Jak sýčkovi pomoci?

Inspirujte se, jak pomoci nejen sýčkům, ale i jiným ptákům, drobným savcům, obojživelníkům, ještěrkám, broukům, motýlům, čmelákům, včelám a dalším živočichům. 

Odstraněním technických pastí, jako jsou například nádrže s hladkými stěnami, odstavené vertikálně postavené roury a trubky nebo pohozené provázky a síťovina.
Ponecháním neposečených pásů trávy – kořist sýčka žije ve vyšším porostu, odkud se ale dostává i do okolních posekaných ploch, kde ji sýček může ulovit.
Pastvou, která by neměla být intenzivní. Po zvířatech by tak měla zůstat mozaika různě vysokého porostu.
Instalací berličky pro lov – jednoduchého posedu ve tvaru T po okrajích rozlehlejších luk nebo polí beze stromů či jiných vhodných posedů v okolí, se bude dobře lovit nejen sýčkům.
Omezením trávení hlodavců a chemie, která zabíjí potravu sýčků. Vhodnější je vytvořit dobré podmínky pro přirozené predátory škůdců.
Podporou udržitelné produkce, to znamená upřednostňováním biopotravin a potravin a výrobků z místní produkce.
Ponecháním starých stromů poskytneme ptákům místo pro úkryty a posedy.
Sázením stromů nebo rovnou alejí vytvoříme ptákům pestřejší krajinu a místo pro odpočinek a lov potravy.
Vyvěšením bezpečných hnízdních budek, které sýčkům poskytnou vhodné místo pro hnízdění a ochrání mláďata před kunami. Podrobnější informace o výrobě a instalaci budek jsou na www.birdlife.cz/sycek.

Podrobnosti naleznete ve zvláštním čísle časopisu ČSO – Ptačí svět – Pták roku 2018.

O ornitologickém psaní (nejen) do Sylvie

Publikování výsledků je základem vědeckého bádání, to ornitologické nevyjímaje. Odborné časopisy otiskují články po důkladném posouzení, zda přinášejí něco nového, zda jsou správně metodicky a zda jsou pro poučeného čtenáře srozumitelné. K tomu ještě má každý časopis a jeho redakční rada své zaměření a otiskuje články, které mu odpovídají. Recenzní posudky bývají k autorům a jejich dílům obvykle kritické. Požadavky recenzentů, aby autor tu něco upravil, tu vysvětlil či jinak formuloval, jsou běžné, někdy recenzent požaduje i rozsáhlejší opravy. Stává se také, že článek časopis neotiskne, protože to recenzenti nedoporučili. V některých časopisech častěji, jinde méně. Řešení, co se zamítnutým článkem, je denním chlebem vědců, i těch úspěšných. Konkurence je vysoká, tlak na co nejvíce publikací také. Continue reading „O ornitologickém psaní (nejen) do Sylvie“

Zemřel nestor československé ornitologie, docent Karel Hudec (1927—2017)

V pátek 10. listopadu zemřel v Brně po krátké nemoci Karel Hudec ve věku těsně nedožitých 90 let.

Karla znalo několik generací ornitologů především jako autora a editora základního díla československé a později české ornitologie, Fauny ČSSR (Fauny ČR a SR, Fauny ČR) — Ptáci a jako autora nepřeberné řady dalších děl, od odborných publikací, přes popularizační články i knihy až po beletrii a divadelní hry. Pro předlouhou řadu přátel, spolupracovníků a žáků byl ale především vždy usměvavým a vstřícným člověkem, sršícím na dálku dobrou náladou a svým jedinečným humorem. Když letos v létě křtil svoji poslední knihu Ptáci v českém životě a kultuře, nic nenaznačovalo, že to bude kniha skutečně poslední. Karlův žák a jeden z nejbližších přátel Jožka Chytil dnes napsal: „Moravská (česká, československá, středoevropská) ornitologie osiřela — a přišla o svého nezapomenutelného guru, doyena, ale především skvělého člověka.“

Čest jeho památce!

Karel Hudec podepisuje svoji novou knihu při příležitosti jejího slavnostního uvedení 20. července 2017 v literární kavárně knihkupectví Academia v Brně.

Rozloučení s Karlem Hudcem se bude konat v úterý 21. listopadu, od 14 hodin ve smuteční obřadní síni brněnského krematoria.

Vychází průvodce Kam za ptáky v České republice

Na konci září 2016 vydalo renomované české nakladatelství Grada Publishing, a. s. knížku Kam za ptáky v České republice, kterou sestavila šéfredaktorka Ptačího světa Alena Klvaňová a na níž se podílel autorský kolektiv zkušených ornitologů, většinou členů ČSO.

První průvodce svého druhu představuje 23 ornitologicky zajímavých míst od Krušných hor po Beskydy a nabízí 46 vycházek od jara do zimy. Trasy podrobně popsali místní znalci přírody, ornitologové, kteří se s námi dělí o své zážitky a zkušenosti, abychom měli co největší šanci spatřit rozmanité druhy ptáků v jejich přirozeném prostředí na vlastní oči.

Úvodní kapitola o každé destinaci obsahuje foto typické krajiny a malý medailonek autora textu.

U každé vycházky nás hned v úvodu seznámí jednoduché piktogramy s délkou trasy v kilometrech a dobou jejího trvání, její náročností, hlavními navštívenými biotopy, nejlepší dobou k návštěvě a také podávají informaci, zda se jedná o okruh s návratem do cíle nebo jednosměrnou vycházku. V přehledném rámečku pak najdeme seznam typických druhů, které na dané vycházce máme velkou šanci spatřit včetně měsíců jejich výskytu na lokalitě. Záměrně nejsou v těchto přehledech zdůrazňovány vzácné či velmi skrytě žijící druhy, jejichž pozorování je spíše neobvyklé a není žádoucí je rušit.

