Nové podzimní číslo Ptačího světa je tady! Hejno letících jeřábů na obálce napovídá, že se tentokrát zaměříme i na téma ptačí migrace. Uvnitř zjistíme, jak vypadá monitoring hus velkých, kam migrují lindušky lesní, naučíme se rozeznat protahující jespáky a vydáme se za ptáky přes Atlantik do národního parku Everglades. To vše a mnoho dalšího na 47 stranách poutavého čtení (nejen) o ptácích.
Výtisky letošního posledního čísla již míří do schránek předplatitelů a členů ČSO. Podmanivá fotografie jeřábů popelavých na obálce je dílem Martina Grossmana, jehož další překrásné ptačí snímky představujeme v rubrice Objektivem.
V obsáhlém článku rubriky Zajímavosti z ptačí říše nám Lukáš Hamáček spolu s kolegy představí dlouholetou práci skupiny, která se věnuje monitoringu hus velkých. Ten v průběhu své historie prodělal značnou proměnu – od prvních okroužkovaných jedinců v 50. letech, přes počátky límcování až po současné GPS GSM vysílače zabudované přímo v límcích. Systematickým sledováním a zapojením nadšených dobrovolníků vznikají cenná data, která odhalují nejen migrační trasy a míru návratnosti mláďat, ale také vliv člověka na chování a pohyb hus.
Tomáše Brinke nám ve svém článku prozradí, kam na podzim míří zimovat nenápadné lindušky lesní – do suchého Sahelu, k okrajům tropických pralesů u Guinejského zálivu, nebo až k rovníku? A co přinesl průlomový výzkum se světelnými geolokátory, díky kterému se podařilo poprvé zmapovat jejich skutečné zimoviště i spletité tahové trasy? Na stranách 28 a 29 autor vysvětluje, jak se podařilo poodhalit dosud skrytá tajemství lindušek i proč je důležité chránit jejich hnízdiště, tahové zastávky a zimoviště.
V rubrice Rady, tipy, návody se s Denisem Mattheyem podíváme na to, jak založit zahradní jezírko a proměnit zahradu v oázu pro ptáky a další živočichy. Jak vybrat vhodné místo, tvar a hloubku? Jak správně pečovat o rostliny? A proč se rozhodnout pro jezírko bez ryb? To vše se dozvíte na stranách 20–22.
V určovací rubrice Poznáte…? jsme se tentokrát zaměřili na podzimní jespáky. Ondřej Ryška na straně 23 představuje druhy, které během podzimní migrace naším územím pravidelně protahují. Autor radí, kde a jak je nejlépe pozorovat, jak rozpoznat jednotlivé druhy podle velikosti, zbarvení, hlasu i chování, a přibližuje i zajímavosti z jejich podzimního tahu. Článek doprovází dvoustrana detailních ilustrací malíře Jana Hoška.
V Rozhovoru tentokrát vyzpovídala Alena Klvaňová Vojtěcha Brlíka, mladého vědce, který momentálně působí na univerzitě v kanadském Guelphu. Vojtěch poutavě vypráví o fascinujícím světě ptačí migrace, o tom, jakým výzvám musí čelit ptáci na zimovištích a během tahu, a také o tom, co nového nám přinášejí moderní technologie jako geolokátory či izotopové analýzy. Prozradí také, jaké zážitky si odvezl z terénu v Africe, jak osobní setkání s přírodou formovalo jeho cestu k ornitologii nebo proč přese všechny hrozby, kterým ptáci čelí, nepropadá environmentálnímu žalu.
V rubrice V ohrožení se tentokrát věnujeme dvěma palčivým tématům. Prvním je masové vybíjení kormoránů, které některé státy – včetně Česka – prosazují jako cestu ke zlepšení stavu rybích populací. Jak ale vysvětluje Alena Klvaňová, vědecké poznatky takové řešení nepotvrzují: kormoráni nejsou hlavní příčinou úbytku ryb a plošná regulace by nepřinesla kýžený efekt, zato by vytvořila nebezpečný precedent pro nakládání s volně žijícími živočichy. Druhý článek upozorňuje na to, že navzdory mezinárodním dohodám každoročně umírají miliony tažných ptáků kvůli nelegálnímu lovu. Zpráva BirdLife a EuroNatur ukazuje, že většina států je se snižováním nelegálních odchytů pozadu, přesto přináší i příklady efektivních opatření – od posílení monitoringu pytláků až po využití spolupráce s dobrovolníky.
V rubrice Ze života ČSO se tentokrát dozvíte například to, jak se daří v Praze druhům vázaným na vodní toky – konipasům horským, skorcům a ledňáčkům, jaké výsledky přinesl letošní Týden skleněného zabijáka, nebo jak vzniká historicky první podcast ČSO Ptačí řeči, který již od dubna přibližuje posluchačům život ptáků i práci ornitologů. Kromě toho zjistíte, jak můžete na ptáky myslet i v závěti nebo jak ptačí parky otevírají dětem cestu k poznávání přírody.
Fantastická říše aligátorů, mangrovů a neuvěřitelné ptačí rozmanitosti – to je Národní park Everglades, kterým nás v rubrice Za ptáky do světa provede Jaroslav Valenta. V největším mokřadním ekosystému Severní Ameriky se setkáme s jedinečnou krajinou sladkovodních bažin, mangrovových porostů, borových lesů i tisovcových bažin. Autor přibližuje historii dramatického odvodňování, současné snahy o obnovu i to, jak se sezonně mění přístupnost jednotlivých částí parku. A nechybí ani pestrá galerie zdejších ptačích ikon – od ibisů, volavek a anhing až po plameňáky či ohromující hejna pelikánů hnědých. Kromě tipů na nejlepší lokality pro pozorování přidává autor i vlastní fotografické postřehy.
Přejeme příjemné čtení!
Zpětnou vazbu a nabídky článků či fotografií uvítáme na ptacisvet@birdlife.cz.
Kdo preferuje elektronické čtení a nepotřebuje papírové vydání, může napsat na cso@birdlife.cz a požádat o změnu. Ptačí svět vám pak nebude chodit do schránky, ale budete si ho moci (tak jako už teď) stáhnout v pdf.
Členové ČSO dostávají časopis Ptačí svět čtyřikrát ročně zdarma v tištěné podobě, ale mohou si zvolit, že papírovou verzi nepotřebují, a číst časopis jen elektronicky.
Předplatné a jednotlivá čísla si můžete objednat v Obchodě ČSO.
Celý obsah čísla najdete zde
Číslo ke stažení v pdf
Sledujte FB stránku časopisu