Milion ptáků ročně přijde v Česku o život poté, co narazí do prosklené překážky, odhadují ornitologové. Aby zmapovali nebezpečná místa, organizují 3.–9. října akci Týden skleněného zabijáka, ve které budou odborníci i veřejnost pátrat po místech, kde ptáci narážejí do skel. Nejčastěji jde o zrcadlící pláště obchodních center či moderních výškových domů, průhledné spojovací krčky budov, ale i prosklené stěny zastávek. Údaje získané při hromadném mapování ptáků zabitých o sklo poskytnou České společnosti ornitologické (ČSO) přesnější čísla a jasné argumenty pro jednání s majiteli nebezpečných objektů.
Jde o jednu z nejčastějších příčin úmrtí ptáků, přesto se o ní příliš nemluví. „Náraz do prosklené plochy patří vedle sražení autem a úhynu na drátech a sloupech vysokého napětí k nejčastějším důvodům, proč u nás divoce žijící ptáci hynou. Problém ale není tolik viditelný. Zatímco mrtvé ptáky na silnicích nebo pod vysokým napětím vidíme často, opeřence, kteří zahynou po nárazu do skleněné plochy, úklidové čety velmi rychle odstraní. Jde o neviditelný, ale velký problém,“ zdůrazňuje Lukáš Viktora, který se v ČSO zabývá ochranou ptáků ve městech.
Průhledná i zrcadlící skla mohou zabíjet
Podle Viktory jsou pro ptáky nejnebezpečnější skleněné plochy, které jsou buď průhledné, nebo zrcadlící. „Průhledné sklo, jako je například plášť autobusové zastávky, anebo protihluková stěna u dálnice, nedokáže pták zaznamenat jako překážku a v plné rychlosti do ní narazí. U zrcadlících plášťů budov, které často vidíme například na obchodních centrech nebo výškových budovách, je problematické, že zrcadlí buď oblohu anebo okolní zeleň. Stávají se tak pro ptáky neviditelnými a poskytují fikci možného průletu,“ vysvětluje Viktora.
Po nebezpečných místech, kde se ptáci zabíjejí a zraňují o skla, budou v týdnu 3.–9. října pátrat lidé po celém světě. Akci Global Bird Rescue organizuje FLAP Canada a v Česku se koná pod záštitou ČSO. „Mapovat ptáky zabité o skla může opravdu každý. Stačí obejít skleněné plochy v okolí. Když pak lidé najdou zabitého nebo zraněného ptáka, je důležité zadat informace o nálezu – datum, čas, místo a fotodokumentaci – do databáze birds.cz,“ vysvětluje Gabriela Dobruská, která se v ČSO věnuje osvětě a koordinuje Týden skleněného zabijáka.
Informace o nebezpečných sklech sbíráme celoročně
Vložte informaci o ptácích zabitých o sklo na birds.cz
Týdnem skleněného zabijáka pátrání po nebezpečných plochách nekončí. „Informace o ptácích, kteří se zabili či zranili nárazem do skla, sbíráme celoročně. Uvítáme i zpětná hlášení a především průběžná, která nám řeknou, že na konkrétní budově opakovaně dochází k nárazům ptáků do skel. Z dosavadních zkušeností při jednání s majiteli a provozovateli nebezpečných skleněných ploch víme, jak je důležité mít data, o která se můžeme opřít,“ říká Viktora.
Semináře a školení
Kromě osvěty pro veřejnost ČSO pořádá školení, semináře a webináře pro architekty, stavaře, projektanty, úředníky i učitele. Dále se podílí na vývoji zabezpečovacích prvků a posuzování rizikových staveb a sbírá data o rizikových stavbách.
Silueta dravce není funkční
Skleněné plochy lze zabezpečit tak, že je lidé pro ptáky zviditelní. „Silueta jednoho dravce nefunguje. Ze všeho nejdůležitější je zajistit, aby ptáci měli možnost včas si prosklených ploch všimnout a bezpečně se jim vyhnout. K tomu slouží například barvy na sklo, samolepící fólie nebo samolepky s nejrůznějšími motivy. Na tvaru ani barvě nezáleží, musí být ale maximálně 10 cm od sebe a z vnější strany – jinak by v případě zrcadlení nebyly vidět,“ zdůrazňuje Viktora.
Mezi ptačí oběti skleněných ploch patří jak malí pěvci jako například červenka nebo sýkora, tak i větší draví ptáci jako je poštolka či krahujec. Odhady odborníků hovoří o milionu ptáků v Česku a jedné až dvou miliardách ptáků na celém světě, kteří každoročně zahynou po nárazu do skleněné plochy.
Festival ptactva
Nejvíce problematickým obdobím roku, co se týká nárazů ptáků do skel, bývá podzim, kdy ptáci ve velkých hejnech migrují na jih a při tom musí čelit mnoha proskleným překážkám. ČSO již tradičně první říjnový víkend pořádá Festival ptactva, jehož cílem je upozornit na fenomén ptačí migrace a na nebezpečí, která ptáky na jejich cestách mohou potkat. Akce je mezinárodní kampaní BirdLife International, v rámci které partnerské organizace organizují v jednotlivých evropských zemích vycházky do přírody spojené s pozorováním ptáků a dalším doprovodným programem. Letos se jedná o jubilejní třicátý ročník.
