Společně pro ptáky a pro lidi. Už 100 let. Česká společnost ornitologická (ČSO) ve spolupráci se Slovenskou ornitologickou spoločností/BirdLife Slovensko (SOS) a Národním muzeem uspořádala 10. dubna slavnostní akci ke sto letům od založení Československé ornithologické společnosti. Večera v západní dvoraně Národního muzea se zúčastnilo téměř 300 hostů z řad členů, dárců, partnerů a dalších významných hostů pořádajících organizací. Součástí byla také aukce uměleckých děl s ptačí tématikou, díky které se podařilo získat 248 tisíc korun pro ptačí parky ČSO.
Československou ornithologickou společnost (ČsOS) založili 5. dubna 1926 přední představitelé tehdejší ornitologické scény s cílem sdružit československé ornitology a zájemce o ptactvo ve spolek, jehož hlavním úkolem by byl ornitologický výzkum republiky. „Již v prvních letech své existence si tehdy mladá ornitologická společnost vytkla tři hlavní pilíře své činnosti: výzkum, ochranu a osvětu. Změnilo se století, změnily se politické systémy, úroveň poznání i samotní lidé, ale naše organizace – Česká společnost ornitologická a Slovenská ornitologická společnost/BirdLife Slovensko – pokračují ve šlépějích svých zakladatelů,” řekl ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
V roce 1982 se cesty obou organizací oddělily. ČsOS se z administrativních důvodů přejmenovala na Českou společnost ornitologickou, v roce 1985 vznikla na Slovensku Slovenská ornitologická spoločnosť.
Politické změny po roce 1989 znamenaly pro ČSO obrovské šance na její rozvoj a možnost otevřít se světu i veřejnosti. „V roce 1994 ČSO přistoupila k mezinárodní organizaci BirdLife International jako jeho výhradní český zástupce. Práce ČSO se výrazně profesionalizovala, stále větší pozornost jsme začali klást na práci s veřejností a na propagaci ochrany ptactva. ČSO se plně otevřela i laické veřejnosti, pro kterou jsme připravovali stále více vzdělávacích a propagačních akcí. Ze spolku, který byl původně založený jako poměrně uzavřený pro odborníky, se postupem času stala organizace otevřená pro všechny,” vysvětlila Lucie Hošková, zástupkyně ředitele ČSO a vedoucí práce s veřejností.
ČSO je v roce 2026 s více než 8 tisícovkami členů a desítkami tisíc podporovatelů největší českou ochranářskou nevládní organizací. Její činnost stojí na dlouhodobém výzkumu a datech, na jejichž sběru se podílejí tisícovky terénních spolupracovníků. Ve svých řadách vítá všechny zájemce o ptáky z řad profesionálů i amatérů. Slavnostní akcí 10. dubna v Národním muzeu ČSO ve spolupráci se Slovenskou ornitologickou spoločností/BirdLife Slovensko a Národním muzeem symbolicky oslavila století organizované ornitologie v Československu a později v Česku a na Slovensku.
„Ptáci nás spojují. Když je potřeba se zapojit, ať už do mapování ptáků, Vítání ptačího zpěvu, darování financí či do dalších z mnoha aktivit, spojuje nás společný zájem. Smekám klobouk před našimi členy a před tím, co dokázali ve volném čase. V dnešní společnosti, kde mnohým vyhovuje lidi rozdělovat, my, jako milovníci ptáků, společnost spojujeme. Děkuji, že jste součástí tohoto příběhu,” řekl Peter Adamík, předseda ČSO.
ČSO i SOS jsou partnerskými organizacemi BirdLife International, mezinárodní organizace na ochranu ptactva, která byla založená v roce 1922 a nyní sdružuje 124 nevládních organizací ze 119 států. „V BirdLife International jsme velmi hrdí na to, že ČSO a SOS s námi úzce spolupracují. Obě organizace toho dosáhly a dosahují tolik. ČSO již přes 20 let koordinuje Celoevropský monitoring běžných druhů ptáků, SOS koordinujemezinárodní Festival ptactva EuroBirdwatch a přispěla k návratu již vymizelé hnízdní populace mandelíka hajního. Obě organizace na vlastních územích obnovují biotopy a zajišťují lepší budoucnost pro vzácné i běžné druhy ptáků. Zároveň hrají velkou roli v tom, že česká i slovenská společnost miluje ptáky a přírodu. Gratuluji ke všemu, čeho jste za poslední století dosáhli,” řekl Martin Harper, ředitel BirdLife International.
