Pták roku 2018 – sýček obecný

Sýček už dávno smrt nevěští, naopak sám je na pokraji vyhynutí a symbolizuje tak osud živočichů zemědělské krajiny.

V

Česká společnost ornitologická vyhlásila Ptákem roku 2018 sýčka obecného. Sýček převzal pomyslné žezlo od datla černého a po lesích se teď pozornost ochranářů i veřejnosti upírá na zemědělskou krajinu. Udělením titulu u nás téměř vyhynulé sově Česká společnost ornitologická upozorňuje na osud, který hrozí mnoha dalším druhům zemědělské krajiny. S intenzivním obděláváním krajiny totiž zaniká její pestrost a s ní mizí i jeden živočich za druhým. Drobná sova považovaná dříve v některých kulturách za předzvěst smrti, je teď sama v ohrožení. Osudnými se jí mohou stát například i člověkem vytvořené pasti, jako jsou sudy s vodou, odstavené roury nebo komíny. Proto ornitologové nyní vyzývají všechny milovníky ptactva a přírody, aby ve svém okolí zabezpečili technické pasti, které mohou znamenat zbytečnou smrt pro obrovské množství živočichů včetně sýčka, Ptáka roku 2018. S vyhlášením Ptáka roku vydala Česká společnost ornitologická zvláštní číslo časopisu Ptačí svět, které je již tradičně věnované právě aktuálnímu Ptákovi roku. Na stránkách birdlife.cz/sycek se lidé nejenom dozvědí více podrobností, ale mohou zde i přispět na záchranu Ptáka roku 2018.

Sýček obecný, Pták roku 2018, je naší nejohroženější sovou – v Česku jich zbývá kolem 120 posledních párů. Foto: Luboš Mráz, naturfoto.cz

Titul Pták roku uděluje Česká společnost ornitologická obvykle široce rozšířeným ptačím druhům. Občas, jako v letošním roce, ale ornitologové udělají výjimku. „Sýček obecný v současné době rozhodně nepatří mezi hojné ptáky – naopak – se zbývajícími 100–130 páry je to naše nejohroženější sova. Jeho dramatický úbytek přitom přímo souvisí se změnou lidského přístupu ke krajině. Sýčka lze vlastně považovat za ukazatel zdravé zemědělské krajiny a celkové druhové bohatosti. Proto si tento opeřenec rozhodně zaslouží naši pozornost,“ uvádí Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické (ČSO). Ještě na začátku dvacátého století byl sýček obecný nejhojnější sovou nacházející se téměř v každé vesnici i volně v otevřené krajině. Odhady hovoří o desítkách tisíc hnízdících párů. To se ale vlivem intenzifikace zemědělství změnilo. Ze zdravého a druhově pestrého prostředí se stalo nehostinné místo plné jednotvárných lánů a chemie, ve kterém se nedaří většině živočichů včetně sýčka.

Nová generace sýčků. Mláďata ornitologové kroužkují, aby bylo možné sledovat jejich pohyb po opuštění hnízda. Foto: Martin Šálek, ČSO

Původně sýčci hnízdili v dutinách stromů. Postupně se ale stejně jako mnoho jiných druhů nechali zlákat výhodami, které lidská sídla poskytují a v současnosti hnízdí čeští sýčci výhradně v budovách. Pozitiva sdílení životního prostoru s člověkem, se však mohou rychle změnit v negativa. Hnízdní příležitosti ve starých budovách zanikají při jejich rekonstrukcích či zateplení, louky a pastviny, na kterých sovy loví potravu, mohou být zastavěny nebo zarostou vysokou travou. Málo známým a pro člověka na první pohled neviditelným problémem jsou pak takzvané technické, člověkem neúmyslně vytvořené pasti. Typickým příkladem jsou sudy s vodou nebo bazény, ve kterých se utopí bezpočet živočichů od čmeláků a včel až po ještěrky, veverky a ptáky. Téměř pětina sýčků nalezne smrt právě v nejrůznějších nádržích.

V sudech na vodu se ročně utopí desítky sýčků. Nejohroženější jsou nezkušená mláďata. Foto: Ronald van Harxen

Odborníci z České společnosti ornitologické kladou při péči o zbývající sýčky velký důraz právě na odstraňování technických pastí. „Ve spolupráci s farmáři zabezpečujeme vodní nádrže, pokládáme stojící roury nebo plánujeme polepit vybrané skleněné plochy, které se nacházejí v blízkosti hnízdících sýčků,“ popisuje Martin Šálek, hlavní koordinátor ochrany sýčků z ČSO. Ornitologové věří, že si lidé začnou více všímat podobných nástrah i ve svém okolí. Jejich zabezpečením pak mohou zachránit mnoho životů a to nejen v místech, kde žijí sýčci. „Vyzýváme všechny milovníky přírody – buďme letos více všímaví a udělejme naše okolí trochu bezpečnějším. Fotografie pastí a jejich zabezpečení posílejte do konce září na adresu ptacisvet@birdlife.cz. Na ty nejaktivnější a nejvynalézavější čekají odměny. Tou hlavní odměnou bude den strávený v terénu spolu s ochránci sýčků,“ vyzývá Miroslav Bažant z ČSO. Více informací o technických pastech a o tom, jak je odstranit, se můžete dozvědět ze stránek speciálu Ptačího světa – Pták roku 2018.

