Údolí Jizery a Kamenice

NEJBLIŽŠÍ MĚSTO	Semily
SOUŘADNICE	50°37'6.240" s. š., 15°18'24.198" v. d.
BIOTOPY	voda, les, skály
KDY	hnízdní doba (IV-VII)
OCHRANA	PR Údolí Jizery, EVL Údolí Jizery a Kamenice- část Jizera
DRUHY H – hnízdí; T – táhne; Z – zimuje	Morčák velký (Mergus merganser) H Volavka popelavá (Ardea cinerea) H, Z Čáp černý (Ciconia nigra) H, T Káně lesní (Buteo buteo) H, Z Včelojed lesní (Pernis apivorus) H Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) H Holub doupňák (Columba oenas) H Výr velký (Bubo bubo) H, Z Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) H, Z Ledňáček říční (Alcedo atthis) H, Z Datel černý (Dryocopus martius) H, Z Žluna zelená (Picus viridus) H, Z Konipas horský (Motacilla cinerea) H Skorec vodní (Cinclus, cinclus) H, Z Pěvuška modrá (Prunella modularis) H Budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix) H Střízlík obecný (Troglodytes troglodytes) H, Z Lejsek malý (Ficedula parva) H

Popis lokality

Jizera a její přítok Kamenice zde vymodelovaly hluboká údolí se strmými svahy porostlé lesy, které mají díky své obtížné přístupnosti na některých místech přirozený charakter. Setkáme se tu jak s bučinami, tak se suťovými lesy až pralesovitého charakteru, ale na mnoha místech i s kulturními smrčinami. Časté a pro návštěvníky atraktivní jsou různé skalní výchozy. Na obnažených skalách u Bítouchova roste mimo jiné ohrožený lomikámen trstnatý vlnatý (Saxifraga rosacea subsp. Steinmannii). V bučinách pak roste typická flóra zastoupená např. kyčelnicí devítilistou nebo lýkovcem jedovatým, na dně údolí pak rostou horské druhy jako např. mléčivec horský. Oba toky si v území zachovaly přirozený charakter, což se příznivě projevuje i na složení fauny ryb i různých skupin bezobratlých. Na řadě míst toků zůstaly zachované štěrkové, štěrkopískové nebo písčité lavice, které jsou obývány množstvím druhů hmyzu vázaných na tento specifický a stále mizející biotop. Příkladem může být malý drabčík Platydomene sodalis, který byl z celých Čech nalezen pouze zde. Podél obou toků můžeme najít pobytové stopy vydry a v bučinách není po dešti těžké narazit na mloky.

Ptáci

Díky charakteru zdejších biotopů zde můžeme očekávat dvě skupiny ptáků. První z nich jsou ptáci vázaní na vodní toky. Hojní jsou tu skorec vodní a konipas horský, méně častý ledňáček říční. Loví zde i volavky popelavé, čáp černý a někdy také morčáci velcí, jejichž hnízdění na lokalitě zatím prokázáno nebylo. Druhou skupinu tvoří lesní ptáci. Hnízdí zde datel černý, žluna zelená, ale také lejsek malý a holub doupňák. Z dravců lze kromě běžných kání lesních vidět i včelojeda lesního nebo sokola stěhovavého. Na skalách a prudkých svazích hnízdí výr velký, v lesích nedaleko lokality bývá pravidelně zaznamenáván i kulíšek nejmenší. Fauna pěvců odpovídá biotopu a zastihneme zde budníčky lesní, střízlíky, pěvušky modré a celou řadu dalších běžných lesních druhů. Nejlepší dobou pro návštěvu je hnízdní sezóna, ale zajímavá pozorování se zde nabízejí po celý rok.

Kudy

Vycházku můžete začít na několika místech a tomu uzpůsobit i délku a trasu. Jedním z výchozích bodů jsou Semily, které jsou dostupné z několika směrů jak autobusem a vlakem, tak autem. Vyrazíte podél Jizery přes Bítouchov po červené turistické značce na Riegrovu stezku. Vrátit se lze po stejné trase, nebo po horní hraně údolí (modrá a žlutá turistická značka). Nebo můžete dojít až do údolí Kamenice a využít k návratu vlak. Dalším výchozím bodem je Podspálov u soutoku Jizery a Kamenice, kam se dostanete vlakem (zastávka Spálov) nebo autem. Posledním možným výchozím bodem je Návarov se stejnojmennou vlakovou zastávkou. I sem je možno dopravit se autem. Z Návarova vede stezka opěr podél toku Kamenice k soutoku s Jizerou a dále do Semil.