Koncem dubna 2023 jsme se vypravili na sever Německa, kde jsme navštívili souostroví Helgoland a jeden z východofríských ostrovů Spiekeroog ve Wattovém moři. Abychom ušetřili čas, na cestu tam i zpět jsme využili nočního přesunu autobusem. Večer jsme nastoupili v Praze a ráno jsme už byli v přístavu Cuxhaven, odkud jsme trajektem vypluli na Helgoland.
Helgoland a Düne 19.–21. 4. 2023
Plavba z Cuxhavenu trvá přibližně 2,5 hodiny a po vylodění na Helgolandu jsme se pěšky přesunuli na ubytování – auta smí na ostrovu používat pouze záchranné složky a je zde omezeno i používání jízdních kol. Samotný ostrov Helgoland má rozlohu pouze 1 km², takže přesuny náročné nejsou.
Nejdřív jsme se společně vydali na útesy, pak si každý zvolil vlastní tempo. Navíc fotografové mohli mít vlastní program a čekat na nejlepší příležitost pro své snímky.
Na typických červených útesech hnízdí kolonie mořských ptáků – alkounů, alek, terejů, buřňáků i racků tříprstých. Je to nejbližší místo, kde je našinec může pozorovat.
A to opravdu zblízka! Terejové hnízdí na horních plošinách útesů doslova jen pár centimetrů od vyhlídkové pěšiny. Foto je pořízené mobilem bez přiblížení.
V době naší návštěvy terejové předváděli zásnubní rituály – během námluv si předávali symbolické dárky, které nejčastěji tvoří materiál na stavbu hnízda (klacíky, mořské řasy a bohužel i provázky). Předávání dárků vždy doprovází synchronizované pohyby obou partnerů, jako je současné uklánění a míření zobáky k nebi.
V minulosti byl Helgoland součástí Dánska a od roku 1807 Velké Británie. Německo ho získalo v roce 1890 výměnou za Zanzibar. Po skončení II. světové války byl ostrov cílem cvičných britských náletů. Civilní obyvatelstvo se zde usídlilo až v roce 1952. Zástavbu tvoří navzájem podobné, nízké domy, ve kterých jsme byli i ubytováni.
V pozadí je vidět ostrov Düne (Duna), který byl původně součástí ostrova Helgoland. Během novoroční bouřky na přelomu let 1720 a 1721 byla zničena spojovací šíje s hlavním ostrovem, čímž se Düne stal samostatným. V letech 2008 až 2011 existovaly plány na opětovné spojení obou ostrovů, tento záměr byl však v referendu odmítnut.
Druhý den jsme navštívili vedlejší písčitý ostrov Düne. Na písečných plážích zde odpočívají tuleni kuželozubí a obecní. Pobřeží navštěvují hojně mořští ptáci, hnízdí zde např. ústřičník velký, racek stříbřitý a racek žlutonohý, jiné je možné zastihnout na migraci nebo zimování (např. jespák píšečný, kameňáček pestrý). Na ostrově každý zůstal jak dlouho chtěl, a pokud se tam někomu zalíbilo, mohl se tam vrátit i následující den.
Odpoledne třetí den jsme se nalodili na trajekt zpět do Cuxhavenu a přenocovali na pevnině. Ráno jsme se vypravili do Neuharlingersielu, odkud jsme opět trajektem vyrazili na Spiekeroog.
Spiekeroog 22. 4. 2023
Spiekeroog má rozlohu 18 km² a přibližně 800 obyvatel. Ostrov je využíván jako přímořské klimatické lázně a je součástí lokality Světového dědictví Wattové moře. Nachází se necelých 6 km od pevniny a také je zde zakázán provoz automobilů (s výjimkou záchranných složek a elektrických mini vozů).
Na Spiekeroogu se nachází stejnojmenná malebná vesnička s restauracemi, kavárnami či prodejnou potravin. Díky přílivovým proudům a silným převládajícím západním větrům se ostrovy neustále posouvají ze severozápadu na jihovýchod. To vedlo k tomu, že prakticky všechny ostrovní vesnice, kdysi umístěné uprostřed ostrovů, se dnes nacházejí na jejich západních okrajích.
