Česká společnost ornitologická (ČSO) zve veřejnost k účasti v osmém ročníku Ptačí hodinky, zimního sčítání ptáků. Zájemci se do ní mohou zapojit 9.–11. ledna 2026. Půjde o první akci ČSO v roce, kdy oslaví stoleté výročí založení. Již teď si lidé mohou procvičovat poznávání běžných druhů ptáků pomocí materiálů na ptacihodinka.cz a začít s jejich přikrmováním. Ornitologové z ČSO radí, jak to dělat zodpovědně, tak, abychom ptákům nejen přilepšili, ale hlavně neuškodili.
O druhém lednovém víkendu proběhne již osmý ročník oblíbeného programu občanské vědy ČSO, Ptačí hodinky, při kterém veřejnost každoročně sčítá zimující ptáky. „Stačí, aby si dobrovolníci o daném víkendu vyhradili hodinu času, při které budou pozorovat ptáky ve svém okolí, ať už na krmítku nebo kdekoli jinde. Díky zapojení veřejnosti získáváme každoročně množství důležitých dat o tom, kteří ptáci zimují v Česku v blízkosti lidí, a jak se v průběhu let mění jejich početnost a chování,“ říká Filip Tuháček, koordinátor Ptačí hodinky z ČSO.
Minulého ročníku Ptačí hodinky se zúčastnilo rekordních 36 tisíc dobrovolníků po celém Česku, kteří pozorovali 779 tisíc ptáků. První příčku obsadila již posedmé sýkora koňadra, lidé jich pozorovali celkem 143 tisíc.
Jedním z cílů Ptačí hodinky je také získat informace o výskytu druhů, které dříve odlétali zimovat do Středomoří, avšak kvůli stále teplejším zimám zůstávají někteří jedinci v Česku. „Jedná se například o holuba hřivnáče, špačka obecného, pěnici černohlavou nebo rehka domácího, jehož stále častější zimování v Česku sledujeme v programu Rehci v zimě, a to od začátku prosince do konce února,“ vysvětluje Tuháček.
Zapisujeme nejvyšší prokazatelný počet jedinců v jeden okamžik
Ptačí hodinky se může zúčastnit každý, kdo pozná alespoň základní druhy ptáků a splní metodiku. „Na webu jsme připravili velké množství materiálů i kvízů, díky kterým se běžné krmítkové druhy naučí určovat i začátečníci. Sčítáme vždy jednu hodinu, během které si od každého druhu jako výsledek zapíšeme nejvyšší prokazatelný počet jedinců, který se objeví v našem zorném poli. Vidíme například nejprve pět stehlíků, za chvíli je jich tam osm a po chvíli už jen jeden? Zapišme si u stehlíka osmičku jako nejvyšší počet pozorovaný v jeden okamžik. Tím se vyhneme tomu, že bychom nějakého ptáka započítali dvakrát,“ říká Tuháček.
Díky přikrmování lze vidět ptáky opravdu zblízka a naučit se zajímavosti o jejich chování. „Sýkory koňadry či modřinky létají pro jednotlivá semínka, která si opodál vyzobají, zatímco třeba brhlík si semínek nabere víc a pak si je schovává do skrýší. Zvonek nebo dlask zase často zasednou doprostřed krmítka a skoro nikoho tam už nepustí. Můžeme si také všimnout, že některé druhy, jako třeba brhlík nebo strakapoud, přilétají na krmítko spíše jednotlivě, zatímco mlynaříci, vrabci nebo stehlíci často ve větších skupinách,” říká Tuháček.
Přikrmujme zodpovědně!
I přikrmování ptáků však má svá pravidla a jejich nedodržením jim mohou lidé nechtěně ublížit. „Než ptákům nasypeme do krmítka, přesvědčíme se, že krmivo není žluklé, plesnivé nebo jinak zkažené. Do krmítka rozhodně nepatří sladká, kořeněná, solená nebo uzená jídla a ani pečivo. Tím můžeme vážně uškodit. Ptáci ocení slunečnicová semínka, obiloviny a sušený hmyz. Čím pestřejší hostinu jim nabídneme, tím více druhů se nám podaří přilákat,” říká Dita Hořáková z ČSO.
Ptákům můžeme nabídnout také tukovou směs, která se nejčastěji podává ve formě oblíbených lojových koulí. „Ty jsou pro ptáky v zimě výborným zdrojem energie. Měli bychom však u nich dbát zvýšeného důrazu na kvalitu. Některé obchody nabízejí levné koule z palmového oleje, jehož pěstování a výroba zatěžuje životní prostředí. Do sítěk, ve kterých bývají tyto koule zabaleny, se také mohou zamotat ptáci i další zvířata. Lepší je proto koupit koule, peletky, válečky nebo koláče, které obsahují kromě kvalitního tuku také hmyz, ořechy, či bobule, a umístit je do speciálního nosiče,” vysvětluje Hořáková.
Kvalitní krmení pro ptáky i vhodná krmítka lze sehnat v Obchodě ČSO.
