Pančavská louka

Z Kam na ptáky
Pančavská louka
NEJBLIŽŠÍ MĚSTO Horní Mísečky
SOUŘADNICE 50°45'40.215" s. š., 15°32'41.518" v. d.
BIOTOPY hory, louky, voda
KDY hnízdní doba (V. –VII.)
OCHRANA KRNAP
DRUHY

H – hnízdí; T – táhne; Z – zimuje

Tetřívek obecný (Lyrurus tetrix) H, T, Z

Bekasina otavní (Gallinago gallinago) H

Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) H, T

Linduška luční (Anthus pratensis) H

Linduška horská (Anthus spinoletta) H

Pěvuška modrá (Prunella modularis) H, T

Pěvuška podhorní (Prunella collaris) H, T

Slavík modráček tundrový (Luscinia svecica svecica) H

Kos horský (Turdus torquatus) H, T

Budníček zelený (Phylloscopus trochiloides) H

Čečetka tmavá (Acanthis cabaret) H, T

Hýl rudý (Carpodacus erythrinus) H

Popis lokality

Z Horních Míseček stoupají zbytky horských smrčin vzhůru k vrcholovým partiím až nad horní hranici lesa. Tam už roste pouze kosodřevina. Ocitáme se v pravé tundře na nejrozsáhlejším vrcholovém rašeliništi západních Krkonoš, v jedné z nejcennějších částí Krkonošského národního parku. Pančavské rašeliniště bylo spolu s Úpským rašeliništěm v roce l993 zařazeno mezi území Ramsarské konvence, zahrnující nejvýznamnější mokřady světa.

Mezi Kotlem a Labskou loukou se nachází samotná Pančavská louka, kde pramení pravostranný přítok Labe, řeka Pančava, aby se brzy zřítila nejvyšším vodopádem na našem území z výšky 250 m do Labského dolu. Tuto scenérii můžeme obdivovat z nedaleké Ambrožovy vyhlídky.

Subalpínská Pančavská louka poskytuje útočiště mnoha vzácným severským druhům rostlin a živočichů, které zde zůstaly po tání ledovců. Mezi těmito tzv. glaciálními relikty tu najdeme např. ostružiník morušku či všivec krkonošský nebo vážku lesklici horskou. Na sousední Labské louce pramení Labe. Asi 200 m od skutečného pramene se nachází symbolický pramen Labe, vyhledávaný cíl turistů.

Zajímavou podívanou nabízejí nejmoutnější ledovcové kary Krkonoš - Velká a Malá Sněžná jáma, vzniklé působením ledovců, na jejichž dně leží ledovcová jezírka.

Ptáci

Po cestě od Horních Míseček na Zlaté návrší zpívají kosi horští z vrcholků stromů, na keřích zase můžeme od konce května pozorovat hýly rudé. Dokud nedosáhneme horní hranice lesa budou se ze smrčin ozývat pěvušky modré, budníčci větší a máme-li štěstí, pak můžeme výjimečně zaslechnout i budníčky zelené.

Na Pančavské, Hančově a Labské louce můžeme mezi kosodřevinou zahlédnout slavíky modráčky tundrové, kteří v Krkonoších hnízdí od roku 1978 jako na jediném místě u nás. V současnosti jich tu zaznamenáváme přibližně 10-25 párů. Na rašeliništích můžeme pozorovat čečetky tmavé a lindušky luční. Brzy ráno, dokud zde není mnoho turistů, můžeme v květnu s dávkou štěstí sledovat tok tetřívků a navečer zase tok bekasiny otavní.

Dojdeme-li až na Sněžné jámy, máme šanci pozorovat vzácné severské druhy pěvců, pěvušky podhorní a lindušky horské, které ale v posledních letech bohužel ubývají. Právě nad Sněžnými jámami máme také šanci pozorovat sokoly stěhovavé, které ale lze zastihnout na celém návrší.

Kudy

Autobusem přijedeme do Horních Míseček z Jilemnice. V sezóně nás autobus vyveze od Jilemnické boudy v Horních Mísečkách až na Zlaté návrší k Vrbatově boudě. Tuto cestu ale zdatnější návštěvníci zvládnou i pěšky 3 km po žlutě značené turistické značce (stoupání do kopce s převýšením 380 m).

Autem můžeme parkovat na placeném parkovišti v Horních Mísečkách.

Od Vrbatovy boudy se vydáme po červeně značené trase kolem Pančavského vodopádu s fantastickým výhledem do Labského dolu až k Labské boudě. Odtud můžeme jít stále po červené k prameni Labe, nebo po žluté ke Sněžným jámám.

Infrastruktura

Sezónní informační centrum na Zlatém návrší

Akce a organizace

Kalendář akcí ekologické výchovy KRNAP pro veřejnost

Odkazy a literatura

KLVAŇOVÁ A. a kol. 2016: Kam za ptáky v České republice. Grada.

Správa Krkonošského národního parku

Ptáci Krkonoš - atlas hnízdního rozšíření 2012-2014. Správa KRNAP Vrchlabí, 2015

Návštěvní řád KRNAP

O tetřívkovi obecném na stránkách KRNAP - informace, videa, fotogalerie

O sokolu stěhovavém na stránkách KRNAP - informace, video, fotogalerie

O čápovi černém na stránkách KRNAP - informace, videa

O slavíku modráčkovi tundrovém na stránkách KRNAP - informace, fotogalerie

O Sněžných jámách v Multimediální encyklopedii Krkonoš

Na lokalitu vás pozvala

Alena Klvaňová

Ptáci v okolí

Data pocházejí z aplikace Birds.cz, která zobrazuje všechna pozorování v okruhu 5km.