Zde jsme měli volný program, to znamená, že si každý mohl jít svým tempem na ta místa, která ho nejvíce zajímala. Důležité bylo pouze dostavit se v daný čas do přístavu k odjezdu trajektu. Dva kilometry východně od obce je informační centrum národního parku Wittbülten, obklopené písečnými dunami a slanisky, kde je expozice o přírodě. Kdo chtěl, mohl navštívit i tu.
Cestou k infocentru jsme pozorovali ptáky na přímořských slaniscích na jihu ostrova. Ty využívají ohromné hejna husí, tvořené především berneškami bělolícími. Viděli jsme tu např. i kolpíka bílého z poměrně blízké vzdálenosti.
Ve vnitrozemí ostrova se nacházejí starší, stabilizované duny s vyvinutou půdní vrstvou. Pokrývají je mechy, lišejníky, vřesoviště a křoviny, jako například rakytník řešetlákový.
Na vřesovištích ve vnitrozemí ostrova jsme pozorovali množství pěvců na tahu, mezi jinými i tohoto rehka zahradního.
Severní pobřeží ostrova tvoří nádherné bílé písečné duny v délce více než 10 kilometrů.
Nejtypičtější části Wattového moře jsou bahnité pláně, které se dvakrát za den odhalí a poskytují obrovské množství potravy pro bahňáky a další druhy ptáků, jako je například ústřičník a husice liščí. Tyto pláně se v tomto případě nacházejí mezi pevninou – městečkem Neuharlingersiel, odkud jsme na Spiekeroog vyplouvali – a samotným Spiekeroogem. Cesta lodí byla také zajímavá; poněvadž jsou bahnité pláně příliš mělké, k ostrovu je překopán kanál. No i ten není žádná výhra a tak se větší osobně-nákladní loď, kterou jsme pluli tam, šinula jen velmi pomalu. Cestu zpět jsme absolvovali moderní osobní krytou rychlolodí, která má minimální ponor a tak může jet mnohem rychleji. No a po příjezdu na pevninu nám už nezůstávalo nic jiné, než nasednout do autobusu, zavřít oči, a ráno jsme se probudili už v Ústí nad Labem.
Seznam pozorovaných druhů (102):
| husa velká | volavka bílá |
| berneška malá | kolpík bílý |
| berneška bělolící | orlovec říční |
| labuť velká | moták pochop |
| husice nilská | moták pilich |
| husice liščí | krahujec obecný |
| lžičák pestrý | orel mořský |
| kopřivka obecná | káně lesní |
| kachna divoká | poštolka obecná |
| čírka obecná | straka obecná |
| polák chocholačka | kavka obecná |
| kajka mořská | havran polní |
| turpan černý | vrána černá |
| morčák prostřední | vrána šedá |
| bažant obecný | sýkora modřinka |
| potápka roháč | sýkora koňadra |
| holub doupňák | skřivan polní |
| holub hřivnáč | rákosník proužkovaný |
| hrdlička zahradní | vlaštovka obecná |
| slípka zelenonohá | budníček větší |
| lyska černá | budníček menší |
| tenkozobec opačný | pěnice černohlavá |
| ústřičník velký | pěnice pokřovní |
| kulík bledý | střízlík obecný |
| kulík zlatý | špaček obecný |
| kulík písečný | drozd zpěvný |
| kulík říční | drozd cvrčala |
| koliha velká | kos černý |
| břehouš černoocasý | drozd kvíčala |
| kamenáček pestrý | červenka obecná |
| jespák písečný | lejsek černohlavý |
| jespák obecný | rehek zahradní |
| jespák mořský | rehek domácí |
| pisík obecný | bramborníček hnědý |
| čejka chocholatá | bramborníček černohlavý |
| vodouš rudonohý | bělořit šedý |
| alkoun úzkozobý | pěvuška modrá |
| alka malá | vrabec domácí |
| alkoun obecný | vrabec polní |
| racek tříprstý | konipas luční |
| racek chechtavý | konipas bílý |
| racek stříbřitý | linduška luční |
| racek žlutonohý | linduška lesní |
| racek mořský | pěnkava obecná |
| rybák obecný | pěnkava jikavec |
| rybák severní | dlask tlustozobý |
| buřňák lední | hýl obecný |
| čáp bílý | zvonek zelený |
| terej bílý | konopka obecná |
| kormorán velký | stehlík obecný |
| volavka popelavá | strnad rákosní |
Podrobnosti a přihláška na exkurzi v roce 2027 na stránce CK Primaroute.