Milovice-Mladá

Bývalý vojenský újezd Milovice-Mladá Autor: Alena Klvaňová

Bývalý vojenský újezd Milovice-Mladá

NEJBLIŽŠÍ MĚSTO	Milovice
SOUŘADNICE	50°14'27.367" s. d., 14°53'8.863" v. š.
BIOTOPY	louky, pastviny, listnatý les
KDY	hnízdní doba (IV. –VI.)
OCHRANA	PR Pod Benáteckým vrchem, součást Evropsky významné lokality Milovice-Mladá
DRUHY H – hnízdí; T – táhne; Z – zimuje	Dudek chocholatý (Upupa epops) H Strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) H, Z Krutihlav obecný (Jynx torquilla) H Linduška lesní (Anthus trivialis) H Bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) H Bramborníček černohlavý (Saxicola torquata) H Pěnice vlašská (Sylvia nisoria) H Cvrčilka zelená (Locustella naevia) H Žluva hajní (Oriolus oriolus) H Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) H Ťuhýk obecný (Lanius collurio) H Strnad zahradní (Emberiza hortulana) H Strnad luční (Miliaria calandra) H, Z

Popis lokality

Díky dlouhodobému pobytu vojsk se na území bývalého cvičiště Milovice-Mladá zachovala cenná přírodní stanoviště, která obývají mnohé vzácné a zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin. O zdejší krajině však rozhodně nelze říci, že je nepoškozená nebo člověkem nedotčená, naopak. Právě díky pravidelným disturbancím, které působila těžká vojenská technika, se na zdejším území vytvořily specifické a ojedinělé biotopy a nejcennější část je od roku 2002 chráněna jako přírodní rezervace Pod Benáteckým vrchem. Od roku 2005 je také zařazena do Národního seznamu evropsky významných lokalit.

V době využívání oblasti jako vojenského cvičiště byly na celém území pravidelně káceny dřeviny, a tak se zde vyvinuly různé typy suchých otevřených trávníků s cennými druhy trav, suchá vřesoviště a suchomilné křoviny. Na tyto biotopy je vázáno několik druhů brouků a motýlů, včetně kriticky ohroženého modráska hořcového. Lokalita tak patří k biologicky nejcennějším ve středních Čechách.

Listnaté lesy v místě zvaném Kateřina tvoří rozvolněné světlé doubravy a nabízejí útočiště dalším druhům.

V roce 2015 byla v prostoru bývalého cvičiště založena obora pro velké býložravce a dnes se zde úspěšně chovají exmoorští divocí koně, pratuři a zubři evropští. Nepřetržitým spásáním rychle se šířících bylin kopytníci pomáhají udržovat charakter otevřené krajiny.

Během víkendů bývá prostor využíván jezdci na terénních motocyklech a automobilech či vojenskými nadšenci. Přátelé Klubu vojenské historie tu také občas jezdí těžkou vojenskou technikou. Tato činnost pomáhá udržovat cenné biotopy, ale pro pozorování ptáků může být příhodnější zvolit všední den, a to nejlépe v suchém období. Po deštích bývá terén těžko schůdný.

Ptáci

Milovce jsou snadno dostupnou lokalitou, kde můžeme pozorovat celou řadu vzácných ptáků, z nichž některé jinde uvidíme jen zřídka. V hnízdní době se tu setkáme s mnoha druhy lučních ptáků, obývajících krátkostébelné trávníky a křoviny. Nejvýraznějším a takřka všudypřítomným ptákem je strnad luční. Nejlepší doba pro jeho pozorování je především od dubna do července, kdy se ozývá svým výrazným hlasem téměř z každého keře. V Milovicích dosahuje vůbec největší početnosti u nás. Hojný je tu také skřivan polní, který často vyletuje ze země, kde sbírá potravu. Na vrcholcích keřů a trav posedávají oba druhy bramborníčků, z porostů vysokých bylin zpívá cvrčilka zelená a občas můžeme zaslechnout i pěnici vlašskou. Pravidelně tu hnízdí také několik párů ťuhýků obecných.

Na okrajích lesa můžeme zaslechnout zpěv lindušky lesní, lejska bělokrkého nebo žluvy hajní, v lese se ozývá hrdlička divoká, strakapoud prostřední nebo žluna šedá.

Příležitostně se na bývalém cvičišti můžeme setkat i s naším nejvzácnějším druhem strnada, strnadem zahradním, a to zejména na konci května a v červnu. Hnízdí tu i náš jediný tažný šplhavec krutihlav obecný, pro nějž zde byly nedávno instalovány hnízdní budky.

Kudy

Do Milovic přijedeme z Lysé nad Labem po silnici č. 332. Zaparkovat můžeme přímo u železniční stanice. Vlakem pojedeme z Prahy-Masarykova nádraží do Lysé, odkud nás do Milovic přiveze motorový vláček. Hned u nádraží je také rozcestník turistických tras. Vydáme se po modré značce, která nás zavede až k oboře divokých koní a praturů. Nejprve půjdeme ulicí Jiřická podél oplocení (máme ho po pravé ruce), na konci oplocení zahneme po nezpevněné cestě doprava podél obory a brzy se dostaneme přímo do PR Pod Benáteckým vrchem. Na bývalém vojenském cvičišti je řada nezpevněných cest, pohybovat se tu můžeme volně, prostor byl po odchodu vojsk prozkoumán a shledán bez zbytků vojenské munice. Dáme-li se na sever, napojíme se opět na modře značenou trasu, která nás dovede k NS Pozorovatelna. U jedné z tabulí naučné stezky, kde se nachází i turistický přístřešek, můžeme přejít silnici a po nezpevněné cestě projít listnaté lesy v části zvané Kateřina. Cesta nás zavede zpět k silnici a ta zpět k oboře divokých koní.