Jarní číslo Ptačího světa je tentokrát věnováno významnému jubileu – 100. výročí ČSO a SOS/BirdLife Slovensko. Na jeho přípravě jsme si dali opravdu záležet – měsíce jsme procházeli dobové dokumenty a fotografie a oslovili jsme i naše slovenské kolegy, aby do čísla přispěli svým pohledem. Díky tomu vzniklo mimořádně nabité vydání, které je se 64 stranami dosud nejrozsáhlejším číslem časopisu. Je plné vzpomínek, významných osobností, proměn české i slovenské ornitologie a milníků v ochraně a výzkumu ptáků. Kromě podrobného shrnutí historie Československé ornithologické společnosti (ČsOS) i obou jejích následovnic se můžete těšit například na článek o proměnách české avifauny či na přehled nově hnízdících i vymizelých druhů po roce 1926. Připomeneme si také 35 let ptáka roku a nechybí ani medailonky významných osobností.
Ale pojďme to vzít popořadě. Dne 5. dubna 1926 byla v pražské restauraci U Bumbrlíčka založena tehdejší Československá ornithologická společnost. Tradice české ornitologie však sahá mnohem dál. Už od 17. století u nás probíhaly první faunistické výzkumy, výrazněji se pak výzkum ptáků i snahy o jejich ochranu začaly prosazovat od 19. století. Do jejich počátků i okolností provázejících vznik ČsOS nás zavede článek Jana Plesníka. Během následujícího století se pak odehrála řada významných událostí a společností prošlo množství osobností, které zanechaly nesmazatelnou stopu ve vědě i ochraně přírody. Není proto divu, že se klíčovým milníkům a úspěchům české ČSO i slovenské SOS věnujeme na celých sedmi stranách. I tak jde pochopitelně jen o výběr těch vůbec nejdůležitějších momentů, které stoletá existence obou společností přinesla.
Celým příběhem ČsOS (a následně ČSO) nás na stranách 13–20 provede Lucie Hošková. Projdeme si cestu od samotného vzniku společnosti přes vydání prvního čísla odborného časopisu Sylvia, založení kroužkovací stanice, těžká válečná léta, rozdělení organizace na samostatnou českou a slovenskou společnost i otevření se světu v 90. letech až po vyhlášení prvního ptačího parku a výrazný nárůst členské základny v posledních letech. Neméně bohatou a zajímavou historii ornitologie na Slovensku představuje na dalších čtyřech stranách článek Dušana Karasky.
Na stranách 30–34 si připomeneme každoroční kampaň ČSO – ptáka roku, který je vyhlašován už od roku 1992. Alena Klvaňová shrnuje, jak původně popularizační kampaň postupně přerostla v několik navazujících projektů občanské vědy a přivedla mnoho lidí nejen k zájmu o ptáky, ale i k jejich aktivní ochraně. Ilustrátor Jan Hošek nám pak ve svých kresbách představí všech 35 ptáků roku – od vlaštovky, vůbec prvního ptáka roku, až po letošní pěnici černohlavou.
Stejně jako se za uplynulé století proměnila samotná ČSO, proměnila se i naše krajina a s ní česká avifauna. Některé druhy z našich luhů a hájů nadobro zmizely nebo kriticky ubyly, zatímco jiné u nás začaly pravidelně hnízdit. Někdejší ornitology by dnes pravděpodobně překvapil drastický úbytek dříve zcela běžných sýčků, chocholoušů či čejek, ale stejně tak by nejspíš žasli nad pravidelně hnízdícími vlhami pestrými nebo slavíky modráčky. Podrobně sproměny české avifauny zpracoval Martin Vavřík z Faunistické komise ČSO na stranách 37–41. Na následujících dvou stranách pak najdete přehled nově hnízdících i vymizelých druhů po roce 1926.
Historie ČsOS je především historií konkrétních lidských osudů – příběhů lidí, kteří zasvětili svůj život výzkumu a ochraně ptactva. Některé z významnýchí osobností české i slovenské ornitologie představujeme na stranách 54–58. Najdeme mezi nimi nejen vynikající ornitology, ale také osobnosti, které neváhaly hájit svobodu a demokracii v nelehkých dobách totalitních režimů. Jejich neobyčejným osudům věnujeme vzpomínku na stranách 52–53.
V dalších článcích se ohlédneme za milníky druhové a územní ochrany ptáků v Česku a na Slovensku i za tím, jak vznikaly ptačí parky ČSO. Petr Voříšek nám přiblíží počátky koordinace Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků (PECBMS), který ČSO vede od roku 2002. Prostor dostane také všech devět současných poboček ČSO. Umíte si představit, jak bude ČSO vypadat za dalších sto let? Ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek se s vámi podělí o své myšlenky ohledně toho, jaké to asi bude za dalších sto let, až naši následovníci budou slavit 200 let ČSO.
Věříme, že naše úsilí stálo za to a že se vám nové slavnostní číslo bude líbit. Přejeme příjemné čtení!
Zpětnou vazbu a nabídky článků či fotografií uvítáme na ptacisvet@birdlife.cz.
Kdo preferuje elektronické čtení a nepotřebuje papírové vydání, může napsat na cso@birdlife.cz a požádat o změnu. Ptačí svět vám pak nebude chodit do schránky, ale budete si ho moci (tak jako už teď) stáhnout v pdf.
Členové ČSO dostávají časopis Ptačí svět čtyřikrát ročně zdarma v tištěné podobě, ale mohou si zvolit, že papírovou verzi nepotřebují a číst časopis jen elektronicky.
Předplatné a jednotlivá čísla si můžete objednat v e-shopu ČSO.
Celý obsah čísla najdete zde
Sledujte FB stránku časopisu