Kontakt pro další informace:
Lukáš Viktora, viktora@birdlife.cz, 777 579 542
Gabriela Dobruská, dobruska@birdlife.cz, 724 687 996
Informace k akci Týden skleněného zabijáka:
Jak se mohu zapojit?
Vydejte se od 3. do 9. října 2022 ke skleněným plochám ve vašem okolí a pátrejte po mrtvých a zraněných ptácích v blízkosti těchto míst. Ideální je vypravit se na mapování brzy ráno, kdy ještě mrtvolky nejsou odklizené úklidovými četami.
Doporučujeme se zaměřit hlavně na prosklené budovy (obytné, kancelářské, obchodní, průmyslové). V zájmu vaší bezpečnosti naopak nedoporučujeme protihlukové stěny, kde je pro zmapování potřeba pohybovat se v místech se zvýšenou dopravou.
Uložte si do mobilu číslo na nejbližší záchrannou stanici, v případě nálezu zraněného ptáka. Kontakty na záchranné stanice najdete na stránkách zvirevnouzi.cz nebo využijte stejnojmennou mobilní aplikaci.
Prosíme, respektujte při mapování soukromý majetek a zákazy vstupu.
Co vše je dobré sledovat?
Při nálezu mrtvého nebo zraněného ptáka si zaznamenejte:
- datum a čas nálezu
- co nejpřesnější místo a ideálně i orientaci stěny budovy (S/J/V/Z), u které jste ptáka našli
- nález vyfoťte se skleněnou plochou na pozadí, ne pouze detail uhynulého/poraněného ptáka
- o jaký druh se jedná (pokud ho máte vyfocený, přesné určení zajistí ČSO)
Co s nasbíranými údaji?
Údaje z mapování vložte do ornitologické databáze Avif na adrese birds.cz.
Po registraci/přihlášení stačí zadat datum a čas vycházky, místo nálezu (obec a ideálně bodem v mapě určete i přesné místo) a do poznámky zadejte orientaci skleněné plochy a heslo „Týden Skleněného zabijáka“ (krok 1). Pak se tlačítkem Uložit dostanete do kroku 2, kde zadáte ptačí druh a v poli Aktivita zvolte možnost zraněný pod skleněnou plochou či mrtvý pod skleněnou plochou. Nezapomeňte nahrát fotografii a zvolte tlačítko Přidat pozorování.
Pokud jste na stejném místě našli více ptáků, zadejte další druh (krok 2). Pro zadání dalšího místa zvolte tlačítko Uložit a začněte od kroku 1.
Pokud nemůžete vložit údaje do výše uvedené databáze, můžete nám je poslat e-mailem na adresu viktora@birdlife.cz.
Jak to pomůže ptákům?
Zraněným ptákům pomůžete přímo vy předáním do péče záchranné stanice a díky nasbíraným údajům získáme dobrý argument, o který se budeme moci opřít při jednání s majiteli a provozovateli nebezpečných staveb.
DALŠÍ INFORMACE
https://www.birdlife.cz/ptaci-a-skla/
Okřídlení sousedé je projekt zaměřený na zlepšování stavu životního prostředí v ekosystémech prostřednictvím vzdělávacích a osvětových aktivit zaměřených na širokou veřejnost. Ukáže možná řešení a motivuje k aktivnímu zapojení. Využívá konceptu deštníkových druhů – prostřednictvím několika charismatických druhů z červeného seznamu usiluje o ochranu ekosystému jako celku. Těmito druhy jsou: pozitivně vnímaný čáp bílý, jiřička a vlaštovka jakožto konfliktní druhy a kavka, sova pálená, sýček a netopýři (vrápenec malý, netopýr dlouhouchý, velký a brvitý), kteří jsou ohroženi stavebními úpravami. Důraz bude kladen i na problematiku kolizí ptáků se skly. V případě konfliktních druhů bude projekt pozitivně ovlivňovat i posun veřejného mínění ve prospěch soužití s člověkem. Cílem projektu je i vzdělat odbornou veřejnost a zvýšit její kompetence v oblasti ochrany přírody.
Problematice rizikových staveb z hlediska kolizí ptáků s prosklenými plochami v Praze se věnujeme s finanční podporou hlavního města Prahy v rámci projektu Co s tím sklem?
Česká společnost ornitologická (ČSO) je dobrovolné zájmové sdružení profesionálních pracovníků i amatérů zabývajících se výzkumem a ochranou ptáků, zájemců o pozorování ptáků a milovníků přírody. V České republice zastupuje organizaci BirdLife International, největší mezinárodní sdružení na ochranu ptáků. ČSO zkoumá a chrání ptáky, jejich prostředí a přírodu jako celek a svou činností k tomu motivuje i širokou veřejnost. Prosazuje ochranu přírody založenou na vědeckých poznatcích a pomáhá rozvoji ornitologie i ochrany ptáků bez ohledu na politické hranice. ČSO usiluje o svět, kde žijí lidé a ptáci v harmonii, kde lidé s pokorou obdivují přírodu, snaží se jí porozumět a využívají ji udržitelně pro sebe, pro ptáky i pro ostatní organismy. V současné době má ČSO přes 6000 členů.