Právě vyšel nový Ptačí svět 3/2025

V novém letním čísle Ptačího světa se můžete těšit například na návod, jak poznat dropy, rozhovor s Barborou Kaminieckou, srovnání určovacích aplikací, článek o kriticky ohroženém sýčkovi a spoustu dalšího skvělého čtení – k vodě, na chalupu i do terénu za ptáky.

Schránky členů ČSO a předplatitelů právě zaplnily čerstvé výtisky nejnovějšího čísla Ptačího světa. Na titulní straně na nás vykukuje potápka malá na snímku Lukáše Kovára (www.lukaskovar.cz), jehož fotografie z okouzlující přírody tajemných Oderských vrchů představujeme v rubrice Objektivem.

Určovací rubrikou Poznáte…? nás provede Vlasta Škorpíková, která se tentokrát zaměřila na dropy. Kromě dropa velkého, s nímž se můžeme setkat hned za rakouskými hranicemi (a s trochou štěstí i u nás), nám představí také tři další druhy obývající Evropu, severní Afriku a Blízký východ: dropa malého, obojkového a hřivnatého. Text doprovází působivá dvoustránková ilustrace Jana Hoška.

V určovací rubrice nás tentokrát čekají dropi. Ilustrace: Jan Hošek

V rubrice Letem ptačím světem Báry Kaminiecké se tentokrát podíváme třeba na to, jak probíhá umělý odchov a návrat ohrožené potápky argentinské do volné přírody, proč američtí racci rádi posedávají na parkovištích nebo jak trus tučňáků pomáhá chránit Antarktidu. Na autorku rubriky se navíc můžeme těšit také v Rozhovoru. Alena Klvaňová si s ní povídala mimo jiné o zážitcích z terénu na Třeboňsku, začátcích Ptačího světa i o její práci v Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, kde se věnuje mezinárodní úmluvě o obchodu s volně žijícími druhy (CITES).

V rubrice Z ptačích parků se podíváme na to, jak se vydařila letošní hnízdní sezóna. Dozvíte se, kterému druhu se na Josefovských loukách daří hnízdit už deset let, který park zaznamenal nárůst bahňáků nebo kde se letos zastavili kolpíci bílí a kolihy velké. Více najdete na stranách 6–7.

Začátkem července vznikla na jihu Moravy nová, již 27. chráněná krajinná oblast Soutok, která je výjimečná svými rozsáhlými lužními lesy a nivními loukami. Její ptačí obyvatele nám představí David Horal v rubrice Zajímavosti z ptačí říše. Z jižní Moravy se přesuneme na Třeboňsko, oblast právem považovanou za ptačí ráj, kde však intenzivní rybníkářské hospodaření prokazatelně ovlivňuje kvalitu vody a tím i početnost a druhovou pestrost ptactva.

Bekasina otavní je typickým druhem přechodových zón rybníků Třeboňska, trpí však jejich zarůstáním a malou rozlohou, a v současnosti tak hnízdí jen ojediněle na několika málo lokalitách. Foto: Radomír Šálek

Zkoušeli jste někdy určit ptačí zpěv pomocí některé mobilní aplikace? Jak moc jsou tyto aplikace spolehlivé, kdy se nám mohou hodit a na co si dát pozor, na to se zaměřil Jan Žák v rubrice Rady, tipy, návody, kde si posvítil na dvě nejznámější: Merlin a BirdNet. Ve stejné rubrice najdeme recenzi Aleny Klvaňové na knihu Ptačí duše s půvabnými ilustracemi Pavlíny Kourkové a textem Barbory Kaminiecké. Nejednoho milovníka přírody jistě potěší i možnost stát se patronem některé z rostlin v nově vznikajícím fotoatlase – volné jsou ještě některé rostliny s ptačím jménem jako třeba vrabečnice, orlíček nebo kakost holubičí.

V rubrice V ohrožení se tentokrát dozvíme, co můžeme udělat, aby ptáci v našem okolí zbytečně nehynuli. Zjistíme také, kolik vodních ptáků se u nás každý rok legálně uloví, a podíváme se na úspěšný chovný program, který zachránil kondory kalifornské před vyhynutím.

Dříve běžný sýček obecný je u nás na pokraji vyhynutí. Foto: Jiří Hornek

Sýček obecný býval kdysi naší nejhojnější sovou, dnes je však u nás na pokraji vyhynutí. Proč tomu tak je, jak probíhá jeho ochrana, nebo jak se sýčkům daří v jiných evropských zemích se dočtete v článku Zuzany Kučerové a Martina Šálka, kteří monitorují populaci sýčků a aktivně usilují o jejich ochranu. Nezapomeňte si také poslechnout díl podcastu ČSO Ptačí řeči o sýčkách se Zuzanou!

V oblíbené cestovatelské rubrice Za ptáky do světa nás tentokrát vezme Jan Grünwald do dechberoucí přírody italských Alp v národním parku Stelvio, kde si i méně zkušení horalové mohou užít setkání se vzácnými ptačími obyvateli. Těšit se můžete na impozantní orlosupy bradaté a nenápadné bělokury horské, které svým šedo-hnědým letním opeřením dokonale splývají s kameny, zatímco v zimě jim zářivě bílé zbarvení pomáhá ukrýt se ve sněhu.

Bělokuři horští jsou díky svému zbarvení v horském prostředí výborně maskovaní. Foto: Jan Grünwald

Přejeme příjemné čtení!

Zpětnou vazbu a nabídky článků či fotografií uvítáme na ptacisvet@birdlife.cz.

Kdo preferuje elektronické čtení a nepotřebuje papírové vydánímůže napsat na cso@birdlife.cz a požádat o změnuPtačí svět vám pak nebude chodit do schránky, ale budete si ho moci (tak jako už teď) stáhnout v pdf.

Členové ČSO dostávají časopis Ptačí svět čtyřikrát ročně zdarma v tištěné podobě, ale mohou si zvolit, že papírovou verzi nepotřebují a číst časopis jen elektronicky.

Předplatné a jednotlivá čísla si můžete objednat v e-shopu ČSO.

Celý obsah čísla najdete zde

Číslo ke stažení v pdf

Sledujte FB stránku časopisu