„Za období jednoho století si ptáci museli zvyknout na rychle se měnící změny prostředí způsobené člověkem, a poroto máme všichni velkou zodpovědnost. Zasloužilí ornitologové se zármutkem vzpomínají na časy, kdy bylo v přírodě podstatně víc ptáků. Prokazatelně ale také víme, že díky generacím ornitologů a ochránců přírody jsme některé druhy zachránili před vyhynutím, jiné se úspěšně vracejí na svoje původní lokality a několika málo druhům se dokonce daří lépe než dřív. Před sto lety to byla jen hrstka lidí, kteří měli vizi a odhodlání. Měli rádi ptáky, chránili je, zkoumali a měli potřebu svou vášeň sdílet s jinými lidmi. S velkou úctou si je dnes připomínáme a hrdě se k jejich odkazu hlásíme,“ řekl Matej Repel, ředitel Slovenské ornitologické spoločnosti/BirdLife Slovensko.
„Téměř tři čtvrtiny našich spoluobčanů vnímají pozorování a poslech ptáků jako prospěšné pro jejich vlastní psychickou pohodou. Je to solidní základ pro mobilizaci soukromých zdrojů do ochrany přírody – a skutečně více velkých dárců významnou podporu zvažuje. Díky tomu se můžeme pouštět do velkých a odvážných věcí. Můžeme plánovat síť soukromých chráněných území, ptačích parků. Můžeme dál rozšiřovat a zkvalitňovat občanskou vědu. Díky ještě širšímu zapojení veřejnosti a díky propojení veřejnosti s vědou můžeme reálně přispívat ke zvládnutí všech výzev, které v rychle se měnícím světě klimatické i environmentální krize čekají na ptáky i na lidi,” řekl Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.
Uspořádání slavnostní akce právě v Národním muzeu nebylo zvolené náhodně. Činnost ČsOS byla již od počátku úzce propojena s Národním muzeem – osobnostmi, odbornou činností, sbírkami i institucemi. Od roku 1934 začala v rámci ČsOS rozvíjet činnost kroužkovací stanice, která úzce spolupracovala s Přírodovědeckým oddělením Národního muzea, proto také od počátku kroužkování u nás všechny kroužky nesly nápis N. MUSEUM PRAHA. Vzájemné pouto zosobňuje celá řada osobností, např. Alfred Hořice, druhý předseda ČsOS, který muzeu daroval rozsáhlou sbírku ptáků, Otakar Štěpánek, první ředitel Přírodovědného muzea Národního muzea a třetí předseda ČsOS či Jan Hanzák, dlouholetý jednatel a místopředseda ČSO, který inicioval vznik profesionální Kroužkovací stanice ptáků v roce 1964 již jako profesionální pracoviště Národního muzea. „Národní muzeum a Česká společnost ornitologická jsou už sto let propojeny nejen historií, ale i společným úsilím o poznání a ochranu přírody. Těší mě, že tato spolupráce úspěšně pokračuje i dnes,“ řekl na slavnostním večeru Martin Sekera, zástupce generálního ředitele Národního muzea a ředitel Knihovny Národního muzea.
Alena Klvaňová z ČSO s Romanem Slobodníkem ze SOS představili důležité milníky ve stoleté historii Československé ornithologické společnosti – od založení v dubnu 1926 v pražské restauraci U Bumbrlíčka na Národní třídě, přes rozloučení se slovenskými přáteli v 80. letech (přejmenování na Českou společnost ornitologickou a vznik Slovenské ornitologické spoločnosti) do současnosti, kdy jsou obě organizace silné a samostatné.
„Kdyby se zakladatelé Československé ornithologické společnosti podívali dnes, asi by s údivem sledovali, co všechno se podařilo vybudovat. Jejich snaha o systematické sledování ptactva a ochranu přírody se změnila na profesionální organizace se zaměstnanci, dobrovolníky a tisícovkami členů. Data, která zakladatelé začali sbírat před 100 lety, jsou stále naším kompasem. Systematické pozorování, kroužkování a dlouhodobě sledování ptactva dávají ochraně přírody přesnost a argumenty, umožňují úřadům i veřejnost rozhodovat na základě faktů,” řekl Slobodník.
SOS/BirdLife Slovensko vede dvě vlastní kanceláře, návštěvnické centrum, dvě farmy, má regionální pobočky a odborníky na různá témata. Pracuje na výzkumných projektech, praktické ochraně ptactva, vzdělávání a zapojování veřejnosti.
