Údolím Bystřice

Pohled na údolí Bystřice s aktivním kamenolomem. Autor: Kateřina Ševčíková

NEJBLIŽŠÍ MĚSTO	Domašov nad Bystřicí a Velká Bystřice, z větších měst Olomouc
SOUŘADNICE	49°41'45" s. š., 17°26'43" v. d.
BIOTOPY	lesy (především listnaté na suťových svazích), řeka
KDY	zima, předjaří a jaro (krásné i na podzim, ale ne moc na ptáky)
OCHRANA	PP, PR, okraj PO
DRUHY H – hnízdí; T – táhne; Z – zimuje	Čáp černý (Ciconia nigra) - H Včelojed lesní (Pernis apivorus) – T, občas H Ostříž lesní (Falco subbuteo) – T, občas H Holub doupňák (Columba oenas) – H Výr velký (Bubo bubo) - H Datel černý (Dryocopus martius) – H Žluna šedá (Picus canus) – H Skorec vodní (Cinclus cinclus) – H Ledňáček říční (Alcedo atthis) – H Lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) – H Lejsek malý (Ficedula parva) – občas H

Popis lokality

Údolí Bystřice je ideální procházková trasa pro ty, kteří si mimo ptáky rádi užijí i jiné přírodní zajímavosti, malebnou krajinu, ale především klid od davů turistů. Kaňon je jedinečný i proto, že údolím nevede silnice, pouze jednokolejná železnice. Vlaky zde překonávají četné viadukty, tunely a proplétají se romantickými skalními soutěskami. Návštěva je tedy zážitkem i pro fandy železnice (mimo to se v Hrubé Vodě nachází v ČR unikátní nádraží, na kterém mimo jiné hnízdí třeba i rorýsi). Nesporný je i genius loci lokality, který upomíná na dávné procesy s vampíry, boje Husitů, bývalé Sudety, nebo samotný okraj vojenského prostoru Libavá.

Trasa se táhne podél neregulovaného toku říčky Bystřice, nad nějž se tyčí příkré svahy se suťovými lesy s přírodě blízkou vegetací. V lesích se ukrývá množství skalek a štol, po délce trasy je i několik kamenolomů.

Na trase se nachází PP Kamené proudy u Domašova, která chrání především geomorfologické jevy – mrazové sruby a sutě. Dále PR Hrubovodské sutě chránící přírodě blízké suťové lesy. Levý břeh toku Bystřice je lemován hranicí PO Libavá určené pro chřástala polního, ten se však v údolí samotném nevyskytuje.

Ptáci

V meandrujícím toku říčky Bystřice lze snadno pozorovat lovící skorce vodní, kteří s oblibou hnízdí v konstrukcích mostů spolu s konipasy horskými. Čas od času bublání proudu rozezní ostrý hvizd a modře se zableskne ledňáček říční nebo se potichu zvedne čáp černý a s úlovkem odletí do okolních lesů. Zaposloucháme-li se, určitě zaslechneme hlas strakapouda velkého, žluny šedé a možná i bubnování datla černého. Líbezný zpěv všech možných běžnějších lesních ptáků doplňuje basování doupňáků a skřípání lejsků bělokrkých. A pokud budeme mít štěstí, zaslechneme i lejska malého, který se zde nepravidelně objevuje. Zahledíme-li se pak na oblohu, může nás svým přeletem potěšit třeba včelojed lesní nebo ostříž lesní, kteří v širším okolí hnízdí. A půjdeme-li kaňonem v noci, mimo puštíky obecné můžeme zaslechnout i výry velké, kteří obývají nejen hojné skalní útvary, ale i klidné částí kamenolomů. Údolí Bystřice je nejlépe navštívit v hnízdní sezóně, v dubnu a v květnu si užijeme především pestré zpěvy pěvců (v květnu včetně lejsků) a doupňáky. Vyrazíme-li však o něco dříve (konec února, březen), uchvátí nás hlasy šplhavců, za setmění potom sovy. Zajímavá je i zimní návštěva, kdy u nezamrzlých úseků řeky hodují ledňáčci a skorci. Své nepopiratelné kouzlo má údolí i během podzimu, kdy se barevné listí shlíží v řece a opadané stromy odhalují roztodivné skalní útvary. Ptáci však moc parády v tuto dobu nenadělají.

Kudy

Nejlépe je využít železnici (z Olomouce přípoj na Domašov nad Bystřicí každé 2 hodiny), jiná hromadná doprava je mnohem složitější. Vzhledem k tomu, že trasa netvoří okruh, auto lze využít omezeně, nejlépe kombinovat s železnicí. Parkování je možné jak v Domašově, tak v Hrubé Vodě. Nejkrásnější trasa je asi 15 km dlouhá, z Domašova nad Bystřicí do Hrubé Vody (samozřejmě lze jít i naopak). Trasu si lze zkrátit, pokud vystoupíte na zastávce v Jívové nebo v Hrubé Vodě – Smilov. Trasa je vhodná i pro příznivce terénní cykloturistiky (pozor, je zde několik brodů). Výlet si pak můžeme protáhnout po cyklostezce až do Velké Bystřice (bydliště Františka Hejla) nebo až do Olomouce.