Údaje o každé vycházce jsou znázorněny piktogramy.

Každá vycházka je znázorněna na jednoduché mapce, která má pomoci v orientaci, ale zároveň nesupluje skutečnou mapu. Předpokladem je, že si na vycházku vezmeme turistickou mapu nebo máme chytrý telefon s mapovou aplikací. Praktické informace přináší rámeček, kde najdete rady, jak se na lokalitu dopravit, kde zaparkovat či se občerstvit a často i tipy a doporučení přímo od autorů, co si nezapomenout s sebou, kam se v okolí ještě podívat apod.

Trasa každé ze 46 vycházek je znázorněna na schematické mapce a je doplněna výčtem praktických informací.

V úvodních kapitolách se dozvíme, jak se na pozorování ptáků v přírodě připravit, najdeme tu na příklad doporučení, jakou literaturu si pořídit, rady k výběru dalekohledu a dalšího vybavení nebo tipy, jak se sami zapojit do výzkumu a ochrany ptactva. Nejen pro začátečníky jsou důležité poznámky o tom, jak se chovat v přírodě tak, abychom ptáky viděli, ale zároveň je nerušili a nepoškozovali jejich prostředí. Na konci najdeme druhový rejstřík.

Kniha je doplněna barevnými fotografiemi českých fotografů přírody a ilustracemi, které pro ni vytvořil Jan Hošek, a prošla recenzí dvou zkušených ornitologů Jiřího Horáčka a Vlasty Škorpíkové.

Pro členy ČSO je knížka k zakoupení v pražském sekretariátu za členskou cenu 249 Kč (nečlenové ČSO zaplatí 299 Kč), objednávat ji můžete už nyní v našem e-shopu.

 


Pár slov editorky

Milí čtenáři,
přijměte pozvání na jedna z nejkrásnějších míst naší země, která jsou domovem zajímavých ptačích druhů. I když toto hodnocení je zavádějící, protože určit, co je zajímavý druh, je velmi subjektivní. Podle mne jsou zajímavé všechny druhy a pozorování kteréhokoli z nich může být velkým zážitkem. To je vlastně hlavní poslání naší knížky, kterou jsme pro vás během posledního roku spolu s kolektivem autorů připravili. Naším přáním bylo představit českou přírodu a zejména její avifaunu nejširší veřejnosti, propagovat místní ekoturistiku, rozvíjet přírodovědné znalosti čtenářů a pěstovat kladný vztah k přírodě.

Současně si uvědomuji nebezpečí, která turistický ruch a vysoká návštěvnost lokalit přináší. Snažila jsem se proto v úvodních kapitolách zdůraznit zásady, kterými se musíme v přírodě řídit. Také při výběru lokalit jsem myslela na hledisko nebezpečného rušení a některé lokality jsem právě z tohoto důvodu nezařadila. Všechna zajímavá místa pro pozorování ptáků u nás se do omezeného rozsahu knihy nemohla pochopitelně vejít. Snažila jsme se ale vybírat tak, abych pokryla pokud možno rovnoměrně Čechy i Moravu, abyste se za ptáky mohli vydat v průběhu celého roku a aby byly zastoupeny vycházky zcela nenáročné vhodné i pro rodiny s dětmi nebo handicapované milovníky přírody stejně jako vycházky náročné pro zdatné birdwatchery.

Celostránkové obrázky Jana Hoška vás svou atmosférou přenesou přímo na představované destinace.

Průvodce bude stárnout, některá místa se určitě změní, nemohu ani slíbit, že na popsaných vycházkách uvidíte všechny druhy, které se tam vyskytují a o nichž píšeme. Pozorování ptáků je zkrátka velké dobrodružství, které ovlivňuje mnoho faktorů jako počasí, denní doba, stav okolních lokalit, naše zkušenosti a vybavení, naše schopnost pohybovat se v terénu nepozorovaně a tiše a také notná dávka štěstí. Proto buďte shovívaví a těšte se i z poznávání krajiny a pozorování běžných druhů. Vždyť kdo ví, jak se naše avifauna bude měnit? Na základě našich znalostí získaných sčítáním ptáků u nás a v Evropě nejsou bohužel vyhlídky ani těch běžných ptáků růžové. Jedině díky aktuálním informacím ale můžeme navrhovat účinná opatření k jejich ochraně. Nezapomeňte proto svá pozorování z cest křížem krážem Českou republikou zadávat do databáze ČSO avif.birds.cz!

Za celý kolektiv autorů vám přeji mnoho krásných zážitků a napínavých pozorování ptáků ve volné přírodě s naším průvodcem v batohu!

Knížka je výsledkem převážně dobrovolnické práce mnoha zkušených terénních ornitologů, fotografie pro ni ochotně poskytla řada našich fotografů a jedinečné ilustrace typických druhů ke každé z 23 oblastí vytvořil s nadšením a citem sobě vlastním malíř Jan Hošek. Vydání knihy by nebylo možné bez úsilí paní redaktorky Magdaleny Břenkové a finanční podpory sponzorů, kterými byly firmy Juros, s. r. o. Ústí nad Labem, CELIO a.s. Litvínov, Semix Pluso, spol. s r. o., Českomoravský štěrk, a. s., Prácheňské muzeum v Písku a Rybniční hospodářství Lázně Bohdaneč, s. r. o. Na realizaci ilustrací finančně přispěl Václav Beran. Všem upřímně děkuji!

Veškeré připomínky, reakce a názory uvítám na adrese klvanova@birdlife.cz.