ČSO má kancelář na pražském Smíchově s více než 40 zaměstnanci, devět regionálních poboček a členskou základnu tvoří přes 8 tisíc lidí a další tisíce ji podporují finančně i dobrovolnicky. Vlastní a rozvíjí sedm ptačích parků a plánuje založit ptačí park v každém kraji. Propaguje občanskou vědu, vydává časopisy a podcasty a vládě dodává indikátor polních a lesních ptáků pro Evropskou komisi a pomáhá sestavit národní plán na obnovu přírody.
V průběhu celého večera lidé mohli v tiché aukci dražit umělecká díla s ptačí tématikou. Podařilo se získat 248 tisíc korun, které půjdou na rozvoj ptačích parků ČSO. Slavnostním večerem provázel moderátor Vladimír Kořen.
Akce v Národním muzeu byla první z mnoha, které ČSO v tomto roce organizuje. „Již ve čtvrtek 16. dubna pořádáme odpolední akci pro veřejnost v pražském parku Portheimka. V květnu pak budou následovat akce ve všech sedmi ptačích parcích ČSO po celém Česku, oslavy výročí vyvrcholí ornitologickou konferencí v 16.–18. října v Brně,” sdělila Hošková.
Přehled akcí lze nalézt na https://www.birdlife.cz/100-let/.
DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE
Česká společnost ornitologická (ČSO) je s 8 tisíci členy a členkami největší ochranářskou organizací v Česku, v roce 2026 slaví 100 let od založení. ČSO je dobrovolné zájmové sdružení profesionálních pracovníků i amatérů zabývajících se výzkumem a ochranou ptáků, zájemců o pozorování ptáků a milovníků přírody. V České republice zastupuje organizaci BirdLife International, největší mezinárodní sdružení na ochranu ptáků. ČSO zkoumá a chrání ptáky, jejich prostředí a přírodu jako celek a svou činností k tomu motivuje i širokou veřejnost. Prosazuje ochranu přírody založenou na vědeckých poznatcích a pomáhá rozvoji ornitologie i ochrany ptáků bez ohledu na politické hranice. ČSO usiluje o svět, kde žijí lidé a ptáci v harmonii, kde lidé s pokorou obdivují přírodu, snaží se jí porozumět a využívají ji udržitelně pro sebe, pro ptáky i pro ostatní organismy. ČSO je otevřená všem zájemcům o ptáky. Pořádá vycházky pro veřejnost, vzdělávací semináře i kurzy. Vydává časopisy Sylvia a Ptačí svět a podcast Ptačí řeči, vyhlašuje Ptáka roku, v e-shopu nabízí výrobky pro ochranu ptáků a přírody. Provozuje ptačí parky po celém Česku. Už století se věnuje sčítání a monitoringu ptáků, čímž získává důležité údaje pro jejich ochranu.
Slovenská ornitologická spoločnosť/BirdLife Slovensko je nevládní nezisková organizace, jejímž hlavním posláním je ochrana a výzkum přírody, především volně žijícího ptactva. Zaměřuje se hlavně na ochranu druhů, biotopů a území, ochranářský výzkum včetně kroužkování, environmentální politiku, environmentální výchovu, práci s dětmi a mládeží. Věnuje se vydavatelské činnosti a organizování seminářů i konferencí. Vydává odborný časopis Tichodroma a populárně-naučný časopis Vtáky. SOS/BirdLife Slovensko navazuje na činnost a tradici Československé ornithologické společnosti (ČSO, založená 1926), Slovenské ornitologické spoločnosti (SOS, založená 1985) a Spoločnosti pre ochranu vtáctva na Slovensku (SOVS, založená 1993).
Národní muzeum není jen institucí s dvousetletou tradicí – je to živý prostor, kde se historie potkává s moderními technologiemi. Od svého založení v roce 1818 jako Vlastenské muzeum patří k nejvýznamnějším kulturním institucím v České republice i v evropském kontextu. Dnes spravuje více než 20 milionů sbírkových předmětů – od přírodnin přes historické artefakty až po hudební a kulturní dědictví z celého světa. Národní muzeum dnes nabízí interaktivní expozice, digitální prvky, multimediální instalace i zážitkové programy, které vtahují návštěvníky do děje. Prostor tu dostává nejen poznání, ale i objevování, hra a emoce. Srdcem muzea je monumentální Historická budova na Václavském náměstí, doplněná Novou budovou Národního muzea. Po rozsáhlé rekonstrukci dokončené v roce 2018 zde vznikl propojený Muzejní komplex, který nabízí jedinečný pohled na dějiny i přírodu – a to včetně samostatného Dětského muzea.