjistíte na stranách 6–7.
Rubrika Zajímavosti z ptačí říše přináší hned několik poutavých článků. Klimatickou změnu letos pociťujeme opravdu citelně. Jak na ni ale reagují ptáci? A co o jejich budoucnosti vypovídá klimatický indikátor založený na údajích ze systematického monitoringu? Odpovědi nabízí článek Zdeňka Vermouzka na stranách 12–13.
Válkou sužovaná Ukrajina ukrývá ornitologický ráj – ukrajinské Karpaty plné pralesů a horských luk jsou domovem mnoha vzácných a ohrožených druhů. Co tento ptačí ráj ohrožuje a jak čeští ornitologové pomáhají s jeho ochranou se dozvíte na stranách 14–17 v článku Daniela Křenka.
Kde v Evropě ubývají polní ptáci, jak rychle a z jakých důvodů? Odpovědi přináší nový nástroj, na jehož vývoji se podílela i ČSO. Aktualizované mapy na webu evropského atlasu EBBA2 porovnávají současný stav s předchozím pětiletým obdobím a zachycují změny v rozšíření jednotlivých druhů napříč Evropou i v jejích regionech. Více se o nich dočtete v článku Aleny Klvaňové na straně 22.
V rubrice Poznáte…? vám Jan Studecký na stranách 23–25 představí několik ptačích nováčků – druhy, které se u nás již zabydlely, nebo jejichž šíření k nám naznačuje možné hnízdění v blízké budoucnosti. S určováním volavky rusohlavé, kormorána malého, husice rezavé, rákosníka pokřovního a dalších druhů vám pomůže také dvoustrana ilustrací od Jana Hoška.
V Rozhovoru tentokrát Alena Klvaňová vyzpovídala svou kolegyni Lucii Hoškovou – první ženu ve vedení kanceláře ČSO, vedoucí fundraisingového týmu a dlouholetou členku redakční rady Ptačího světa. Povídaly si o jejích ornitologických začátcích s motáky pochopy, její cestě k ČSO, proměnách společnosti během posledních desetiletí i o tom, jaké výzvy ji během působení v ČSO provázely. Rozhovor najdete na stranách 28–31.
Nevhodně umístěné elektrárny mohou mít závažné dopady na ptačí populace, ať už z důvodu kolizí s lopatkami turbín, rušení hnízdění, nebo fragmentace přirozených biotopů. ČSO proto v minulém roce představila nový nástroj pro lepší plánování rozvoje obnovitelných zdrojů energie s ohledem na ochranu přírody – mapu citlivosti ptáků vůči výstavbě větrných elektráren. Co je jejím účele, jak v ní číst a jaké jsou možnosti jejího využití v praxi? To vysvětlují na stranách 34–35 Ondřej Belfín a Martin Bacílek v rubrice V ohrožení.
Každý rok v Česku zahynou statisíce ptáků kvůli nástrahám, které jim do cesty postavil člověk. ČSO spustila nový program občanské vědy, ve kterém se tyto ptačí pasti snaží monitorovat. Díky získaným údajům budeme moci v budoucnu lépe porozumět tomu, kde a proč ptáci hynou, a hledat účinnější způsoby, jak jim pomoci. Zapojit se můžete i vy. Jak na to? To se dozvíte v článku Filipa Tuháčka na stranách 36–37 nebo na webu Ptačí pasti.
V závěru čísla se můžete těšit na oblíbenou cestovatelskou rubriku Za ptáky do světa. Tentokrát se v ní vydáme do španělské Extremadury, která je vyhlášenou evropskou lokalitou pro pozorování ptáků. Do rozmanité krajiny plné supů, dropů i orlů vás na stranách 44–47 zavede Jan Pláteník, který ji navštívil v rámci exkurze ČSO. Pokud vás Extremadura láká stejně jako autora článku, můžete se do ní vydat s ČSO i příští rok. Více informací o exkurzích najdete zde: https://www.birdlife.cz/exkurze/
Příjemné letní čtení přeje redakce Ptačího světa!
Zpětnou vazbu a nabídky článků či fotografií uvítáme na ptacisvet@birdlife.cz.
Kdo preferuje elektronické čtení a nepotřebuje papírové vydání, může napsatna cso@birdlife.cz a požádat o změnu. Ptačí svět vám pak nebude chodit do schránky, ale budete si ho moci (tak jako už teď) stáhnout v pdf.
Členové ČSO dostávají časopis Ptačí svět čtyřikrát ročně zdarma v tištěné podobě, ale mohou si zvolit, že papírovou verzi nepotřebují a číst časopis jen elektronicky.
Předplatné a jednotlivá čísla si můžete objednat v e-shopu ČSO.
Celý obsah čísla najdete zde
Sledujte FB stránku časopisu