Čím krmit

Potrava u nás přezimujících opeřenců je převážně rostlinná a tvoří ji různá semena, jádra, bobule a jiné plody.  Většina ptáků běžně navštěvujících krmítka nejlépe přijímá slunečnicová semena. Ta můžeme zakoupit buď samostatně, nebo v různých směsích v obchodech s potřebami pro chovatele, zahradnictvích a prodejnách pro kutily a dnes už i přes internet. Vrabci nebo hrdličky uvítají na krmítku také obilná zrna jako oves, proso a pšenici. Zakoupit můžeme také již namíchané směsi krmení pro přezimující ptáky označované jako krmivo pro venkovní ptactvo či zimní směs. Obsahují někdy kromě zmíněných semen a obilí také luštěniny a kukuřici. Když ponecháme na podzim několik jablek na stromě, budou nám za ně vděční kosi a kvíčaly, a budeme-li mít štěstí, dočkáme se i malého hejna pestrých severských návštěvníku – brkoslavů. Strakapoudy, sýkory či brhlíky nejlépe pohostíme tukovou směsí, kterou můžeme zakoupit v podobě lojových koulí. Ještě levnější a zábavnější, hlavně pro děti, může být zhotovení závěsného tukového krmítka vlastními silami (viz. kapitola Vyrobte si sami).

Dravé ptáky lze na vhodných místech, kde se vyskytují, krmit čerstvými zbytky masa, vnitřnostmi apod. V těchto případech je však nutno dbát na dodržení hygienických a veterinárních předpisů.

 Zbytky z kuchyně na krmítko nepatří

Na krmítku se v žádném případě nesmíme zbavovat kuchyňských zbytků, jako jsou všechna slaná, kořeněná, přepálená, uzená nebo zkažená jídla. Ptákům způsobují těžké zažívací potíže a leckdy i smrt. Z naší kuchyně ale můžeme použít ovesné vločky, strouhanku (z nesoleného pečiva), strouhanou mrkev, pro kosy a kvíčaly také vařenou rýži či vařené brambory.

Oblíbenou zábavou dětí i dospělých je v zimních měsících krmení vodního ptactva, jako jsou labutě, kachny, lysky a rackové. Doporučujeme je krmit rostlinnou potravou (salátem, listy zeleniny, hrachem, cizrnou). Výjimečně jim můžeme v malém množství podávat pečivo nebo vařené těstoviny. Pečivo by mělo být měkké (ale nikoliv čerstvé), nalámané na malé kousky. Tvrdý chléb nebo pečivo může ptákům způsobit zranění jícnu.

Věděli jste?

Čím je ptačí tělo menší, tím rychleji ztrácí teplo, a proto potřebuje více energie, aby dokázalo udržet stálou teplotu. Získávání potravy navíc komplikuje sněhová pokrývka, zmrzlá půda a krátká délka dne, během něhož ji mohou ptáci shánět. Pro přežití dlouhé a mrazivé noci je nutné vytvořit si dostatečné tukové zásoby. Není to však věc jednoduchá. Aby získali dostatek potravy, musí např. modřinky jejímu shánění věnovat 85 % dne a takový kos musí nasbírat dvakrát tolik bobulí, kolik sám váží.