Zmapovat jak a v jakých počtech hnízdí jiřičky na pražských sídlištích Stodůlky a Řepy, to je cílem projektu Mapování hnízdišť jiřičky obecné podpořeném z rozpočtu hl. m. Prahy.
Změna životního prostředí
S postupným nárůstem lidské populace a rozšiřováním vlivu člověka docházelo ke změně životního prostředí. Mnohé druhy přírodního prostředí byly přetvořeny a přizpůsobeny lidským potřebám. Lesy byly přeměněny na monokultury nebo se z nich staly pastviny, mokřady byly vysušeny, aby uvolnily místo polím. A vzniklo i zcela nové prostředí – města. Mohlo by se zdát, že druhy, které se přizpůsobily životu s člověkem, mají vyhráno. V mnoha případech tomu tak opravdu je. Pro některé druhy ptáků hnízdící v blízkosti člověka se však stal největším nepřítelem paradoxně právě sám člověk.
Většina druhů ptáků, které žijí ve městech, žije nadále i ve volné krajině; poštolku obecnou najdeme hnízdit ve výklencích budov v centru velkých měst ale i ve větrolamech zemědělské krajiny. Jen několik druhů se na prostředí vytvořené člověkem adaptovalo téměř výhradně a nehnízdí nikde jinde. Jedním z takových druhů je i jiřička obecná. Svá miskovitá hnízda z bláta si staví zvenku na budovách a dalších lidských stavbách. Lidská sídla tak dnes představují její jediný domov.
Ohrožení
Ne všichni obyvatelé těchto staveb však na své fasádě jiřičky vidí rádi. Často dochází k nelegálnímu shazování jejich hnízd v obavách z trusu hromadícího se pod nimi. Zřetelná je v tomto ohledu souvislost se zateplováním fasád – zatímco na omšelých omítkách trus jiřiček tolik nevadí, investice do nového zateplení pokrytého novou zářivou fasádou je potřeba za každou cenu ochránit! Přitom by stačilo pod hnízdo umístit podložku, která trus zachytí. Místo toho stavební nebo specializovaná firma vlastníkům ochotně zajistí osvědčená hnízdiště různými mechanickými zábranami, z nichž nejhorší jsou hrotové systémy, které mohou ptáky zraňovat. Popřípadě vlastníci instalují na stěny provizorní překážky – igelitové tašky, CD disky, v horším případě volně vlající síťovinu, která může být pro jiřičky smrtící pastí.
Na panelové zástavbě jsou oblíbeným hnízdištěm zapuštěné lodžie. Kvůli jejich zasklívání, případně preventivnímu zasíťování proti holubům mizí další hnízdní příležitosti. Dalším důvodem likvidace hnízdišť je obava z nemocí a parazitů. Především ve zdravotnických zařízeních, v mateřských školkách a ve školách hygienici nařizují likvidaci hnízd, aniž by své rozhodnutí jakkoli zdůvodnili a doložili výskytem reálných zdravotních rizik. Přitom taková rizika jsou v naprosté většině případů neopodstatněná.
Jak hnízdí
Jiřičky jsou věrné svým hnízdištím. Pokud se někde rozhodnou postavit hnízda, jde o volbu na celý život. Celé generace jiřiček obývají tentýž objekt po desítky let, protože mláďata mají tendenci se usídlit nedaleko od místa narození. Často obsadí ještě hrubou stavbu před dokončením a pak se každý rok na osvědčené hnízdiště vracejí, přičemž okolní zástavbu nechávají bez povšimnutí. Náprava je pak obtížná, jiřičky často nabídnutá náhradní hnízdiště na jiném místě nepřijmou.
V ČR hnízdí asi 600 000 –1 200 000 párů jiřiček. V červeném seznamu ptáků ČR byla zařazena mezi druhy téměř ohrožené, i když se její stavy zatím zřejmě nesnižují. Důvodem je právě nebezpečí ničení jejích hnízd na budovách.
Naše cíle
„Abychom mohli nějaký druh efektivně chránit, musíme vědět, kolik ho je a kde přesně žije. Rorýsovi obecnému byla v Praze věnována zvýšená pozornost v rámci několika projektů. O hnízdění jiřiček v Praze a jejich hnízdních preferencích však stále chybí komplexní odborně zpracovaná data, která by byla k dispozici i pro pražský magistrát a další městské instituce„, říká Lukáš Viktora z České společnosti ornitologické.
Projekt předpokládá mapování hnízd jiřičky obecné (Delichon urbicum) na pražských sídlištích Řepy a Stodůlky. V první fázi projektu (listopad – duben) bude realizována inventarizace všech stávajících hnízdišť jiřiček (starých hnízd, jejich zbytků nebo otisků) na třech vybraných sídlištích. „Sídliště Řepy byla vybrána mj. proto, že zde jiřičky nezvykle ojediněle obsazují budky pro rorýse a tuto adaptaci na nově vzniklé podmínky považujeme za důležité sledovat„, doplňuje Katarína Slabeyová z České společnosti ornitologické. V hnízdní sezoně (květen – srpen) bude pak mapována aktuální obsazenost jednotlivých hnízd.
Uvítáme zájemce o zapojení do mapování – podrobné instrukce zašleme na vyžádání přihlášeným dobrovolníkům.
Dalším druhem, vyžadujícím pozornost, je kavka obecná, jejíž populace naopak narůstá. Nabízí se možnost souběžného sledování hnízdišť kavky obecné při mapování hnízdišť jiřiček s důrazem na panelovou zástavbu.
Kontakty pro zájemce o zapojení do mapování:
Katarína Slabeyová slabeyova@birdlife.cz
Lukáš Viktora viktora@birdlife.cz.
Projekt Mapování hnízdišť jiřičky obecné je realizován s finanční podporou hlavního města Prahy.