Čistota půl zdraví platí i pro ptáky
Aby se mezi ptáky, kteří jsou na krmítku v těsné blízkosti, nešířily případné choroby, je potřeba udržovat krmítko i jeho okolí v čistotě. „Před doplněním krmítka z něj nejdříve vymeteme nečistoty a zbylé krmivo. Jednou týdně pak krmítko důkladně vyčistíme a opláchneme v roztoku octa s horkou vodou. Pokud na krmítko přilétne pták, který je očividně ve špatné kondici, působí malátným dojmem, má načepýřené peří a jakoby se nebál, může to značit nákazu trichomonózu, neboli krmítkovou nemoc. V takovém případě bychom měli okamžitě odstranit všechna krmítka, důkladně je vydrhnout a vydezinfikovat a znovu začít krmit nejdříve za dva týdny. Výskyt choroby také nahlásíme ČSO,” upozorňuje Hořáková.
Připravte ptákům pestrou zahradu
Nejlepším způsobem, jak ptáky v zimě podpořit, je nabídnout jim dostatek přirozených zdrojů potravy na naší zahradě. „Ideální je pěstovat stromy a keře, které ptákům nabídnou i přes zimu dostatek potravy. Mnoho druhů ptáků si pochutná na plodech břečťanu či loubince, jeřabinách, ptačím zobu, šípkách nebo hložinkách. Hýli obecní ocení nažky jasanů a javorů a na žaludy rády chodí sojky. Na jablcích si s radostí smlsne třeba kos nebo drozd kvíčala a když se poštěstí, můžeme jimi na zahradu přilákat i vzácnější druhy, jako třeba brkoslavy severní. Trvalky doporučujeme nezastřihávat, a to z několika důvodů. Rostliny díky tomu lépe zvládnou zimu, na semena rádi přilétnou ptáci a v dutých stoncích zimuje hmyz. Čím pestřejší prostředí pro ptáky připravíme, tím raději budou naši zahradu navštěvovat,” uzavírá Hořáková.
Na stránce ptacihodinka.cz lidé najdou např.:
Kontakty pro novináře:
Filip Tuháček, tuhacek@birdlife.cz, 775 560 388
Dita Hořáková, horakova@birdlife.cz, 774 447 138
Osmý ročník sčítání ptáků na krmítkách – Ptačí hodinka: 9.–11. ledna 2026
Ptačí hodinka je dlouhodobý program občanské vědy České společnosti ornitologické, pomocí kterého chtějí ornitologové zjistit více o chování ptáků přezimujících v Česku. Program je určený pro širokou veřejnost a je vhodný pro každého, i bez předchozích zkušeností se sčítáním ptáků.
Ptačí hodinku podporují:
Od roku 1993 vyrábí společnost Plastia z Nového Veselí produkty, které usnadňují cestu k přírodě, zdravému životnímu stylu a udržitelnosti přírodních zdrojů.
Nejširší nabídku kvalitního krmení pro ptáky, ptačích budek a krmítek nabízí Obchod ČSO.
Na probio.cz naleznete široký výběr biopotravin – od dobrot pro lidi po biokrmení pro ptáky.
PKS okna – český výrobce plastových, dřevěných i dřevohliníkových oken a dveří s více než 34letou tradicí. Společnost vyrábí s důrazem na kvalitu, využívá recyklované materiály a aktivně snižuje dopady výroby na životní prostředí.
Naše krásná zahrada, Venkov & styl, Marianne bydlení – časopisy plné krásných fotografií a inspirace pro všechny, kterým je zahrada druhým domovem a také pro milovníky venkova a tradic, přírody a zvířat a spokojeného a radostného bydlení.
Česká společnost ornitologická (ČSO) je s 8 tisíci členy a členkami největší ochranářskou organizací v Česku, v roce 2026 oslaví 100 let od založení.
ČSO je dobrovolné zájmové sdružení profesionálních pracovníků i amatérů zabývajících se výzkumem a ochranou ptáků, zájemců o pozorování ptáků a milovníků přírody. V České republice zastupuje organizaci BirdLife International, největší mezinárodní sdružení na ochranu ptáků. ČSO zkoumá a chrání ptáky, jejich prostředí a přírodu jako celek a svou činností k tomu motivuje i širokou veřejnost. Prosazuje ochranu přírody založenou na vědeckých poznatcích a pomáhá rozvoji ornitologie i ochrany ptáků bez ohledu na politické hranice. ČSO usiluje o svět, kde žijí lidé a ptáci v harmonii, kde lidé s pokorou obdivují přírodu, snaží se jí porozumět a využívají ji udržitelně pro sebe, pro ptáky i pro ostatní organismy.
Ptáci kolem nás je mezinárodní projekt, který široké veřejnosti přibližuje život ptáků v okolí lidských sídel a ukazuje, jak jim můžeme pomoci. Projekt s dvouletým trváním realizuje Česká společnost ornitologická, Jihomoravská pobočka ČSO a BirdLife Slovensko na území česko-slovenského pohraničí. Cílem je nejen ochrana přírody a biodiverzity, ale také posilování pozitivního vztahu lidí k ptákům a prostředí, ve kterém žijeme.