Plováky nebo pletivo přehnuté přes okraj sudu mohou ročně zachránit stovky živočichů. Foto: Martin Šálek, ČSO

Sýčci jsou spjatí s lidskými sídly a se zemědělským hospodařením. Proto i jejich ochrana vede přes úzkou spolupráci ornitologů s farmáři a majiteli pozemků, kde sovy hnízdí. Je až neuvěřitelné, že se ochráncům sýčků ještě nikdy nestalo, že by farmář odmítl na ochraně sýčků spolupracovat. „Začíná to obvykle vysvětlováním, proč je důležité sýčky chránit. Farmáři si po čase začnou sovích společníků vážit a jsou na ně hrdí. Často nám dokonce pomáhají s vyvěšováním budek, vracejí vypadlá mláďata zpět do hnízda nebo si na vedlejší objekt vyvěsí věrnou kopii naší budky,“ popisuje Šálek a dodává: „Jeden z farmářů si všiml, že sýčci létají pod okap sbírat z mokrého trávníku žížaly. Další večery pak chodil kropit trávník, až voda vyhnala žížaly na povrch a sýčci je tak mohli bez obtíží lovit.“

Instalace budek do vhodného prostředí je jeden z kroků, jak ornitologové podporují hnízdění sýčků. Foto: Martin Šálek, ČSO

Česká společnost ornitologická se věnuje dlouhodobé ochraně sýčka obecného v rámci vlastního programu Záchrana sýčků. Sýčkům se přednostně věnuje v Ústeckém a Středočeském kraji, kde se nachází největší česká populace. „Pro sýčky jsme vyvěsili už přes 70 budek, které sovy rády využívají, a další chystáme instalovat v předjaří. Zatím jsme vyjednali změnu hospodaření na několika sýčky obydlených lokalitách nebo například shromažďujeme genetický materiál pro analýzu „genetického zdraví“ populací,“ vyjmenovává Šálek. Významným posunem v systematické ochraně sýčků jsou také podklady pro přípravu záchranného programu pro sýčka obecného, které ornitologové zpracovali.

Pastviny představují pro sýčky nejdůležitější lovecká stanoviště. Vyšší zastoupení pastvin v okolí hnízdišť sýčků zvyšuje počet vyvedených mláďat. Foto: Martin Šálek, ČSO

Úbytek sýčků nenechává chladnými ani stovky lidí z řad široké veřejnosti, kteří se nechtějí smířit s tím, že by jejich děti znaly sýčka pouze z vyjmenovaných slov. „Za poslední rok téměř 800 lidí přispělo na záchranu sýčka celkovou částkou skoro 650 000 Kč! Dárci navíc vyjadřují svoji podporu i milými a povzbudivými vzkazy na dárcovském portálu www.darujme.cz/projekt/1000119,“ uvádí Lucie Hošková, fundraiserka ČSO. Na tomto portálu může na záchranu sýčků v ČR přispět každý, komu záleží na osudu této krásné sovičky. Všem dárcům srdečně děkujeme!

Při záchraně sýčků spolupracuje Česká společnost ornitologická zejména s Ústavem biologie obratlovců AV ČR a Muzeem města Ústí nad Labem.

Kromě zaměstnanců ČSO se ochraně sýčků v České republice věnují i další nadšenci, kterým patří velké poděkování za práci, kterou pro naši nejohroženější sovu dělají.

Na území Karlovarského a Ústeckého kraje chráníme sýčky v rámci projektu ATHENE.

Další informace:

Zvláštní číslo časopisu Ptačí svět  Pták roku 2018.

Nosí sýček smrt?

Jak sýčkovi (a nejen jemu) pomoci?

 

 

 

 

 

 

Partneři kampaně Pták roku 2018

HOLCIM a.s.; Českomoravský štěrk, a.s.; Meopta Optika s.r.o.; , Swarovski Optik; Správa Krkonošského národního parku; Správa Národního parku České Švýcarsko; Správa Národního parku Podyjí; Agentura ochrany přírody a krajiny ČR; Galerie Kodl a Vojtěch Beran; CK Primaroute; Klub ekologické výchovy; PRO-BIO, s.r.o.