Městské prostředí hraje v ochraně ptáků stále významnější roli, zejména tam, kde nabízí, byť v kapesním vydání, širokou škálu typů prostředí, kterých se ve volné krajině nedostává. A těmi jsou bezesporu i vodní toky, na něž jsme pro lepší poznání pražské avifauny zaměřili svou pozornost v rámci projektu Nepošleme ptáky k vodě.
Proč právě vodní toky v Praze?
„Od mapování hnízdního rozšíření ptáků Prahy v letech 1985–1989 a jeho aktualizace v období 2000–2002 nás přece jenom dělí už pěkná řádka let, během kterých prošla skladba pražského ptactva výraznými změnami. ČSO při ochraně ptáků také dlouhodobě spolupracuje s Odborem ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy. Ten provádí, mimo jiných projektů, i citlivé revitalizace vybraných úseků vodních toků. Příkladem mohou být třeba Rokytka, Říčanský potok (úsek pod Lítožnickým rybníkem), Litovicko-Šárecký potok či Hostavický potok. Výběr toků pro mapování jsme této skutečnosti přizpůsobili. Zajímalo nás a stále zajímá, jakým způsobem se revitalizace promítají do života ptáků vázaných na tekoucí vody. A také jejich srovnání s toky, kterých se revitalizace zatím netýkají“, říká Lukáš Viktora z České společnosti ornitologické (ČSO).
Nejprve v roce 2020 a následně symbolicky v roce letošním, kdy je ptákem roku konipas horský, jsme díky grantům hlavního města Prahy získávali data z hnízdního období o výskytu konipasa horského, ledňáčka říčního a skorce vodního. A nejenom o nich, v rámci mapování byli zaznamenáváni všichni zjištění ptáci, zastižení v blízkosti mapovaných toků. Naším cílem však nebylo jen lepší poznání avifauny Prahy, zároveň jsme na mapovaných tocích vytipovali místa vhodná pro zlepšení hnízdních příležitostí cílových druhů. Jedná se především o příčné stavby – mostky, lávky, vedení sítí, ale i břehové nátrže, stěny a tarasy.
V rámci projektu bylo také vyrobeno a k instalaci na vybrané pražské potoky připraveno deset speciálních budek pro konipasy a skorce.
Co jsme zjistili?
Že na většině ze sledovaných toků – Botiči a potocích Dalejském, Kunratickém, Libušském, Písnickém, Radotínském, Svépravickém, Litovicko-Šáreckém, Únětickém a na Rokytce v roce 2020, které jsme v roce 2025 doplnili o potoky Cholupický, Lhotecký, Mratínský a Roztylský – nacházejí konipasi horští vhodné podmínky. A to i v partiích, kde byla koryta toků napřímena a technicky upravena. Třeba na dolním toku Botiče, který je z větší části sveden do betonového koryta s lichoběžníkovým profilem, hnízdí konipasi téměř každých 500 m. „Při prvním pražském mapování v roce 2020 jsme tak v prvním termínu zjistili 41 a ve druhém termínu 45 konipasů na všech devíti sledovaných tocích kromě Svépravického potoka. Na většině toků byli rovněž zastiženi i ledňáčci říční“, doplňuje Katarína Slabeyová, druhá z řešitelů projektu Nepošleme ptáky k vodě, také z ČSO.
Skorec vodní je v Praze vzácný. V době hnízdění se pravidelně vyskytuje pouze na Radotínském, Šáreckém a v poslední době i na Dalejském potoce, jinak jsou jeho pozorování v hnízdní době ojedinělá.
Děkujeme i všem zapojeným dobrovolníkům!
Příčné stavby, na kterých konipasi s oblibou hnízdí, jsou však postupně přestavovány a kamenné zdivo nahrazováno betonem, na jehož hladkém povrchu už chybí výklenky a spáry, ve kterých by konipasi mohli hnízdit. V technicky upravených korytech zase chybí stěny vhodné pro hnízdění ledňáčků.
Betonové mosty už na rozdíl od těch starých kamenných konipasům nenabízejí podmínky pro stavbu hnízda – chybí na nich totiž výklenky a přirozené nerovnosti, na které by hnízdo přichytili. Příčné stavby přes potoky jsou ale vhodnými místy, kam můžeme umístit budky pro konipasy a podpořit tak jejich hnízdění v Praze. Foto: Katarína Slabeyová.
Data z letošního mapování zatím zpracováváme, ale s uzavřením grantu bychom rozhodně končit nechtěli. Pozorování ptáků v městském prostředí rozhodně nepostrádá na atraktivitě. Nabízí se tu prostor pro všechny, kdo za ptáky v metropoli vyrazí. A to nejenom v hnízdní době, všechny tři cílové druhy se v Praze vyskytují celoročně. Přínosná jsou proto data o jejich pohybu v průběhu roku. Je například známo, že konipasi horští se na zimu přesouvají z přítoků na Vltavu. Také skorce můžeme v zimním období pozorovat na místech, kde obvykle nehnízdí. Ideálním místem pro ukládání pozorování je faunistická databáze ČSO birds.cz, kde je o data dobře postaráno.
Projekt Nepošleme ptáky k vodě je realizován s finanční podporou hlavního města Prahy.