Právě vychází první letošní číslo časopisu Ptačí svět, které je v mnoha ohledech výjimečné. Důkladně se v něm seznámíme s pěnicí černohlavou, čerstvě vyhlášeným ptákem roku 2026. Volba tohoto druhu byla letos jasná – černohlávek, jak se jí také říká, je zároveň symbolem České společnosti ornitologické, která v dubnu letošního roku oslaví 100 let od svého založení.
Obálku nejnovějšího čísla zdobí sameček pěnice černohlavé od Martina Pelánka. Dalšími překrásnými snímky ptáka roku se pak můžete pokochat v rubrice Objektivem, kde jsme pro vás vybrali to nejlepší od tří různých autorů.
Pěnice černohlavá je v novém čísle představena z mnoha perspektiv. Úvodníku se tentokrát chopil Greg Conway z Britské nadace pro ornitologii (BTO), který se významně podílel na výzkumu pěnice černohlavé se zaměřením na její zimní ekologii a přispěl tak k pochopení, jak se tento druh přizpůsobuje měnícím se podmínkám.
V hlavním článku čísla Petr Klvaňa detailně přibližuje biologii tohoto nenápadného, a přesto fascinujícího druhu. Vysvětluje, proč se černohlávek stal v posledních desetiletích jedním z nejúspěšnějších pěvců Evropy, zatímco stavy mnoha jiných druhů klesají. Dočtete se, jak se pěnice dokázaly přizpůsobit změnám v krajině nebo jak vyhrály evoluční souboj s kukačkou, které se dnes už téměř nedaří parazitovat jejich hnízda.
Poutavý článek Jaroslava Cepáka popisuje evoluci v přímém přenosu. Část středoevropských pěnic začala v 60. letech minulého století zimovat na Britských ostrovech místo ve Středomoří a stále mírnější zimy i hojné přikrmování přispívají k tomu, že se jim na ostrovech daří. Ptáci zimující v Británii se navíc na svá hnízdiště vracejí dříve, obsazují nejlepší teritoria a spolu také plodí potomky, kteří dědí jejich migrační zvyky. Více se o tomto fascinujícím fenoménu dočtete na stranách 20–21.
Že za zimujícími pěnicemi nemusíme jezdit až do Anglie, dokládají Vlastimil Sajfrt a Vilém Vyhnálek textem o unikátním zimování černohlávků v zámeckém parku v Lednici. V tomto specifickém biotopu pěnice pravidelně zimují již sedmdesát let. Potvrzují tak, že i v našich podmínkách dokáží tito ptáci úspěšně přečkat zimu, pokud naleznou vhodné mikroklima a dostatek potravy.
V dalších článcích věnovaných ptákovi roku se na pěnici černohlavou podíváme z různých úhlů. Spolu s Petrem Procházkou prozkoumáme její stopu v jazyce a kultuře. Dozvíme se, které národy ji nazývají „mnichem“ či „devítihlasem“, nebo jak se z historického omylu při přepisu Aristotelova rukopisu zrodilo její vědecké jméno Sylvia. V článku Terezy Petruskové se detailně zaposloucháme do černohlávkova libozvučného zpěvu a vyvrátíme mýtus, že zpívají pouze samci – své vokální umění totiž dokážou předvést i samičky. Unikátní pohled do soukromí pak nabídnou kamerové záznamy z hnízdění v článku Karla Weidingera, které prozradí například to, jak moc spravedlivě se samci se samicemi dělí o zahřívání vajec.
Jak proměnit zahradu v ráj pro pěnice i další ptactvo? To prozradí Denis Matthey v rubrice Rady, tipy návody. Poradí, čím tyto elegantní zpěváky pohostit, jak přilákat hmyz i které keře vysadit, aby se u nás ptáci cítili bezpečně a mohli v klidu zahnízdit. Více na stranách 40–42.
Karel Pithart s ilustrátorem Pavlem Procházkou nám v rubrice Poznáte…? Představí prostředí, ve kterém najdeme nejen černohlávky, ale i zbylé čtyři druhy našich pěnic. Kromě určování podle zpěvu či biotopu odhalí i fascinující detaily – třeba že samec pěnice hnědokřídlé dokáže postavit hnízdo zcela sám nebo že vzácná pěnice vlašská hledá ochranu v sousedství ťuhýků.
Rubrika V ohrožení připomíná, že i tak početný druh, jako je pěnice černohlavá, čelí vážným nástrahám – doma i na cestách. Gabriela Dobruská upozorňuje na riziko skleněných ploch, které pro pěnice představují smrtelnou past často hned po jarním návratu. Dozvíte se, proč heslo „co je nezabije, to je posílí“ u nárazů do oken neplatí, a jak jim účinně zabránit. Alena Klvaňová pak rozebírá smutnou „stříbrnou příčku“ černohlávků v žebříčku nelegálního lovu ve Středomoří. Zjistíte, jak se proměnily metody pytláků od historického čižbářství k organizovanému byznysu, který má ročně na svědomí téměř dva miliony těchto pěvců.
V novém čísle se ale věnujeme i jiným tématům než ptákovi roku. V rubrice Ze života ČSO se ohlížíme za osmým ročníkem Ptačí hodinky. Obhájila sýkora koňadra své prvenství? Kdo se postaral o největší překvapení a odsunul modřinku až na třetí místo? A proč se nám ze zahrad vytrácejí zvonci? Odpovědi přináší koordinátor Ptačí hodinky Filip Tuháček.
Přejeme příjemné čtení!
Zpětnou vazbu a nabídky článků či fotografií uvítáme na ptacisvet@birdlife.cz.
Kdo preferuje elektronické čtení a nepotřebuje papírové vydání, může napsat na cso@birdlife.cz a požádat o změnu. Ptačí svět vám pak nebude chodit do schránky, ale budete si ho moci (tak jako už teď) stáhnout v pdf.
Členové ČSO dostávají časopis Ptačí svět čtyřikrát ročně zdarma v tištěné podobě, ale mohou si zvolit, že papírovou verzi nepotřebují a číst časopis jen elektronicky.
Předplatné a jednotlivá čísla si můžete objednat v e-shopu ČSO.
Celý obsah čísla najdete zde
Číslo ke stažení v pdf
Sledujte FB stránku časopisu