Foto: Josef Nožička
Na přelomu května a června v termínu 30. 5.–14. 6. 2026 jsme letos poprvé v rámci našich exkurzí navštívili Mongolsko. Během této expedice se nám podařilo pozorovat 185 druhů ptáků.
Navštívené lokality:
- Baga Gazryn Chuluu „Malé skály“– nádherné skalní útvary, hnízdiště supů hnědých a orlosupů
- Dalanzadgad – krajské město. V umělé vodní nádrži na kraji města jsme pozorovali husice rezavé, kolpíky bílé, orla nejmenšího, špačky východní, nebo volavky čínské.
- Yol Valley „Rokle orlosupů“ – velkolepé horské údolí končící 40 km dlouhým kaňonem
- NP Gobi Gurvansajchan „Tři krásky“ – největší národní park v Mongolsku, součást Gobijského Altaje. Zde jsme pozorovali cílový druh strakule černotemenné.
- jezero Tukhum – rozsáhlé mokřady s téměř vyschlým jezerem
- Khongoryn Els „Zpívající písek“– písečné duny, které při silném větru vydávají intenzivní zvuk. V okolí rostou saxaulové porosty – odolné slanobýlové keře, v kterých žije pestrý vrabec saxaulový.
- nádherná žulová rokle Havcgait – zde jsme pozorovali orlosupy bradaté, orebice čukar, pěnkaváky černočelé, sněžné, nebo pěvušky mongolské
- jižní svahy Altajské horské oblasti v okresu Bulgan, kde se mění přírodní pásma
- Bayanzag „Ohnivé skály“ – rokliny a skaliska z červeného pískovce. Celosvětově významné naleziště dinosauřích fosilií. Na útesech hnízdí raroh velký, běžní jsou zde vrabci skalní nebo stepokur kirgizský.
- jižní Gobi – Ulaan Nuur „Červené jezero“ – v rákosinách jsme pozorovali sýkořice vousaté nebo motáka východního. V okolí se běžně vyskytují gazely džejran.
- střední Gobi – klášter Ongi – ruiny kláštera a řeka Ongi. U řeky jsme pozorovali drozda rudohrdlého, lejska tmavobokého, poštolky jižní, orla skalního a další. V okolní stepi jsme se soustředili na pozorování další cílového druhu, kulíka rezavoprsého.
- klášter Erdene Zuu, který je součástí ruin města Karakorum (Černé město), historického hlavního města Mongolské říše ve 13. století, zapsaného do seznamu světového dědictví UNESCO.
- Ugii Nuur – velké jezero s hloubkou až 15 m. U jezera jsme viděli velké množství vodních druhů ptáků: jeřáb popelavý, panenský, bílý nebo červenolící, čírka srpoperá, racek velký, rybák velkozobý…
- jezero Bayan – menší stepní jezero: husa labutí, husa tibetská, husa velká, jeřáb červenolící, chřástal nejmenší, moták východní…
- NP Hustai – místo reintrodukce koně Převalského do pohoří Hustain Nuruu. Poblíž parku jsme navštívili rituální tesané pohřební kameny s dolmenem a řadami menhirů.
- NP Gorkhi-Terelj, „Želví skála“– nachází se v údolí řek Tuul a Kherlen. Zde jsme se seznámili s přírodou tajgy. Je tvořena především porosty modřínu sibiřského a borovic. Pozorovali jsme modrušky tajgové i slavíky kaliopiny.
- Ulánbátar – hlavní město. U řeky Tuul na kraji Ulánbátaru jsme pozorovali hnízdící sýkorky azurové.
skřivan ouškatý středoasijský (Eremophila alpestris brandti)
volavka čínská (Ardeola bacchus)
hýl rudopláštíkový (Carpodacus rhodochlamys)
stepokur kirgizský (Syrrhaptes paradoxus)
kukačka prostřední (Cuculus optatus)
gazela džejran (Gazella subgutturosa)
agamka pestrá (Phrynocephalus versicolor)
strakule černotemenná (Podoces hendersoni)
Náš stanový tábor v Gobijském Altaji.
Noclehy ve stanech jsme kombinovali se spaním v tradičních jurtách.
pískomil mongolský (Meriones unguiculatus)
poštolka amurská (Falco amurensis)
moták východní (Circus spilonotus)
orlosup bradatý (Gypaetus barbatus)
koně Převalského (Equus przewalskii) v NP Hustai
lišky korsak (Vulpes corsac)
slavík kaliopin (Calliope calliope)
kalandra mongolská (Melanocorypha mongolica)
vrabec saxaulový (Passer ammodendri)
sýkora azurová (Cyanistes cyanus)
Khongoryn Els „Zpívající písek“– písečné duny, porosty kosatce tygrovaného.
Khongoryn Els „Zpívající písek“– saxaulové keře, domov vrabce saxaulového.
Nádherná žulová rokle Havcgait.
Bayanzag „Ohnivé skály.
Řeka Tuul.
Účastníci expedice Mongolsko 2026.
Do Mongolska plánujeme vyrazit i v roce 2027. Sledujte stránku birdlife.cz/exkurze a stránky CK Primaroute.